Hlohovské knížectví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robotické: kosmetické úpravy |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 9:
Po smrti Přemysla II. roku [[1331]] se knížectví stalo lénem [[České království|Českého království]] (od r. [[1348]] [[Země Koruny české|České koruny]]). Roku 1368 Karel IV. knížectví rozdělil, s tím, že jednu polovinu si ponechal přímo a druhou udělil lénem Jindřichu V. Železnému ze Zaháně. Po smrti Jindřicha XI. vymřela celá hlohovská linie [[Piastovci|Piastovců]] a počaly spory o následnictví mezi Janem II. Zaháňským a braniborským markrabím Albrechtem Achillem. V důsledku těchto sporů byla severní část Hlohovska připojena k [[Braniborské markrabství|Braniborské marce]], zatímco jižní část obsadil [[Matyáš Korvín]] (jako český král) a knížetem udělal svého syna Jana (Jánose) Korvína.
Král [[Vladislav Jagellonský]] se po Matyášově smrti dostal roku [[1490]] i na uherský trůn a tak Jana Korvína donutil k vzdání slezských knížectví ([[1491]]), za což mu daroval panství v [[
== V rámci Pruska ==
|