Vinobraní (opereta): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Osoby a první obsazení: doplnění jmen |
+děj |
||
Řádek 60:
|Julja Lella, herečka || [[soprán]] (subreta) || Betty Fischer || [[Božena Durasová]]
|-
|Lisa (Líza) Müller || soprán || Suchy || Mimi Vilímová
|-
|Mizzi Müller, bývalá dvorní baletní mistryně || mluvená role || Schütz || …
Řádek 66:
|Kvirin, správce u Bogdana || baryton || Schütz || …
|-
|Iwan (Ivan), sluha na statku Mikolić || baryton || Matscheg || …
|-
|Nessy || mluvená role || … || …
Řádek 79:
|-
|}
== Děj operety ==
=== 1. dějství ===
Honosná vila barona Bogdana Lukovaće s výhledem na [[Záhřeb]]. Lehkomyslný kavalír Bogdan pořádá jeden ze svých proslulých večírků (předehra a č. 1: Introdukce – melodram ''Das neue Heim lasse ich mir gefallen''). Dnes chystá pro hosty překvapení: mezi písemnostmi kněžny Spalanti, od níž vilu koupil, našel odpověď na kněžnin inzerát hledající společnici. A protože k odpovědi byla přiložena fotografie okouzlující dívky z Vídně, odpověděl Bogdan kněžniným jménem a vylákal uchazečku k sobě. Dnes má dorazit a hostitel se už nemůže dočkat (č. 2: Píseň a ansámbl C dur 3/4-2/4, Bogdan a sbor: ''Da seht nun her! Wie hübsch und lieb!... Dieses Bild, dieses Bild, glaubt mit seit ich's geseh'n… Draga ljubica wärst du nur schon da!'' / ''Jen pohleďte! Je rozkošná!... Od těch dnů, od těch dnů, co ten obrázek mám… Krásná dívko má, tys má jediná'').
Mezi hosty je i herečka Julja, o niž se uchází mladý obchodník s ovocem z [[Kočevje]], Franjo Svečak. Pokouší se Julju uhranout svými pěveckými schopnostmi (č. 3: Duet Franjo a Julja: ''Ich weiß nicht, was ich soll… Kind, ich bin so musikalisch'' / ''Ach, co mám dělat jen… Já jsem hrozně muzikální''). Ta ale nechává Franja v záloze a přednostně myslí na někoho jiného, totiž stárnoucího hraběte Milana Mikoliće. Hrabě však nebyl ani na její dnešní premiéře a její lásce se brání poukazem na svůj věk (č. 4: Valčíkový duet D dur, Julja a Milan ''Man wird ja doch älter… Freund, du guckst nach manchem Stern'' / ''Nejsem vzorem krásy… Vzdálenou chceš hvězdu mít'').
Konečně dorazí mladá Vídeňačka Líza, dožaduje se uvedení k „milostivé paní“ a omlouvá se za zpoždění. Její cestu železnicí provázely nejrůznější incidenty a průtahy – však ji matinka před dráhou varovala (č. 5: Kvartet s kupletem Lízy Es dur 2/4, Líza, Franjo, Bogdan, Kvirin: ''Sie sehen mich gar so fragend an… Mädel, fährst du mmit der Eisenbahn'' / ''Proč na mě se všichni dívají… Kdo se chce na cestu dráhou dát''). Brzy ale zjistí, že se místo k postarší dámě dostala do rukou mírně podnapilého a sebevědomě vtíravého mladého muže. Když se už jen stěží brání dorážejícímu Bogdanovi a jeho kumpánům, zasahuje Milan – který si díky důstojnému vzezření a chování ihned získal Lízinu důvěru – a odváží ji do bezpečí k sobě, ke zlosti Bogdana i Julji (č. 6: Finále I, Milan, Líza, Bogdan, Julja, Franjo, sbor: ''Wie heißen Sie?... Gepriesen sei die Liebe… Draga ljubica endlich bist du da'').
=== 2. dějství ===
Zámecká terasa na statku hraběte Mikoliće ve [[Slavonie|Slavonii]]. Vinobraní na hraběcích statcích končí velkou slavností. Vesničané vedení Ivanem zpívají serenádu svému „gospodaru“ za doprovodu [[tamburaši|tamburašského souboru]] (č. 7: Průvod a serenáda, allegro moderato F dur, Ivan a sbor: ''Unsern Herrn en Hoch! Zivili!... Hell töne heut' der Saiten Klang'' / ''Trub jasné tóny hlaholí''). Milan jim děkuje. Po jeho boku se nachází Líza. Od skandálu u Bogdana už uběhlo několik týdnů, ale dívka se dosud nevrací domů, cítí k Milanovi vřelou náklonnost. Milan její city opětuje, má sice kvůli věkovému rozdílu značné zábrany, ale Líza se je dosti úspěšně snaží rozptýlit (č. 8: Valčíkový duet D dur, Milan a Líza: ''Es üh so spöttisch Ihr Blick auf mir.. Nun denn ich fühl's'' / ''Jak výsměch viděl bych v očích Vám… Ač se zdá'').
Mezi hosty na slavnost přijeli mimo jiné Julja se svým věčným ctitelem ranjem a Lízina svérázná matka, bývalá primabalerína Mizzi Müllerová. Mizzi z Juljiných narážek pochopí, že se o Lízu uchází Franjo, ale Líza se vykroutí a svede zpět k sobě Franja a Julju, kteří zinscenují milostnou scénu à la Romeo a Julie (č. 9: Parodický duet E dur 2/4, Franjo a Julja: ''Ich steh' vor dem Tor und sing' dir was vor… Ju-Ju-Ju-Ju-Ju-Ju-lja'' / ''Já dlím u tvých vrat a zpíval bych rád… Ju-Ju-Ju-Ju-Ju-Ju-li'').
Líza hraběti svěří svou jedinou dosavadní romanci: před nedávnem se jí v parku u [[Belveder (palác)|paláce Belveder]] dvořil plachý mladík a zanechal jí srdceryvný dopis, bohužel bez zpáteční adresy (č. 10: Melodram, Líza a Milan: ''Es war im Wiener Belvedere-Garten''). Ale nyní je zamilována do Milana, který se konečně odhodlává její lásku opětovat (č. 11: Valčíkový duet C dur, Milan a Líza: ''Nun hab' ich dich und halte dich… Du kleine Fee vom Donaustrand'' / ''XXX… Má krásná vílo kouzelná''). Vstoupí ještě jeden nečekaný host, Milanův syn Nikola, studující ve Vídni. Je bledší než obvykle. Jen Julja z něj dostane vysvětlení: je zamilován do jisté dívky, s níž se seznámil v zahradách u Belvederu a jež mu neodpověděla na dopis (č. 10a: Melodram, Nikola a Julja: ''Im Wiener Belveder-Garten''). Julja pochopí, jaká příležitost se jí nabízí.
Při slavnostním tanci si má podle tradice „vinařský ženich“ zvolit „vinařskou nevěstu“. „Vinařským ženichem“ je dnes sám pan hrabě a za „vinařskou nevěstu“ si volí Lízu. Tu zasahuje Julja – podle tradice má nevěsta ještě před „vinařskou svatbou“ tancovat naposledy s jiným mužem podle své volby. Líza po zaváhání volí Nikolu. Julja se v tanci zmocňuje Milana, prozradí mu belvederskou romanci mezi Lízou a jeho synem a přesvědčuje Milana, že „mládí patří k mládí“. Zklamaný Milan se domnívá, že je povinen uvolnit místo v lásce Nikolovi (č. 12: Finále II s písní Julji, Milan, Franjo, Julja, Ivan, Mizzi, Líza, sbor: ''Hell töne heut' der Saiten Klang… Golub ljubi golubicu ohoi!'' / ''Trub jasné tóny hlaholí… Holoubek za holubičkou letí'').
=== 3. dějství ===
O mnoho měsíců později (č. 13: Mezihra). Líza se vrátila k matce do Vídně a pomáhá jí vést „Akademii společenského chování a moderního tance, vlastní metoda“. Škola však neprosperuje a jediná žačka Trude Lenzová se opozdila. Zato neočekávaně přichází Franjo Svečak požádat paní Mizzi, aby zaranžovala tance pro dobročinný ples vídeňského krajanského spolku „Kroatia“. Objeví se i Julja a Franjovi se ji konečně podaří přesvědčit, aby se s ním spokojila – zvláště když snese řadu argumentů pro to, jak žádoucí vlastností je u budoucího manžela nedostatek inteligence (č. 14: Valčíkový duet F dur, Julja a Franjo: ''Es liegt tiefer Ernst oft im kindlichen Spiel… Lieber kleiner Wurstelmann'' / ''Je často kus života v dětinských hrách… Kašpárku, můj mužíčku'').
Slečna Trude dorazí na hodinu, ale je myšlenkami jinde. Vypráví o tom, že se v parku Belveder setkala s plachým jinochem a zamilovali se do sebe. Dotyčný mladík vstupuje a Líza v něm poznává Nikolu – nebyla tedy zjevně první ani poslední, na které vyzkoušel svou metodu (č. 10b: Melodram, Trude, Lisa a Nikola: ''Unsere erste Begegnung war wirklich komisch''). Přichází i Milan pod záminkou, že se chce s Lízou nadobro rozloučit, ale ta jej přesvědčí o své lásce k němu a lhostejnosti k jeho synovi. Na konci operety tedy již tři páry mohou doufat ve své štěstí (č. 15: Finaletto/Finále III, Milan, Lisa, Julja, Franjo: ''Da wohnt die kleine Fee vom Donaustrand'' / ''Má krásná vílo kouzelná'').
== Reference ==
| |||