Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
text. úravy |
m typo |
||
Řádek 46:
[[Soubor:Bohorodice.JPG|thumb|left|Detail mozaiky]]
[[Soubor:1P6221992.JPG|thumb|right|Čelní pohled]]
V roce [[1905]] [[protojerej]] pravoslavné [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|parafie sv. Mikuláše]] v Praze, duchovní otec [[Nikolaj Nikolajevič Ryžkov]] získal od městské rady na Olšanských hřbitovech místo, jež mělo být určené pro pohřbívání osob pravoslavného vyznání. O dva roky později byl vytvořen projekt, podle kterého měl být v určeném místě vystavěna pohřební kaple. Otec Ryžkov začal sbírat peníze na její výstavbu, avšak nakonec k realizaci nedošlo. Idea výstavby chrámu se vrátila po roce [[1921]], kdy prudce vzrostl počet pravoslavných Rusů žijících v Praze z důvodu emigrace po vypuknutí [[Občanská válka v Rusku|
[[11. září]] [[1924]] biskup [[Sergij (Koroljov)]] posvětil základní kámen kostela. Projekt vypracoval prof. [[Vladimír Brandt]] za pomoci studentů architektury N. Paškovského a S. Klodta. Inspiroval se staroruskou architekturou chrámů v [[Nižní Novgorod|Nižním Novgorodu]] a [[Pskov]]ě. Na stavebních pracích se dobrovolně podíleli Rusové žijící v Praze, pod vedením inženýrů A. Mirkoviče, S. Věličkina a P. Nachodkina. Po dokončení stavebních prací byl chrám [[22. listopad]]u [[1925]] vysvěcen metropolitou Eulogiem (Georgijevským). Události se účastnili také představitelé města a československé vlády. Objekt byl zapsán do parafie chrámu sv. Mikuláše v Praze jako pomocný chrám.
Řádek 53:
==Architektura chrámu==
Chrám má [[půdorys]] [[čtverec|čtverce]] a vnitřními rozměry 8,20 × 8,20 m. Jeho výška je přibližně 22 metrů. Výzdobu chrámu vytvořili především umělci z řad ruských emigrantů. Návštěvníky na první pohled zaujme mozaika ''[[Zvěstování Panny Marie]]'' nad vstupními dveřmi vyhotovená podle zázračné ikony ''„Znamenije Kurskaja Korennaja“''. Mozaiku vytvořila Marie Foersterová se
==Osobnosti spojené s chrámem==
|