Svaz komunistů Jugoslávie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 20:
}}</ref> Po počátečních úspěších ([[1920]]) (v některých oblastech Jugoslávie, např. v [[Černá Hora|Černé Hoře]] a v [[Makedonie|Makedonii]] - tedy hlavně chudých oblastech - získávala až desítky procent hlasů) byla královskou vládou zakázána. Komunisté, nadšeni úspěchy [[Rudá armáda|Rudé armády]] během [[Občanská válka v Rusku|ruské občanské války]] snili o převzetí moci i v Jugoslávii a začlenění země pod Sovětský svaz formou konfederace. K tomu využívali řadu propagandistických nástrojů, především šíření informací o případném převratu v Maďarsku, kde by vojenská intervence královské armády vedla k odstranění [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]], pod vedením [[Béla Kun|Bély Kuna]].<ref name="Pirjevec18"/>
 
V prosinci [[1920]] byla strana [[Obznana|zakázána]] a začaly ostré represe. Komunisté sebyli proto rozhodlinuceni přejít do [[Ilegální politická strana|ilegality]], kde působili až do [[druhá světová válka|Druhé světové války]]. StranouJako prošloilegálně několikfungující významnýchorganizace osobnostíčelili jugoslávskéhosilnému veřejnéhotlaku životarežimu, tikterý všakzesílil bylipředevším pronásledovánipo azavedení nuceniosobní trávitkrálovské mnohádiktatury létav svéhoroce života[[1929]]. Kdysi vlivná strana tak v exiludruhé polovině 20. Stranalet pořádalaa několikprvní sjezdů,polovině např.třicátých [[4stála na pokraji konce a neměla téměř žádný vliv. kongresČelní KPJ|čtvrtýpředstavitelé sjezdKSJ v Drážďanechmeziválečné době na četných tajných zasedáních (některé z nich se konaly i mimo území Jugoslávie, především v [[Německo|Německu]], ve[[Rakousko|Rakousku]], kterémči se[[Československo|Československu]]) vyslovilapřijali zamyšlenku, rozbitíže Jugoslávieje nezbytné zemi rozbít a zbudovánínahradit národníchji sovětskýchsvazem socialistických republik. OTento tétopřístup skutečnostibyl dokoncev mluvilsouladu jeden zs představitelů strany,politikou [[SimaSovětský Markovićsvaz|Sovětského svazu]], ikterý seměl [[Stalin]]ems královskou Jugoslávií velmi špatné vztahy a v případě války v Evropě očekával spojence.
 
Během přelomu 20. a 30. let strana procházela vnitřními pnutími. Existovala v ní celá řada frakcí, bojujících o moc a zastupujících různé názory. Jak již bylo komunistické straně vlastní, byli oponenti postupně odstraňováni a nezřídkakdy likvidováni. Vlivný člen strany i [[Kominterna|Kominterny]] [[Sima Marković]] tak byl postupně odstaven od moci a fyzicky zlikvidován v SSSR. Jugoslávští komunisté se nakonec plně podřídili [[Stalin]]ově doktríně. V roce [[1937]] přišel do čela strany [[Josip Broz Tito]]{{chybí zdroj}}. O dva roky později byl zvolen za jejího předsedu.{{chybí zdroj}} Počet členů strany začal postupně narůstat.{{chybí zdroj}}
 
=== Druhá světová válka ===