Hlohovské knížectví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robotické: kosmetické úpravy
m napřímení odkazu
Řádek 9:
Po smrti Přemysla II. roku [[1331]] se knížectví stalo lénem [[České království|Českého království]] (od r. [[1348]] [[Země Koruny české|České koruny]]). Roku 1368 Karel IV. knížectví rozdělil, s tím, že jednu polovinu si ponechal přímo a druhou udělil lénem Jindřichu V. Železnému ze Zaháně. Po smrti Jindřicha XI. vymřela celá hlohovská linie [[Piastovci|Piastovců]] a počaly spory o následnictví mezi Janem II. Zaháňským a braniborským markrabím Albrechtem Achillem. V důsledku těchto sporů byla severní část Hlohovska připojena k [[Braniborské markrabství|Braniborské marce]], zatímco jižní část obsadil [[Matyáš Korvín]] (jako český král) a knížetem udělal svého syna Jana (Jánose) Korvína.
 
Král [[Vladislav Jagellonský]] se po Matyášově smrti dostal roku [[1490]] i na uherský trůn a tak Jana Korvína donutil k vzdání slezských knížectví ([[1491]]), za což mu daroval panství v [[UhryUhersko|Uhrách]]. Hned vzápětí ale Hlohovsko dal do zástavy svému bratru [[Jan I. Olbracht|Janu I. Olbrachtovi]], aby ho „odškodnil“ za to, že se nedostal na uherský trůn a musí čekat na trůn polský. Jan se ale následující rok stal polským králem, nicméně slezských území se stejně nevzdal. Roku [[1499]] dal Vladislav ze stejných důvodů Hlohovsko do zástavy dalšímu svému bratru [[Zikmund I. Starý|Zikmundovi I. Starému]], který byl dokonce jmenován správcem celého Slezska ([[1504]]) – opět jen do doby, než stane polským králem, což zase nebylo dodrženo. Teprve roku [[1508]] se Zikmund tohoto knížectví de iure vzdal. Hlohovsko nadále bylo už bezprostředním majetkem České koruny, ještě mezi [[1632]]–[[1634|34]] zastavěné císařskému vojevůdci [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtu z Valdštejna]].
 
== V rámci Pruska ==