Ludvík Krejčí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dukecz (diskuse | příspěvky)
m napřímení odkazu
Řádek 42:
V lednu 1927 se oženil s Marií Luxovou, narodily se jim dvě dcery Marie(1930) a Jarmila(1932)<ref>Encyklopedie města Brna, heslo: [http://www.encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3839 Jarmila Hájková] 21. prosinec 2006</ref>. V prosinci roku 1932 byl jmenován Zemským vojenským velitelem v [[Košice|Košicích]].
 
Po vítězství [[Adolf Hitler|Hitlera]] ve volbách [[1932]], jeho zvolení Říšským kancléřem [[1933]] a ztroskotání ženevské odzbrojovací konference [[1932]] bylo nutné armádu připravit na případný vojenský konflikt. Proto byl Krejčí 30. listopadu [[1933]] jmenován zatímním a o měsíc později definitivním náčelníkem hlavního štábu [[branná moc|branné moci]]. Stalo se tak na přímou žádost prezidenta [[TGMTomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]], když generála [[Lev Prchala|Prchalu]] nebylo možno prosadit. V nejvyšší pozici vystřídal odvolaného generála [[Jan Syrový|Syrového]], kterému za podpory [[Edvard Beneš|Beneše]] a francouzské vojenské mise byl zřízen náhradní post generálního inspektora. Později, po abdikaci Masaryka na prezidentský úřad vznikly spory o kompetence náčelníka a inspektora, které však Krejčí postavil jako věc důvěry v jeho osobu a Syrový musel ustoupit fakticky do pozice reprezentační. V roce 1934 byl ve věku 44 let povýšen na [[armádní generál|armádního generála]].<ref>Fidler J.: Generálové legionáři s. 158-159.</ref>
 
Klíčové změny armády Krejčí prosadil ve změnách struktury velení, strategie válečné armády (krycí a manévrovací složka), penzionování zasloužilých důstojníků, technologická modernizace armády (motorizace a mechanizace, letectvo, tanky), prodloužení prezenční služby, navýšení armádního rozpočtu, nový nástupní a mobilizační plán (VI). [[20. březen|20. března]] [[1935]] bylo zřízeno [[Ředitelství opevňovacích prací]] a Krejčí byl jmenován do funkce předsedy [[Rada pro opevňování|Rady pro opevňování]], která měla funkci řídícího orgánu výstavby stálého [[Československé opevnění|opevnění v Československu]].<ref>Fidler J.: Generálové legionáři s. 159.</ref><ref>Fidler J.: Na čele armády s. 125.</ref>