Napoleonovo ruské tažení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
Pelex (diskuse | příspěvky)
Řádek 46:
V Tarutinském táboře si Rusové odpočinuli a připravovali nyní nové síly, s nimiž hodlali zaútočit na napoleonská vojska. V Tarutinském táboře byla kázeň a byl prováděn výcvik. Napřed Rusové svou pozici opevnili. Jediným problémem v této době byla silná velitelská opozice, namířená proti [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzovovi]], jíž vedli [[Levin August von Bennigsen]], Barclay de Tolly, Rostopčin a anglický generál Wilson. Tato opozice se nakonec rozpadla následkem Kutuzovových opatření. V [[Tarutino|Tarutinu]] se doplnila ruská armáda. V této době byla vedena blokáda [[Moskva|Moskvy]] domobranou a zesílila se aktivita partyzánských oddílů.
 
Brzy byl [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] připraven k boji, situaci ale v té době ztěžoval car svými rozkazy odporujícími Kutuzovovým záměrům, které dával generálu Wittgensteinovi a admirálu [[Pavel Vasiljevič Čičagov|Čičagovovi]]. [[5. říjen|5. října]] se v [[Tarutino|Tarutinu]] objevil Lauriston s dopisem pro [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzova]], v němž [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] žádal o příměří. Současně s tímto dopisem [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] poslal také dopis [[car]]ovi, v němž rovněž žádal o mír. Nakonec ani jedno nebylo uzavřeno. [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] vyslal proti Rusům vojsko pod velením generála Murata, které [[18. říjen|18. října]] utrpělo v bitvě u Tarutina porážku. Když se o této bitvě [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] dozvěděl, vyklidil [[Moskva|Moskvu]] a vytáhl k městu [[Kaluga|Kaluze]]. [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] se chtěl dostat do [[Kaluga|Kalugy]] a odtud ustoupit ke [[Smolensk]]u, čímž by zachránil armádu. Tento záměr zmařila [[Bitvabitva u Malojaroslavce]], jež se odehrála [[24. říjen|24. října]]. Od této chvíle francouzská armáda ustupovala stejnou cestou, jakou přišla.
 
== Útěk z Ruska ==