Nicolas Malebranche: Porovnání verzí

Stejně jako mnozí jiní tehdejší teologové i Malebranche se domníval, že [[kartezianismus]] je vhodnějším filosofickým základem teologie než [[Aristotelismus|aristotelismus]]. Při svém studiu se Malebranche soustředil především na ty části Descartovy [[Metafyzika|metafyziky]], k nimž existovaly odpovídající momenty v [[Augustinus|Augustinově]] myšlení. Stejně jako mnoho dalších, ani on nesouhlasil s Descartovým pokusem o vyřešení [[Filosofie mysli|psychofyzického problému]] (Descartův [[Dualismus (filosofie)|dualismus]]). Nejlepším řešením je podle něj [[Okazionalismus|okazionalismus]].

 

 

Malebranche nemůže být označován za karteziána v přísném slova smyslu, především kvůli jiné orientaci jeho filosofického myšlení. Zatímco Descartes přiznal metafyzice úkol ospravedlnit realistický nárok na poznání, Malebranche ji používal k založení náboženských [[Dogma|dogmat]] a náboženské morálky. Ústředním bodem jeho filosofie se stala teologie. Malebranche upouští od Descartovy metafyziky poznání a preferuje teologii poznání, kde poznání vykládá jako osvícení Bohem, nazírání pravdy v Bohu, tedy zření Boha. Jeho spekulace ústí až v [[Mystika|mystickou]] myšlenku jednoty veškerého bytí, čímž se velmi vzdaluje svým prvotním myšlenkovým konceptům.