{{podrobně|Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství}}
Přes veškerou Metternichovu snahu se liberální myšlenky státu nepodařilo potlačit. Napětí se plně projevilo v revoluci, jež začala v březnu [[1848]] povstáním ve [[Vídeň|Vídni]] a [[UhryUhersko|Uhrách]] a donutila zprvu císaře Ferdinanda I. k vážným ústupkům. [[Dubnová ústava]], kterou císař podle svého slibu vydal, ovšem nesplnila očekávání vídeňských [[liberalismus|liberálů]], kteří v květnu 1848 znovu povstali. V červnu 1848 došlo k nepokojům také v [[Praha|Praze]], tam však bylo tvrdě potlačeno [[Alfred Windischgrätz|Windischgrätzovým]] vojskem. Snaha rakouské vlády potlačit také revoluci v Uhrách vyvolala v říjnu třetí vídeňskou revoluci, ta však byla tentokrát potlačena Windischgrätzem. Nový císař [[František Josef I.]] nakonec s pomocí vojska v březnu [[1849]] rozpustil říšský sněm v [[Kroměříž]]i a vyhlásil [[oktrojovaná ústava|oktrojovanou]] [[březnová ústava|březnovou ústavu]]. [[Maďarská revoluce 1848-1849|Maďarská revoluce]] pak byla nakonec poražena s pomocí [[ruské impérium|ruského]] vojska v srpnu [[1849]].<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 402–412.</ref>
[[Soubor:Bossoli, Carlo - Battle of Solferino.jpg|thumb|left|[[Bitva u Solferina]] roku [[1859]]]]
