Ludvík Krejčí: Porovnání verzí

Po vítězství [[Adolf Hitler|Hitlera]] ve volbách [[1932]], jeho zvolení Říšským kancléřem [[1933]] a ztroskotání ženevské odzbrojovací konference [[1932]] bylo nutné armádu připravit na případný vojenský konflikt. Proto byl Krejčí 30. listopadu [[1933]] jmenován zatímním a o měsíc později definitivním náčelníkem hlavního štábu [[branná moc|branné moci]]. Stalo se tak na přímou žádost prezidenta [[TGMTomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]], když generála [[Lev Prchala|Prchalu]] nebylo možno prosadit. V nejvyšší pozici vystřídal odvolaného generála [[Jan Syrový|Syrového]], kterému za podpory [[Edvard Beneš|Beneše]] a francouzské vojenské mise byl zřízen náhradní post generálního inspektora. Později, po abdikaci Masaryka na prezidentský úřad vznikly spory o kompetence náčelníka a inspektora, které však Krejčí postavil jako věc důvěry v jeho osobu a Syrový musel ustoupit fakticky do pozice reprezentační. V roce 1934 byl ve věku 44 let povýšen na [[armádní generál|armádního generála]].<ref>Fidler J.: Generálové legionáři s. 158-159.</ref>