Gíza: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám mk:Гиза
Přepracování
Řádek 1:
{{Infobox sídla světa
[[Soubor:Giza1960s.jpg|thumb|Pyramidy v Gíze]]
| jméno = Gíza
'''Gíza''' je oblast [[Egypt]]a na západním břehu řeky [[Nil]], kde je soustředěna řada památek na jednu z nejstarších [[civilizace|civilizací]]. Administrativně je Gíza samostatné město a společně s [[Káhira|Káhirou]], [[Helwán]]em a několika dalšími místy tvoří aglomeraci Velká Káhira.
| orig.jméno = الجيزة
| foto = Al-Ahram Street, Giza district.jpg
| popisek.foto = Hlavní dopravní tepna v Gíze
| vlajka = Governadorat de Gizeh.png
| znak =
| souřadnice = {{Coor|31_1_N_31_13_E|31° 1' s. š., 31° 13' v. d.}}
| nad.výš = 23
| čas = [[Coordinated Universal Time|UTC]] + 2
| stát = Egypt
| pojem.nižší.celek = [[Administrativní dělení Egypta|Guvernorát]]
| název.nižší.celek = [[Gíza (guvernorát)|Gíza]]
| loc-map = {{LocMap |Egypt|label=Gíza|position=top|width=250 |lat=30.016667 |long=31.216667 |float=center |caption= }}
| velikost mapy =
| popis mapy =
| rozloha =
| obyvatelé = 3 258 540
| rok = 2008
| hustota =
| vznik =
}}
 
'''Gíza''' ({{vjazyce|ar}}: الجيزة) je třetí největší [[egypt]]ské město, které se nachází na západním břehu [[Nil]]u, přibližně dvacet kilometrů jihozápadně od hlavního města [[Káhira|Káhiry]]. Společně s dalšími třemi městy Káhirou, [[Šubrá al-Chejma|Šubrá al-Chejmou]] a [[Helwán]]em tvoří [[metropolitní oblast]] [[Velká Káhira]]. Město Gíza je hlavním městem [[Administrativní dělení Egypta|guvernorátu]] [[Gíza (guvernorát)|Gíza]] a nachází se na jeho severovýchodních hranicích. V roce 2008 žilo v městě přbližně 3 258 540 obyvatel.
 
Město je světově proslulé díky [[Pyramidy v Gíze|pyramidovému poli]], které se zde nachází. Na tomto místě se nacházejí jedny z nejpozoruhodnějších památek starověkého světa. Mezi ně například patří [[Velká sfinga v Gíze|Velká sfinga]], [[Chufuova pyramida|Velká pyramida]] a mnoho dalších [[Pyramida|pyramid]] a chrámů.
== Pyramidové pole v Gíze ==
Královské pohřebiště v Gíze, kde odpočívají stovky úředníků a významných osobností 4. dynastie, je dnes součástí velké [[Káhira|Káhiry]]. Jako první [[Faraon|faraón]] si zde vybral místo k odpočinku slavný [[Chufu|Cheops]] a stvořil tak největší stavbu všech dob.
 
== Historie ==
== Chufuova neboli Cheopsova pyramida ==
Dvacet kilometrů jižně od dnešní Gízy se nachází město [[Mennofer]] (též známé pod řeckým názvem Memfis), které bylo prvním hlavním městem sjednoceného Egypta. A právě zde, na gízské náhorní plošině, stavěli panovníci [[Starověký Egypt|starověké říše]] své hrobky a monumenty. Kromě známých pyramid se na zdejší plošině nacházejí i další staroegyptské monumenty, mezi nimiž je například hrobka [[faraon]]a z [[1. dynastie|první dynastie]] [[Wadži]]ho či [[Ninecer]]a z [[2. dynastie|druhé dynastie]].
Stavba vysoká 137 metrů (původní výška byla dokonce 146 m) ohromuje návštěvníky již několik tisíc let a překonává lidské chápání. Vznikla bez jeřábů, jen vlastními silami. Egypťané v té době neznali ani [[kůň|koně]], ani [[kolo]]. Těžká stavba celkem vážící přes 6 miliónů tun mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených voly. Celá stavba byla obložena bílým, leštěným vápencem a díky tomu nádherně zářila v poledním [[Slunce|slunci]]. O celé obložení již bohužel přišla a nejeden dům v Káhiře se může pochlubit stavebním materiálem použitým právě z pyramidy. Pyramida vždy vzbuzovala úžas, úctu a zároveň i pochybnosti, zdali je vlastně dílem lidských rukou. Složitý systém místností v podzemní i nadzemní části patří k vrcholným dílům staroegyptského, ale i starověkého umění. Králova komora, v níž byl faraón pravděpodobně pohřben, aby odolala obrovským tlakům zejména při zemětřeseních, byla celá postavena z červené žuly a také především díky důmyslné konstrukci pěti odlehčovacích komor, nad jejím stropem. Až na několik drobných trhlin strop přečkal více než čtyři a půl tisíciletí bez vážnějších problémů.
[[Soubor:Egypt.Giza.Sphinx.01.jpg|thumb|right|200px|[[Rachefova pyramida]] a [[Velká sfinga]] (cca. 2500 př. n. l.)]]
 
== Infrastruktura ==
== Chefrénova (Rachefova) pyramida ==
Gíza se během své historie dočkala mnoha změn. Ty přicházely v různých obdobích, kdy byl Egypt pod nadvládou mnoha různých vládců. Během britské okupace od 18. století až do počátku století dvacátého byly změny zaměřeny na výstavbu nových silnic, ulic a domů. Infrastruktura se rychle rozvíjela i díky [[Turismus v Egyptě|turismu]] a velkému zájmu o starověké památky, které se zde nacházejí. V roce 1891 zde byla otevřena první [[zoologická zahrada]] na africkém kontinentu a ve [[Středomoří]]. V Gíze se rovněž nachází velké množství parků. Zdravotní péče je zde stejně jako v Káhiře na pokročilé úrovni. Kromě nemocnic jsou zde další zdravotnická zařízení, soukromé kliniky a laboratoře. V Gíze je zastoupen [[Chemický průmysl|chemický]], strojní a filmový průmysl. Nachází se zde továrny na výrobu [[Cigareta|cigaret]].
Tato pyramida je vzdálená asi 160 metrů od [[Cheopsova pyramida|Cheopsovy pyramidy]], má výšku 136,6 metrů a na špičce je ještě vidět zbytek původního povrchu. Při pohledu z dálky vypadá prostřední z gízských pyramid jako nejvyšší i když byla původně o 3 metry nižší než [[Cheops]]ova. Stojí však na výše položeném místě, má o něco strmější sklon a lépe dochovaný vrcholek. Její původní jméno znělo – Velký je Rachef. Pyramida je postavena na skalnatém výběžku, který zvyšuje stabilitu jádra. Po Rachefových ostatcích či zbytcích pohřební výbavy se nedochovaly ani stopy. Umístění i poměrně jednoduchá konstrukce napovídá, že stavitelé se chtěli vyhnout komplikacím provázející stavbu technicky náročného systému v [[Cheopsova pyramida|Cheopsově pyramidě]].
 
== Menkaureova pyramidaDoprava ==
Doprava v Gíze zahrnuje rozsáhlou síť silnic, železnic a [[Metro v Káhiře|metra]]. Silniční doprava je zde zajišťována osobními auty, [[Taxislužba|taxislužbou]], soukromými autobusy a [[mikrobus]]y. Hustá silniční síť spojuje Gízu s okolními městy jako jsou Káhira či [[Město 6. října]]. Nachází se zde mnoho mostů a nadjezdů. Provoz ve zdejších ulicích je ohromující a město je tak neustále přeplněné. Nejrychlejší a nejefektivnější způsob dopravy je tak metro, které Gíza sdílí se sousední Káhirou.
Leží 200 metrů od [[Rachefova pyramida|Chefrénovy pyramidy]]. Je 62 metrů vysoká a délka její strany činí 108 metrů. Pyramida je postavená nejdále od [[nil]]ského údolí. Svými rozměry a částečnou nedokonalostí jako by předznamenávala blížící se konec 4. dynastie. V souvislosti s panovníkovou předčasnou smrtí zůstala nedokončena. Z velké části byla narychlo dokončena ze sušených cihel.
 
== Podnebí ==
==[[Velká sfinga v Gíze|Sfinga]]==
V Gíze panuje [[Aridní oblast|suché podnebí]], avšak díky Nilu často s vysokou vlhkostí vzduchu. Časté jsou zde větrné bouře, které v od března do dubna přinášejí do města [[Sahara|saharský]] prach. Teploty se během zimního období pohybují mezi 12 °C až 17 °C, v noci klesnou pod 7 °C. Nejnižší naměřená teplota měla hodnotu 0,8 °C. Během letních měsíců teplota nepřekračuje hranici 40 °C a neklesne pod 20 °C. Dešťové přeháňky se zde vyskytují jen zřídka, avšak náhlý déšť způsobuje velké záplavy.
{{Commons|Giza|Giza}}
Představuje kolosální sochu ležícího lva s hlavou muže. Je jistě na celém světě nejznámějším egyptským monumentem, nalézá se vedle [[Cheopsova pyramida|Cheopsovy pyramidy]] a pozorně střeží město mrtvých. Nechal ji prý postavit faraón Chefrén a pravděpodobně její hlava je jeho portrétem. Byla vytesána z úlomku skály a je 21 metrů vysoká a 74 metrů dlouhá. Původně byla zřejmě pokrytá sádrou a pomalována. Tělo bylo pomalováno načervenalou [[okr]]ovou barvou, jejíž zbytky jsou také patrné na pokrývce hlavy. Nos se jí však postupem času částečně odlomil a vousy ztratila úplně. Povětšinou byla ve [[starověk]]u zasypána pískem, přesto je poškozena jak povětrnostními vlivy, tak vandalizmem lidí, neboť v minulosti sloužila dokonce za cíl [[Mamlúci|mamlúckým]] dělostřelcům.
Tyto tři pyramidy jsou součástí komplexu, který obsahuje několik chrámů a menší pyramidy, které byly pravděpodobně určeny pro ženy králů a jsou nedostavěné. Podivné je však, že se v žádné z těchto pyramid nikdy nenašla žádná těla zemřelých. Když v [[9. století]] vstoupila do [[Cheopsova pyramida|Cheopsovy pyramidy]] výprava zorganizovaná arabským [[Chalífa|chalífou]] a za největších obtíží prozkoumala královu hrobku, našla velkou kamennou rakev prázdnou, aniž na ní byly známky předchozího porušení.
 
== LiteraturaVzdělání ==
Kromě jiných vzdělávacích zařízení se zde nachází [[Káhirská univerzita]], která se do Gízy přestěhovala v roce 1924. Gíza je vzdělávacím centerem nejen pro Egypťany, ale i pro studenty ze Středomoří. Město disponuje množstvím škol, mateřských škol a institutů vyššího vzdělání.
*Wirsching, Armin: Die Pyramiden von Giza - Mathematik in Stein gebaut. (2nd ed. 2009) Books on Demand. ISBN 9783837023558
 
== Sport ==
Gíza je domovem druhého nejúspěšnějšího egyptského a afrického [[fotbal]]ového klubu [[Zamalek SC|Zamalku SC]]. Kromě tohoto klubu zde působí i další celky jako [[Tersana SC|Tersana]] či Seid Shooting Club.
 
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|USA}} [[Los Angeles]], [[Spojené státy americké]]
* {{Flagicon|Švédsko}} [[Rinkeby]], [[Stockholm]], [[Švédsko]]
* {{Flagicon|Brunej}} [[Bandar Seri Begawan]], [[Brunej]]
 
{{Egypt}}
 
[[Kategorie:Gíza]]