Národní strana svobodomyslná: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
(Punktace, zdroj je v referencích)
Bez shrnutí editace
Ve volbách do českého sněmu v roce [[1889]] Mladočeši překvapivě uspěli a získali 37 mandátů. Ještě lepšího výsledku dosáhli ve volbách roku [[1891]], kde zvítězili a ukončili tak epochu dominance Národní strany. K vyvrcholení mladočeského hnutí došlo roku [[1892]], kdy byl vydán '''Manifest mladočeské strany'''. V tomto období se také vytvořila moravská obdoba Národní strany svobodomyslné - [[Neodvislá strana lidu na Moravě]]. Ta byla prohlášena za zemskou organizaci Mladočechů.
 
Pravděpodobně pro nesouhlas císaře se neúčastnili jednání (1890), ze kterých vzešly tzv. punktace. Ty měly upravovat používání češtiny a němčiny v Čechách. Mladočeši tuto dohodu odmítali a prakticky tím znemožňovali její plnění.(1)
 
Mladočeši se postupně dopracovali k toleranci vlády - to vysvětlovali ústupky vídeňské vlády Čechům a obavami z případného růstu německé levice. Zpět k obstrukci přešli roku [[1899]] po znerovnoprávnění češtiny. Roku [[1900]] přešli k důsledné obstrukci. Roku 1901 opět výrazně zvítězili ve volbách do říšské rady i do českého zemského sněmu. V říšské radě zastupoval mladočechy m.j. [[Vilém Kurz starší|Vilém Kurz]]. Roku [[1906]] opět vstoupili do vlády (vláda Konráda Hohenlohe). Roku [[1907]], kdy bylo uzákoněno všeobecné a rovné hlasovací právo pro muže, kandidovali do říšské rady společně se Staročechy a umístili se na druhém místě za [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Českoslovanskou stranou agrární]]. Předstiženi agrárníky byli i ve volbách do českého zemského sněmu následujícího roku.
62

editací