Carský výnos o následnictví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+odkaz |
m opr. |
||
Řádek 1:
'''Carský výnos o následnictví''' (nebo '''''výnos o následnictví cara Pavla I.''''', přesněji ''Akt nejvýšše potvrzený v den svaté korunovace Jeho Imperátorského Veličenstva a daný k ochraně na trůn chrámu Nanebevzetí Panny Marie'', {{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|Акт, Высочайше утвержденный в день священной коронации Его Императорскаго Величества и положенный для хранения на престол Успенскаго собора}}) byl výnos o následnictví [[ruské impérium|ruského impéria]], který upravoval podmínky v následnictví trůnu v rámci romanovské dynastie. Výnos byl ustanoven [[5. duben |5. dubna]] [[1797]] carem [[Pavel I. Petrovič|Pavlem I.]] Pavlův výnos stanovoval [[polo-salické právo]] v nástupnictví na ruský trůn a rušil petrovský výnos o tom, že si každý ruský panovník jmenuje respektive vybírá svého nástupce sám.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Wortman | jméno = Richard S. | odkaz na autora = | titul = Scenarii vlasti. Myfy i ceremonii russkoi monarchii. Tom I. Ot Petra Velikogo do smerti Nikolaja I. | vydavatel = O.G.I. | místo = Moskva | rok = 2004 | počet stran = 605 | kapitola = | strany = 239 | isbn = 5-94282-252-4 | jazyk = rusky}} Dále ''Scenarii vlasti''.</ref>
Zákon měl neobyklou formu, protože byl koncipován jako dohoda mezi manželi a byl podepsán Pavlem I. i jeho manželkou [[Sofie Dorota Württemberská|Marii Fjodorovnou]] na základě dohody, kterou uzavřeli v roce 1788. Manželé tak označovali svého nejstaršího syna Alexandra za následníka trůnu a zaváděli do Ruska "rakouský systém", ve kterém následnictví přecházelo na mužského potomka a v případě nedostatku mužských potomků na ženskou linii. Zákon také stanovoval nutnost povolení k sňatku od panovníka pro všechny ty, kdo mohou být potenciálně následníky.<ref>''Scenarii vlasti'', s. 238. </ref> Ve stejný den vydal Pavel I. také další výnos "''[[
== Úryvek z textu výnosu ==
| |||