Ší'itský islám: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m odkaz
Řádek 1:
'''Ší'itský islám''', též '''ší'a''' (z [[Arabština|arabského]] شيعة, zkrácenina z ''Ší'at Alí'' شيعة علي neboli ''Strana Alího'' či ''Přívrženci Alího''), je jedním ze dvou hlavních proudů [[islám]]u (druhým je [[sunnité|sunna]]). Stoupenci ší'iy se označují jako '''ší'ité'''. V rámci [[islámský svět|islámského světa]] tvoří menšinu, majoritní skupiny ší'itů se nacházejí v [[Írán]]u, [[Ázerbajdžán]]u, [[Bahrajn]]u a [[Irák]]u.
 
Za ší'ity jsou považováni ti [[Muslim|muslimové]], kteří za legitimní vůdce [[Umma|islámské obce]] považují jen potomky [[Mohamed|Muhammadovy]] [[Ahl al-bajt|rodiny]] v linii počínající jeho bratrancem a zetěm [[Alí|Alím ibn Abú Tálibem]]. Ší'ité po Muhammadově smrti roku 632 neuznali za právoplatného [[Chalífa|chalífu]] [[Abú Bakr]]a ani jeho následníky [[Umar]]a a [[Uthmán ibn Affán|Uthmán]]a. Teprve Alí, který se stal čtvrtým [[Volení chalífové|voleným chalífou]], je podle ší'itů pravý vůdce muslimů, [[imám]], a po něm další z jeho rodu.
 
V průběhu let se ší'a rozdělila do mnoha větví, největší co do počtu stoupenců je [[isná ašaríja]]. Méně početnými ší'itskými skupinami jsou zejména [[ismáí'líja]] (z níž vznikli např. [[asasíni]] nebo [[alawité]]) a [[zajdíja]].