Chocholatky: Porovnání verzí

Přidáno 339 bajtů ,  před 7 lety
bez shrnutí editace
 
== Popis ==
Chocholatky se vyznačující vyklenutým [[hřbet (tělo)|hřbetem]], úzkou, protáhlou hlavou ukončenou tupým čenichem a chocholkou delší srsti na čele. Zadní končetiny jsou zpravdila delší než přední, což jim umožnuje dobře skákat. Největší druhy, chocholatka žlutohřbetá (''Cephalophus sylvicultor'') a chocholatka čabraková (''C. jentinki''), dorůstají hmotnosti až 70 kg a výšky v kohoutku 80 cm, ostatní chocholaky jsou mnohem menší. Nejmenší chocholatka modrá (''Philantomba monticola'') váží jen 2-4 kg a dorůstá výšky 35-40 cm. Pro rody ''[[Cephalophus]]'' a ''[[Philantomba]]'' jsou charakteristické krátké růžky, které nosí obě [[pohlaví]]. Růžky jsou většinou přímé či mírně zahnuté dozadu, pouze ch. Ogilbyova (''Cephalophus ogilbyi'') má růžky prohnuté. Do rodu ''[[Sylvicapra]]'' patří pouze jeden [[Druh (biologie)|druh]] - [[chocholatka schovávavá|ch. schovávavá]] (''Sylvicapra grimmia''), u níž mají růžky pouze samci a chocholka na hlavě je málo vyvinuta.
 
== Způsob života ==
Chocholatky se nejčastěji vyskytují v [[Deštný prales|prales]]ích, galeriových lesích a horských houštinách [[Subsaharská Afrika|Subsaharské Afriky]]. Pouze ch. červená (''Cephalophus natalensis'') a ch. schovávavá (''Sylvicapra grimmia'') se vyskytují spíše v [[buš]]i a křovinaté [[Savana|savaně]]. Žijí většinou samotářsky nebo v párech a jsou aktivní převážně v noci. Živí se především trávou, oddenky, hlízamilistím a listímvýhonky [[strom]]ů., Doplňkemoddenky, potrvyhlízami jsoua spadanéspadanými [[plod]]y, astromů. Bylo pozorováno, jakože uněkteré jedinýchdruhy přežvýkavců,chocholatek rovněžsledují živočišnátlupy potrava:[[Opice|opic]] měkkýši,či krabi,hejna uhynuléplodožravých ryby,ptáků: [[hmyzPapoušci|papoušků]], drobní [[obratlovciZoborožec jihoafrický|zoborožců]] a dokoncezvláště mršiny[[Turakové|turaků]]. NapříkladChocholatky chocholatkysbírají černohřbetéplody, (''Caphalophuskteré dorsalis'')opice va zajetíptáci rádyupustí žerouči jednodenníodhodí kuřata.na zem.
Chocholatky jsou jediní volně žijící přežvýkavci, kteří přijímají i živočišnou potravu. Příležitostně konzumují měkkýše, kraby, uhynulé ryby, [[hmyz]], drobné [[obratlovci|obratlovce]] a dokonce mršiny. Chocholatka černohřbetá (''Cephalophus dorsalis'') v zajetí ráda žere jednodenní kuřata.
 
Chocholatky žijí samotřáskysamotářsky nebo v párech a jsou silně teritoriální. Samci si svá [[teritorium|teritoria]] dovedou agresivně bránit pomocí růžků i ostrých kopýtek. Většina druhů je aktivní za soumraku nebo v noci. Chvání a rozmnožování chocholatek je dosud málo prozkoumáno. Samice jsou [[březost|březí]] přibližně 120 dní a rodí jedno [[mládě]].
 
Afričí domorodci chocholatky loví pro maso i kůži, atraktivně zbarvené kožešiny některých druhů se vyvážely i do Evropy. Obvykle se loví pomocí psů, chytají do sítí, ok či jiných pastí. Není proto divu, že chocholatek silně ubývá a některé druhy jsou ohroženy vyhubením. V mýtech a pohádkách afrických domorodců, zvláště v [[Demokratická republika Kongo|Kongu]] a [[Gabun]]u, vystupuje chocholatka jko šibal (tricster), který je schopen přelstít ostatní zvířata i lidi.
Anonymní uživatel