Vinobraní (opereta): Porovnání verzí

Přidáno 2 515 bajtů ,  před 7 lety
+nahrávky
(+děj)
(+nahrávky)
== Děj operety ==
=== 1. dějství ===
Honosná vila barona Bogdana Lukovaće s výhledem na [[Záhřeb]]. Lehkomyslný kavalír Bogdan pořádá jeden ze svých proslulých večírků (předehraIntrodukce a č. 1: Introdukce – melodramMelodram ''Das neue Heim lasse ich mir gefallen'' / ''Řeknu Vám důvěrně''). Dnes chystá pro hosty překvapení: mezi písemnostmi kněžny Spalanti, od níž vilu koupil, našel odpověď na kněžnin inzerát hledající společnici. A protože k odpovědi byla přiložena fotografie okouzlující dívky z Vídně, odpověděl Bogdan kněžniným jménem a vylákal uchazečku k sobě. Dnes má dorazit a hostitel se už nemůže dočkat (č. 2: Píseň a ansámblsbor C dur 3/4-2/4, Bogdan a sbor: ''Da seht nun her! Wie hübsch und lieb!... Dieses Bild, dieses Bild, glaubt mit seit ich's geseh'n… Draga ljubica wärst du nur schon da!'' / ''Jen pohleďte! Je rozkošná!... Od těch dnů, od těch dnů, co ten obrázek mám… Krásná dívko má, tys má jediná'').
 
Mezi hosty je i herečka Julja, o niž se uchází mladý obchodník s ovocem z [[Kočevje]], Franjo Svečak. Pokouší se Julju uhranout svými pěveckými schopnostmi (č. 3: Duet Franjo a Julja: ''Ich weiß nicht, was ich soll… Kind, ich bin so musikalisch'' / ''Ach, co mám dělat jen… Já jsem hrozně muzikální''). Ta ale nechává Franja v záloze a přednostně myslí na někoho jiného, totiž stárnoucího hraběte Milana Mikoliće. Hrabě však nebyl ani na její dnešní premiéře a její lásce se brání poukazem na svůj věk (č. 4: Valčíkový duet D dur, Julja a Milan ''Man wird ja doch älter… Freund, du guckst nach manchem Stern'' / ''Nejsem vzorem krásy… Vzdálenou chceš hvězdu mít'').
 
=== 2. dějství ===
Zámecká terasa na statku hraběte Mikoliće ve [[Slavonie|Slavonii]]. Vinobraní na hraběcích statcích končí velkou slavností. Vesničané vedení Ivanem zpívají serenádu svému „gospodaru“ za doprovodu [[tamburaši|tamburašského souboru]] (č. 7: Průvod a serenáda, allegro moderato F dur, Ivan a sbor: ''Unsern Herrn en Hoch! Zivili!... Hell töne heut' der Saiten Klang'' / ''A´T žije náš hospodář... Trub jasné tóny hlaholí''). Milan jim děkuje (č. 7a: Repríza sboru). Po jeho boku se nachází Líza. Od skandálu u Bogdana už uběhlo několik týdnů, ale dívka se dosud nevrací domů, cítí k Milanovi vřelou náklonnost. Milan její city opětuje, má sice kvůli věkovému rozdílu značné zábrany, ale Líza se je dosti úspěšně snaží rozptýlit (č. 8: Valčíkový duet D dur, Milan a Líza: ''Es üh so spöttisch Ihr Blick auf mir.. Nun denn ich fühl's'' / ''Jak výsměch viděl bych v očích Vám… Ač se zdá'').
 
Mezi hosty na slavnost přijeli mimo jiné Julja se svým věčným ctitelem ranjem a Lízina svérázná matka, bývalá primabalerína Mizzi Müllerová. Mizzi z Juljiných narážek pochopí, že se o Lízu uchází Franjo, ale Líza se vykroutí a svede zpět k sobě Franja a Julju, kteří zinscenují milostnou scénu à la Romeo a Julie (č. 9: Parodický duet E dur 2/4, Franjo a Julja: ''Ich steh' vor dem Tor und sing' dir was vor… Ju-Ju-Ju-Ju-Ju-Ju-lja'' / ''Já dlím u tvých vrat a zpíval bych rád… Ju-Ju-Ju-Ju-Ju-Ju-li'').
 
Líza hraběti svěří svou jedinou dosavadní romanci: před nedávnem se jí v parku u [[Belveder (palác)|paláce Belveder]] dvořil plachý mladík a zanechal jí srdceryvný dopis, bohužel bez zpáteční adresy (č. 1010a: Melodram, Líza a Milan: ''Es war im Wiener Belvedere-Garten''). Ale nyní je zamilována do Milana, který se konečně odhodlává její lásku opětovat (č. 1110b: Valčíkový duet C dur, Milan a Líza: ''Nun hab' ich dich und halte dich… Du kleine Fee vom Donaustrand'' / ''XXX… Má krásná vílo kouzelná''). Vstoupí ještě jeden nečekaný host, Milanův syn Nikola, studující ve Vídni. Je bledší než obvykle. Jen Julja z něj dostane vysvětlení: je zamilován do jisté dívky, s níž se seznámil v zahradách u Belvederu a jež mu neodpověděla na dopis (č. 10a10c: Melodram, Nikola a Julja: ''Im Wiener Belveder-Garten''). Julja pochopí, jaká příležitost se jí nabízí.
 
Při slavnostním tanci si má podle tradice „vinařský ženich“ zvolit „vinařskou nevěstu“. „Vinařským ženichem“ je dnes sám pan hrabě a za „vinařskou nevěstu“ si volí Lízu. Tu zasahuje Julja – podle tradice má nevěsta ještě před „vinařskou svatbou“ tancovat naposledy s jiným mužem podle své volby. Líza po zaváhání volí Nikolu. Julja se v tanci zmocňuje Milana, prozradí mu belvederskou romanci mezi Lízou a jeho synem a přesvědčuje Milana, že „mládí patří k mládí“. Zklamaný Milan se domnívá, že je povinen uvolnit místo v lásce Nikolovi (č. 1211: Finále II s písní Julji, Milan, Franjo, Julja, Ivan, Mizzi, Líza, sbor: ''Hell töne heut' der Saiten Klang… Golub ljubi golubicu ohoi!'' / ''Trub jasné tóny hlaholí… Holoubek za holubičkou letí'').
 
=== 3. dějství ===
O mnoho měsíců později (č. 13: Mezihra). Líza se vrátila k matce do Vídně a pomáhá jí vést „Akademii společenského chování a moderního tance, vlastní metoda“. Škola však neprosperuje a jediná žačka Trude Lenzová se opozdila. Zato neočekávaně přichází Franjo Svečak požádat paní Mizzi, aby zaranžovala tance pro dobročinný ples vídeňského krajanského spolku „Kroatia“. Objeví se i Julja a Franjovi se ji konečně podaří přesvědčit, aby se s ním spokojila – zvláště když snese řadu argumentů pro to, jak žádoucí vlastností je u budoucího manžela nedostatek inteligence (č. 1412: Valčíkový duet F dur, Julja a Franjo: ''Es liegt tiefer Ernst oft im kindlichen Spiel… Lieber kleiner Wurstelmann'' / ''Je často kus života v dětinských hrách… Kašpárku, můj mužíčku'').
 
Slečna Trude dorazí na hodinu, ale je myšlenkami jinde. Vypráví o tom, že se v parku Belveder setkala s plachým jinochem a zamilovali se do sebe. Dotyčný mladík vstupuje a Líza v něm poznává Nikolu – nebyla tedy zjevně první ani poslední, na které vyzkoušel svou metodu (ččl. 10b13: Melodram, Trude, Lisa a Nikola: ''Unsere erste Begegnung war wirklich komisch''). Přichází i Milan pod záminkou, že se chce s Lízou nadobro rozloučit, ale ta jej přesvědčí o své lásce k němu a lhostejnosti k jeho synovi. Na konci operety tedy již tři páry mohou doufat ve své štěstí (č. 1514: Finaletto/Finále III, Milan, Lisa, Julja, Franjo: ''Da wohnt die kleine Fee vom Donaustrand'' / ''Má krásná vílo kouzelná'').
 
== Nahrávky ==
Kompletní (až na zkrácení dialogů) nahrávku operety v původním znění vydalo roku 2011 vydavatelství CPO (cpo 777 629-2, 2 CD). Jedná se o záznam poloscénického představení v Musik Theater Schönbrunn. Hrají a zpívají: (Milan) Wolfgang Müller-Lorenz, (Nikola) Martin C. Turba, (Bogdan) Marcus Niedermayer, (Franjo) Andreas Rainer, (Julja) Bibiana Nwobilo, (Lisa) Mirjam Neururer, (Mizzi) Susanne Kirnbauer, (Kvirin, Iwan) Alfred Berger, (Nessy) Cäcilie Dorothea Schütte, (Trude) Anita Tauber. Chor und Orchester des Musik Theater Schönbrunn řídí [[Herbert Mogg]].
 
Výběr scén z operety v českém překladu Karla Hašlera vydal Supraphon na LP (1987) a na CD (1996, SU 3159-2 611). Zpívají (Milan) [[Vratislav Kadlec]], (Bogdan) Miloš Bílý, (Franjo) Jan Sedliský, (Julja) [[Jana Jonášová]], (Lisa) [[Galla Macků]] a [[Pavla Břínková]], dále Jiří Koutný, Jiřina Marková a Zdeněk Švehla. Kühnův smíšený sbor, Operetní studiový orchestr a Orchestr Studio Brno řídí [[Miroslav Homolka]]. Scény pocházejí částečně z nahrávky jednotlivých čísel pořízené pražským rozhlasem, částečně z kompletní brněnské rozhlasové nahrávky z roku 1980.
 
Dvě kompletní rozhlasové nahrávky v češtině nebyly vcelku vydány.
* 1958, rekonstruováno 2010, Československý rozhlas v Praze. Hrají a zpívají: (komentátor) Josef Velda, (Milan) [[Zdeněk Švehla]], (Nikola) Milota Holcman, (Bogdan) [[Jára Pospíšil]], (Franjo) [[Josef Bek]], (Julja) Eva Šenková, (Líza) [Lída Slaná, (Kvirin) Martin Raus, (Ivan) Jan Soumar, mluvené role mají (baronka Sofia) Valja Petrová, Bedřich Ulrych, Věra Náchodská, Jindřich Doležal, Drahomíra Hůrková. Činoherní sbor a Pěvecký sbor Čs. rozhlasu v Praze řídí Miroslav Matějo a Jaroslav Synák, Pražský rozhlasový orchestr řídí [[Vlastislav Antonín Vipler]].
 
* 1980, Československý rozhlas Brno. Hrají a zpívají: (komentátor) Josef Velda, (Milan) [[Zdeněk Švehla]], (Bogdan) Zdeněk Matouš, (Franjo) Jiří Koutný, (Julja) Jiřina Marková, (Líza) [[Galla Macků]], (Mizzi) Věra Macků, (Kvirin) Miro Grisa, (Ivan) Karel Gult, mluvené role mají (baronka Sofia) [[Nelly Gaierová]], Leoš Kaltofen, Věra Beranová, Miloš Zavřel, Jarmila Švehlová, Artur Šviha. Pěvecký sbor Čs. rozhlasu v Praze řídí Milan Malý, Rozhlasový orchestr Studio Brno řídí Miroslav Homolka.
 
== Reference ==