Cytoplazmatická membrána: Porovnání verzí

Přidáno 2 671 bajtů ,  před 7 lety
bez shrnutí editace
ekvivalentní a rovnocené k sobě navzájem a zároveň jasně odlišné od apikálního povrchu.
 
===Struktura membrány===
 
Buněčná membrána může vytvářet různé typy „nadmembranních“ struktur jako caveola,
postsynaptická těsnění (postsynaptic density), podosomy, invadopodia, adhezivní ložiska a různé typy buněčných spojů. Tyto
struktury jsou obvykle odpovědné za buněčnou [[Adheze|adhezi]], komunikaci, endocytozu a exocytozu. Mohou
být zobrazeny pomocí [[Elektronový mikroskop|elektronové mikroskopie]] a [[fluprescenční mikroskop|fluorescenčního mikroskopu]]. Jsou sestaveny ze
speciálních proteinů [[integrin|integrinů]] a cadherinů
 
===Cytoskeleton===
 
Cytoskelet vytváří podklad buněčné membrány v cytoplasmě a vytváří lešení pro membránové
proteiny k ukotvení se, stejně jako pro tvořící se organely, které vyčnívají z buňky. Prvky
cytoskeletu interagují velmi intenzivně a úzce s buněčnou membránou.(7) Ukotvené proteiny
je omezují v určitém prostoru – např. apikální povrch epiteliální buňky, který lemuje střevo
obratlovců -a limituje, jak daleko mohou difundovat skrz dvouvrstvu. Cytoskeleton může formovat
přívěškovité organely jako jsou cílie, které jako mikrotubuly rozšířují povrch buněčné membrány,
a filopodia, která jsou z aktinového rozšíření. Tato rozšíření jsou zakomponována v membráně a
 
probíhají z buněčného povrchu s cílem vnímat vnější prostředí nebo umožní kontakt se substráty
nebo jinými buňkami. Apikální povrchy epiteliálních buněk jsou husté aktinovými výběžky jako
prsty zvané mikrovili, které zvětšují buněčné povrchy a tím zvyšují rychlost vstřebávání živin.
Místní rozpojení cytoskeletu a buněčné membrány vytváří puchýřky (bubliny).
 
Skladba
Buněčná membrána obsahuje různé biologické molekuly, především lipidy a proteiny. Materiál je
zakomponován do membrány nebo z ní odstraněn různými mechanismy:
• Fúzí intracelulárních vesikulů s membránou (exocytoza) dochází nejen k exkreci obsahu
vesikulů, ale také k zabudování vezikulárních membránových komponent do buněčné
membrány. Membrána může formovat puchýřky okolo extracelulárního materiálu, který
se uštípnutím stane vesikulem (endocytóza).
• Jestliže je membrána spojená s tubulárními strukturami vytvořenými z membránového
materiálu, pak materiál z tubul může být vpravován do membrány (kontinuálně)
nepřetržitě.
• Ačkoli koncentrace membránových komponent ve vodné fázi je nízká (stabilní
membránové komponenty mají nízkou rozpustnost ve vodě), dochází zde k výměně
molekul mezi lipidy a vodní fází.
 
 
26

editací