Emoce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 24:
Pocit [[stud|studu]] nebo [[hanba|hanby]] přispívá kromě stabilizace struktur [[sociální skupina|sociálních skupin]] a sítí také k reprodukci [[sociální nerovnost|sociálních nerovností]]. Konkrétně tím, že příslušníci [[sociální vrstva|sociální vrstvy]] či [[sociální třída|třídy]] často diferencují sami sebe jako individuum i jako člena určité [[referenční skupina|referenční skupiny]] právě na základě těchto emocí. Vytvářejí [[morální hranice]] vůči členům jiných [[sociální skupina|skupin]], [[sociální vrstva|vrstev]] či [[sociální třída|tříd]]. Emoce tedy nejsou pouze prožívané stavy [[mysl|mysli]], ale slouží i k [[evaluace|evaluaci]] či hodnocení sebe sama či jiných [[aktér|aktérů]] v síti vztahů mezi dalšími [[aktér|aktéry]]. V této souvislosti často [[aktér|aktéři]] považují [[sociální norma|normu]] platící pro jejich sociální či [[kultura|kulturní]] okruh za univerzálně platnou nebo za mající [[legimita|legitimitu]] být univerzálně platná, pro všechny [[sociální skupina|sociální skupiny]]. Hodnocení jiného [[aktér|aktéra]] nebo jeho jednání probíhá i na základě něčeho, co bychom mohli nazvat emoční [[habitus]]. [[Feeling rules]] jsou součástí nejen normativního kódu určité [[kultura|kultury]], ale jsou i diferencované pro různé [[sociální skupina|sociální skupiny]].<ref> SAYER, A. 2005. Class, Moral Worth and Recognition. Sociology 39 (5): p:947-953. </ref>
:Ve [[moderní společnost|společnostech moderních]] a [[pozdně moderní společnost|pozdně moderních]] se ukazuje jako stále významnější schopnost manipulovat s emocemi vlastními nebo s emocemi ostatních lidí. Pro jednotlivce je tato schopnost potenciální příležitostí pro [[sociální mobilita|sociální mobilitu]] ve smyslu kumulace [[úcta|úcty]], [[moc|moci]] či [[peníze|peněz]]. V souvislosti s „řízeným“ prožíváním emocí lze zmínit [[sport|sportovní události]], [[Populární kultura|popkulturu]] či [[kulturní průmysl]]. V této souvislosti někteří autoři poukazují na něco, co bychom mohli nazvat citovou vyprahlostí, kdy jsou lidské schopnosti konstruovat a [[komunikace|komunikovat]] city jsou omezeny a ohrožovány především [[blazaovanost|blazeovaným]] postojem, přemírou banálních podnětů a jistým [[nihilismus|nihilismem]].<ref> PETRUSEK, Miloslav. Společnosti pozdní doby. Praha. Slon. 2006. ISBN 80-86429-63-6 s: 257-258 </ref>
Na druhou stranu je možné chápat [[fenomén]] tak, že emoce jsou jen prožívány a [[kontextualizace|kontextualizovány]] odlišně než v minulosti. Jak ukazuje [[Zygmunt Bauman]] v soudobé společnosti jsou i lidské vztahy a emoce předmětem [[spotřeba|spotřeby]].<ref> BAUMAN, Zygmunt. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta. 2004. 290 s. ISBN 80-204-1195-X s: 185 </ref> Pro ilustraci [[kultura|kulturního]] významu emocí lze připomenout dílo [[Norbert Elias|Norberta Eliase]] nazvané ''O procesu civilizace'', kde je popsána psychogeneze [[civilizace]] a jejích členů v tom smyslu, že v rámci své osobnosti se [[aktér|aktéři]] učí zvládání projevů emocí, spontánních projevů a snadnějšímu akceptování [[disciplinace]].<ref> ELIAS, Norbert. O procesu civilizace : sociogenetické a psychogenetické studie. I., Proměny chování světských horních vrstev na Západě. Praha. Argo. 2006. ISBN 80-7203-838-9. </ref>
| |||