Gotická architektura na Pyrenejském poloostrově: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo
Řádek 42:
[[Katedrála Panny Marie (Girona)|Katedrála Panny Marie]] v [[Girona|Gironě]] byla budována ve čtrnáctém a patnáctém století, původně jako trojlodní stavba. V roce [[1417]] ovšem bylo rozhodnuto vytvořit místo tří lodí jedinou, 23 metrů širokou a 34 metrů vysokou loď, která patří k nejodvážnějším gotickým konstrukcím na světě a je tak příznačným vyústěním stylových tendencí katalánské gotické architektury.
 
V&nbsp;Barceloně jsou dochovány dvě výjimečné ''světské stavby''. V&nbsp;roce [[1359]]–[[1362]] vybudovaný ''Saló del Tinell'' – monumentální poradní sál královského paláce a unikátně dochované ''středověké [[dok]]y'', jejichž stavbu nařídil už koncem 13. století král [[Petr III. Aragonský|Pedro III.]]<ref>Borngäserová, B.: ''Architektura pozdní gotiky ve Španělsku a Portugalsku'' in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 266–73</ref>
 
[[Soubor:LeSeu(Jarvin).jpg|thumb|left|Katedrála v&nbsp;Palma de Mallorca]]
 
===Mallorca===
[[Mallorca]] byla mezi lety [[1276]]–[[1349]] nezávislým královstvím, které zasahovalo hluboko do dnešní jižní Francie. Nejvýznamnější stavbou je nepochybně ''Katedrála[[katedrála v Palma de Mallorca|katedrála]] v&nbsp;[[Palma de Mallorca]]'', jejíž výstavba byla zahájena kolem roku [[1300]]. I&nbsp;zde jsou syntetizovány francouzské a španělské vlivy, Katedrála je na první pohled rozložitější a zdánlivě nižší stavbou s&nbsp;podstatně menšími a užšími okny, než by tomu bylo v&nbsp;Île-de-France. Nápadná je absence vysoké střechy. Jistě není náhodou, že katedrála působí doslova jako [[pevnost (stavba)|pevnost]]. Interiér s&nbsp;výškou 42 metrů a štíhlými [[pilíř]]i mezilodních [[arkáda (architektura)|arkád]] nezapře francouzský vliv. Poměr výšky [[boční loď|bočních lodí]], které dosahují dvou třetin výšky lodi hlavní je ale zcela nefrancouzský a také konstrukce stlačených [[lomený oblouk|lomených oblouků]] je spíš [[Arabové|maurská]] než gotická. Katedrála má ovšem také [[mnohoúhelník|polygonální]] [[Kněžiště|presbytář]] a dokonce rozvinutý vnější [[opěrný systém]], který je sice pojat daleko masivněji než by tomu bylo ve Francii, ale přesto nezapře původně francouzský původ.
[[Mallorca]] byla mezi lety [[1276]]–[[1349]] nezávislým královstvím, které zasahovalo hluboko do dnešní jižní [[Francie]].
 
Nejvýznamnější stavbou je nepochybně ''Katedrála v&nbsp;[[Palma de Mallorca]]'', jejíž výstavba byla zahájena kolem roku [[1300]]. I&nbsp;zde jsou syntetizovány francouzské a španělské vlivy, Katedrála je na první pohled rozložitější a zdánlivě nižší stavbou s&nbsp;podstatně menšími a užšími okny, než by tomu bylo v&nbsp;Île-de-France. Nápadná je absence vysoké střechy. Jistě není náhodou, že katedrála působí doslova jako [[pevnost (stavba)|pevnost]]. Interiér s&nbsp;výškou 42 metrů a štíhlými [[pilíř]]i mezilodních [[arkáda (architektura)|arkád]] nezapře francouzský vliv. Poměr výšky [[boční loď|bočních lodí]], které dosahují dvou třetin výšky lodi hlavní je ale zcela nefrancouzský a také konstrukce stlačených [[lomený oblouk|lomených oblouků]] je spíš [[Arabové|maurská]] než gotická. Katedrála má ovšem také [[mnohoúhelník|polygonální]] [[Kněžiště|presbytář]] a dokonce rozvinutý vnější [[opěrný systém]], který je sice pojat daleko masivněji než by tomu bylo ve Francii, ale přesto nezapře původně francouzský původ.
[[Soubor:Pati Bellver.JPG|thumb|Arkáda v&nbsp;nádvoří Castellu Bellver]]
Typologicky zajímavou stavbou je ''Castell Bellver'', postavený v&nbsp;letech [[1309]]–[[1314]] jako letní královská rezidence. Kruhovitá stavba je na jedné straně skutečnou [[středověk]]oustředověkou [[pevnost (stavba)|pevností]] vybavenou čtveřicí [[věž]]ívěží a podřizující vše zájmům obrany a na druhé straně luxusním a elegantním sídlem jemuž dominuje arkádový dvůr vybavený křehkou dvoupatrovou gotickou arkádou.
 
Pozoruhodnou stavbou je také ''Llotja'', burza v&nbsp;Palma de Mallorca z&nbsp;let [[1426]]–[[1448]]. Tato blokovitá stavba s&nbsp;okny a portálem zdobenými [[Plaménková gotika|flamboayantní]] dekoracidekorací a klenutým vnitřním prostorem neseným pouhými šesti stáčenými [[sloup (architektura)|sloupy]] byla vzorem pro podobné stavby ve Španělsku i&nbsp;Itálii.<ref>Borngäserová, B. (cit. v&nbsp;pozn. 5) s. 273–76</ref>
 
[[Soubor:Bovedas catedral Sevilla 001.jpg|thumb|upright 0.7|left|Interiér katedrály v&nbsp;Seville]]
===Andalusie===
[[Andalusie]] byla jakožto nejjižnější část Španělska Araby ovládána nejdéle. Proto je zde také patrný nejvýraznější vliv arabských staveb a gotika zde nastupuje až velmi pozdě. Nejdůležitější stavbou andaluské gotiky je [[katedrála v Seville|katedrála]] v&nbsp;[[Sevilla|Seville]], zahájená roku [[1402]] a vysvěcená roku [[1519]]. Podobně jako katedrála v&nbsp;Palma de Mallorca byla i&nbsp;zde vybudována na místě původní [[mešita|mešity]], přičemž dodnes využívá původní [[minaret]] z&nbsp;roku [[1198]] jako [[zvonice|zvonici]] a také současná obvodová zeď katedrály je ve spodní (cihlové) částí původním ohrazením dvora mešity. Katedrála tak demonstruje triumf [[křesťanství]] nad poraženým [[islám]]em.
 
Široký obdélník původní mešity předurčil rozměry katedrály. Ta je značně rozsáhlá, pětilodní a díky své značné šířce působí z&nbsp;venku velmi rozložitým dojmem. [[Průčelí]] takřka přetékají gotickým [[dekor]]emdekorem. Pětice Žebrovýchžebrových kleneb v&nbsp;[[křížení (architektura)|křížení]] je, na rozdíl od ostatních prostě zaklenutých polí, obohacena složitějšími vzory. Jižní pole jednodušší [[hvězdová klenba|hvězdovou klenbou]], ostatní čtyři pole velmi bohatou hvězdicovou klenbou s&nbsp;[[kroužené žebro|krouženými žebry]]. Samotné křížení je mírně zvýšené a vytváří náznak [[kupole]] či věže nad křížením. Exteriér katedrály zaujme rozvinutým [[opěrný systém|opěrným systémem]], který ještě podtrhuje stupňovitost stavby.
Nejdůležitější stavbou Andaluské gotiky je ''Katedrála v&nbsp;[[Sevilla|Seville]]'', zahájená roku [[1402]] a vysvěcená roku [[1519]]. Podobně jako katedrála v&nbsp;Palma de Mallorca byla i&nbsp;zde vybudována na místě původní mešity, přičemž dodnes využívá původní [[minaret]] z&nbsp;roku [[1198]] jako [[zvonice|zvonici]] a také současná obvodová zeď katedrály je ve spodní (cihlové) částí původním ohrazením dvora [[mešita|mešity]]. Katedrála tak demonstruje [[triumf]] [[křesťanství]] nad poraženým [[islám]]em.
 
Další významnou stavbou, která také patří už spíše do pozdní gotiky je Capilla Real v&nbsp;[[Granada|Granadě]]. Katoličtí králové ji nechali postavit roku [[1504]] jako jejich rodové pohřebiště. To mělo opět politický význam, protože právě Granada byla poslední baštou [[islám]]u ve Španělsku a byla dobyta teprve roku [[1492]]. Architektura kaple už patří do období pozdní gotiky, což je nejvýrazněji vidět na velmi zdobných kroužených žebrech hvězdové klenby, která kapli kryje.
Široký obdélník původní mešity předurčil rozměry katedrály. Ta je značně rozsáhlá, pětilodní a díky své značné šířce působí z&nbsp;venku velmi rozložitým dojmem. [[Průčelí]] takřka přetékají gotickým [[dekor]]em. Pětice Žebrových kleneb v&nbsp;[[křížení (architektura)|křížení]] je, na rozdíl od ostatních prostě zaklenutých polí, obohacena složitějšími vzory. Jižní pole jednodušší [[hvězdová klenba|hvězdovou klenbou]], ostatní čtyři pole velmi bohatou hvězdicovou klenbou s&nbsp;[[kroužené žebro|krouženými žebry]]. Samotné křížení je mírně zvýšené a vytváří náznak [[kupole]] či věže nad křížením. Exteriér katedrály zaujme rozvinutým [[opěrný systém|opěrným systémem]], který ještě podtrhuje stupňovitost stavby.
 
Zatímco [[sakrální]] architektura v&nbsp;Andalusii je až demonstrativně gotická, ''světské stavby'' v&nbsp;této oblasti jsou velmi výrazně [[maurové|maurské]] a vytvářejí tzv. ''[[Mudejarská architektura|Mudejarskou architekturu]]''. Ta užívá velmi často plošný geometrický [[ornament]]. Oblíbenými materiály jsou dřevo, [[keramika|keramické]] obklady, cihelné tvarovky.<ref>Borngäserová, B. (cit. v&nbsp;pozn. 5) s. 276–79</ref>
Další významnou stavbou, která také patří už spíše do pozdní gotiky je ''Capilla Real v&nbsp;[[Granada|Granadě]]''.
Katoličtí králové ji nechali postavit roku [[1504]] jako jejich rodové pohřebiště. To mělo opět politický význam, protože právě Granada byla poslední baštou [[islám]]u ve Španělsku a byla dobyta teprve roku [[1492]]. Architektura kaple už patří do období pozdní gotiky, což je nejvýrazněji vidět na velmi zdobných kroužených žebrech hvězdové klenby, která kapli kryje.
 
Zatímco [[sakrální]] architektura v&nbsp;Andalusii je až demonstrativně gotická, ''světské stavby'' v&nbsp;této oblasti jsou velmi výrazně [[maurové|maurské]] a vytvářejí tzv. ''[[Mudejarská architektura|Mudejarskou architekturu]]''. Ta užívá velmi často plošný geometrický [[ornament]]. Oblíbenými materiály jsou dřevo, [[keramika|keramické]] obklady, cihelné tvarovky.<ref>Borngäserová, B. (cit. v&nbsp;pozn. 5) s. 276–79</ref>
 
[[Soubor:Mosteiro da Batalha (13).JPG|thumb|Klášter Batalha – vlevo západní průčelí klášterního kostela, vpravo ''Capela do Fundator'']]
===Portugalsko===
Ve třináctém a čtrnáctém století šířili také v&nbsp;Portugalsku gotiku hlavně [[žebravý řád|žebravé řády]] prostřednictvím svých [[klášter]]ůklášterů a [[klášterní kostel|klášterních kostelů]]. Z&nbsp;období rané gotiky je zde pak nepřehlédnutelný vliv cisterciáckého kláštera v&nbsp;[[Klášter Alcobaça|Alcobaçe]], jehož výstavbu inicializoval [[seznam portugalských králů|portugalský král]].
 
Také budování gotického východního závěru románské ''[[katedrála v Lisabonu|katedrály]] v&nbsp;[[Lisabon]]u'' v&nbsp;polovině [[14. století]] inicioval portugalský král, konkrétně [[Alfons IV. Portugalský|Alfons IV.]] Stavba byla bohužel už v&nbsp;průběhu výstavby několikrát poškozena [[zemětřesení]]m a byla dokončena až v&nbsp;[[15. století]] v&nbsp;pozměněné podobě, která více odpovídá místním tradicím, než původní [[architektonický projekt]]. Stavba zřejmě měla být vyšší a vznosnější. Na vnějšku se uplatňuje mohutný [[opěrný systém]], který byl po proběhlých otřesech zřejmě výrazně zesílen.
[[Soubor:Mosteiro da Batalha - Capelas Imperfeitas.jpg|thumb|upright|left|Klášter Batalha – interiér nedokončené ''Capelas Imperfeitas'']]
Nejvýznamnější vrcholně gotickou památkou v&nbsp;Portugalsku je ''[[klášter Batalha]]''. Jeho budování schválil král [[Jan I. Portugalský|Jan I. Veliký]] po roce [[1385]], kdy zvítězil nad [[Kastílie|Kastilci]]. [[Řád bratří kazatelů|Dominikánský]] [[klášter]] byl založen také jako královské pohřebiště a byl budován až do [[16. století]]. Jeho výstavba tudíž částečně patří už do pozdní gotiky.
Roku [[1388]] naplánoval Alfonso Dominiques celou dispozici kláštera a započal jeho výstavbu budováním [[trojlodí|trojlodního]] klášterního kostela s&nbsp;[[transept]]em a pěti navazujícími [[kaple]]mi. Typologicky kostel vychází ze staveb dominikánského řádu, ale se značně větším měřítku (80 m délky, 22 m šířky, 32,5 m výšky). Některými prvky navazuje na kostel v&nbsp;Alcobaçe. V&nbsp;roce [[1402]] převzal po smrti Alfonsa Dominiqua mistr Huguet, architekt, který byl možnázřejmě [[Anglie|anglického]] původu.
 
Klášter Batalha charakterizuje množství použitého flamboyantního dekoru, který je kombinován s&nbsp;lineárně vedenými pruty [[přípora|přípor]], [[portál (architektura)|portálů]], oken či mezilodních [[arkáda (architektura)|arkád]]. Architektura proto nepůsobí přeplněně, nýbrž velmi lehce, vznosně a vytříbeně. V&nbsp;použitém dekoru zde přitom nalezneme (hlavně v&nbsp;[[kružba|kružbě]] [[křížová chodba|křížové chodby]]) také vlivy arabského Mudejarského umění. Nejcennějšími součástmi areálu jsou vedle samotného klášterního kostela především ''Capela do Fundator'' ([[1426]]–[[1434|34]]) a nedokončená ''Capelas Imperfeitas''.<ref>Borngäserová, B. (cit. v&nbsp;pozn. 5) s. 289–94</ref>
Roku [[1388]] naplánoval Alfonso Dominiques celou dispozici kláštera a započal jeho výstavbu budováním [[trojlodí|trojlodního]] klášterního kostela s&nbsp;[[transept]]em a pěti navazujícími [[kaple]]mi. Typologicky kostel vychází ze staveb dominikánského řádu, ale se značně větším měřítku (80 m délky, 22 m šířky, 32,5 m výšky). Některými prvky navazuje na kostel v&nbsp;Alcobaçe. V&nbsp;roce [[1402]] převzal po smrti Alfonsa Dominiqua mistr Huguet, architekt, který byl možná [[Anglie|anglického]] původu.
 
Klášter Batalha charakterizuje množství použitého flamboyantního dekoru, který je kombinován s&nbsp;lineárně vedenými pruty [[přípora|přípor]], [[portál (architektura)|portálů]], oken či mezilodních [[arkáda (architektura)|arkád]]. Architektura proto nepůsobí přeplněně, nýbrž velmi lehce, vznosně a vytříbeně. V&nbsp;použitém dekoru zde přitom nalezneme (hlavně v&nbsp;[[kružba|kružbě]] [[křížová chodba|křížové chodby]]) také vlivy arabského Mudejarského umění. Nejcennějšími součástmi areálu jsou vedle samotného klášterního kostela především ''Capela do Fundator'' ([[1426]]–[[1434|34]]) a nedokončená ''Capelas Imperfeitas''.<ref>Borngäserová, B. (cit. v&nbsp;pozn. 5) s. 289–94</ref>
 
==Pozdní gotika ==
Podobně jako ve [[střední Evropa|střední Evropě]] je i&nbsp;na pyrenejském poloostrově stavěno v&nbsp;gotických formách hluboko do [[raný novověk|raného novověku]]. Španělská a Portugalskáportugalská pozdní gotika si přímo libuje v&nbsp;množství fantaskního [[Plaménková gotika|flamboyantní]]hoflamboyantního dekoru, který je v&nbsp;[[17. století]] téměř plynule přechází do podobně těžkého a fantaskního dekoru [[baroko|barokního]] období.
 
[[Soubor:Burgos Cathedral.jpg|thumb|upright|Průčelí katedrály v&nbsp;Burgosu – řada prvků, například prolamované helmice věží prozrazují práci německých mistrů]]
===Kastilie (Hispano-vlámský styl)===
Na počátku [[15. století]] se za vlády [[Jan II. Kastilský|Jana II.]] prohloubilo spojení s&nbsp;[[Burgundsko|Burgundskem]] a intenzivní obchodní vztahy s&nbsp;[[Vlámsko|Flandrami]]. V&nbsp;architektuře a umění vůbec proto došlo k&nbsp;příchodu řady francouzských, flanderských či německých umělců a k&nbsp;vzniku tzv. Hispano-vlámského stylu. V&nbsp;něm došlo k&nbsp;syntéze místních, maurských prvků s&nbsp;aktuálními flamboyantními prvky pozdní gotiky. Hispano-vlámský styl je velmi dekorativní a často pokrývá [[ornament]]em rozsáhlé plochy zdiva. Činí tak ovšem pro Španělsko netypickým způsobem, který je charakterističtější spíše pro Francii či [[Německo]].
 
Nejvýznamnější ukázkou tohoto stylu je ''Kapilla del Condestable'' v&nbsp;[[Burgos]]u. Hispano vlámský styl se však projevuje i&nbsp;na jiných částech této katedrály. Prolamované [[helmice]] věží katedrály například vycházejí z&nbsp;německých vzorů v&nbsp;[[Ulmkatedrála v Ulmu|Ulmu]]u a [[Esslingenkatedrála v Esslingenu|Esslingenu]]u. Toto přejímání německých vzorů nepochybně souvisí s&nbsp;prací německých architektů. V&nbsp;té době zde působil například mistr Hans z&nbsp;Kolína nad Rýnem. Jeho syn Šimon (španělsky „Simón de Colonia“) je autorem už zmíněné kaple del Condestable.<ref>Borngäserová, B. (cit. v&nbsp;pozn. 5) s. 280</ref>
 
[[Soubor: San Juan de los Reyes - Toledo, Spain - 01.JPG|thumb|upright|left| ''San Juan de los Reyes'' ve Toledo]]
===Architektura katolických veličenstev (Isabelský styl)===
Na Hispano-vlámský styl navazuje na konci 15. a na počátku [[16. století]] styl odvozovaný někdy od královny [[Isabela Kastilská|Isabely Kastilské]] a nazývaný proto „Isabelský styl“, nebo přesněji, „styl [[Katolická Veličenstva|katolických veličenstev]]“.
 
Základním architektonickým počinem, který ovlivnil mnohé mladší stavby tohoto stylu je klášter [[jeronymité|jeronymitů]] ''El Parral'' v&nbsp;[[Segovia|Sgovii]]. V&nbsp;jednolodním kostele s&nbsp;trojlistým závěrem se uplatňují mohutné [[hvězdová klenba|hvězdové klenby]].
 
Základním architektonickým počinem, který ovlivnil mnohé mladší stavby tohoto stylu je klášter [[jeronymité|jeronymitů]] ''El Parral'' v&nbsp;[[Segovia|Sgovii]]. V&nbsp;jednolodním kostele s&nbsp;trojlistým závěrem se uplatňují mohutné [[hvězdová klenba|hvězdové klenby]]. Další významnou stavbou je [[Řád menších bratří|františkánský]] [[klášter]] ''[[klášter San Juan de Los Reyes|San Juan de Los Reyes]]'' v&nbsp;[[Toledo|Toledu]]. Královna jej založila roku [[1476]]. [[Architekt]]em byl Juan Guas (Jean Wast), zřejmě Bretonec. Stavba vyniká uměleckou i&nbsp;technickou virtuozitou. Uplatňují se zde [[síťová klenba|síťové klenby]], dekor je velice bohatý a důmyslný. Nádhera stavby, která je v&nbsp;rozporu s&nbsp;požadavky františkánské řehole, svědčí o&nbsp;jasné snaze oslavit královskou moc, neboť kostel byl zamýšlen jako královské pohřebiště.
 
Dalšími významnými stavbami je kostel ''San Tomás'' v&nbsp;[[Ávila|Álvile]], ''Colegiio de San Gregorio'' a kostel ''San Pablo'' ve [[Valladolid]]u či budova [[Univerzita v Salamance|univerzity]] v&nbsp;[[Salamanca|Salamance]]. Zvláště poslední tři stavby vynikají nesmírně bohatým dekorem, který je uplatňován na důležitých částech [[průčelí]] takřka plošně.
[[Soubor:Palacio del Infantado.jpg|thumb|Průčelí ''Palacia de Infantado'' v&nbsp;Guadalajaře]]
Významnými stavbami jsou také nemocnice v&nbsp;[[Santiago de Compostela|Santiagu de Compostela]] a v&nbsp;[[Granada|Granadě]] s&nbsp;řadou mudejarských prvků.
 
Pozoruhodné jsou také ''[[Kastilie|kastilské]] [[zámek (stavba)|zámky]]'' z&nbsp;této doby. Právě na nich je zcela jednoznačně patrné, že světské stavby z&nbsp;období katolických králů velmi výrazně vycházely z&nbsp;arabských vzorů, zatímco církevní stavby se držely vzorů evropské gotiky. Nejvýznamnějšími zámeckými stavbami jsou monumentální ''Castillo de Coca'', ''Castillo El Real de Manzanares'' či nesmírně dekorativní ''Palacio de Infantado'' v&nbsp;[[Guadalajara (Španělsko)|Guadalajaře]] s&nbsp;pozoruhodným [[arkáda (architektura)|arkádovým]] nádvořím.<ref>Borngäserová, B. (cit. v&nbsp;pozn. 5) s. 280–285</ref>
 
[[Soubor:Segovia07 21-4-03.JPG|thumb|left|katedrála v&nbsp;Segovii]]
===Španělské katedrály šestnáctého století===
Nejen po celé [[16. století]], a v&nbsp;některých případech až do počátku [[18. století]] byly ve Španělsku budovány pozdněgotické stavby. Některé z&nbsp;nich jsou dokonce velmi významné a patří k&nbsp;vrcholům španělské gotické architektury. Neznamená to však, že by ve Španělsku nevznikaly [[Renesance|renesanční]] stavby. Vedle gotických staveb, označovaných ''moderno'', zde vznikají i&nbsp;stavby vysloveně renesanční, označované slovy ''a lo romano''.
 
Už v&nbsp;roce [[1471]] byla zahájena výstavba [[trojlodí|trojlodní]]'' [[katedrála v Astorze|katedrály]] v&nbsp;[[Astorga|Astorze]]''. I&nbsp;zde je patrný vliv německé architektury zprostředkovaný stavebními mistry. Zároveň obsahuje však stavba také množství typicky španělských prvků. Katedrála nemá [[transept]] a je na východě uzavřena trojicí polygonálních závěrů. Plášť člení řada [[fiála|fiál]] a [[interiér]] je zaklenut hvězdovými klenbami.
 
Na tuto stavbu navazuje [[katedrála v Salamance|katedrála]] v&nbsp;''[[Salamanca|Salamance]]'', ''[[Palenciakatedrála v Palencii|Palencii]]'' a ''[[Segoviakatedrála v Segovii|Segovii]]''. PosledněStavba jmenovanáposledně jmenované byla zahájenázahajená v&nbsp;roce [[1525]] a je opatřena polokruhovým závěrem, vycházejícím v&nbsp;podstatě ještě z&nbsp;románské architektury. [[Exteriér]] upoutá svou stupňovitostí, a také řadou mohutných [[fiála|fiál]], které katedrále dodávají charakteristický vzhled.<ref>Borngäserová, B. (cit. v&nbsp;pozn. 5) s. 286–288</ref>
[[Soubor:Mosteiro dos Jeronimos - Igreja 2.jpg|thumb|upright|Interiér klášterního kostela Jeronimitů v&nbsp;Belému]]
 
===Portugalsko (Manuelská architektura)===
Termínem „Manuelský styl“ je označováno portugalské umění z&nbsp;doby krále [[Manuel I. Portugalský|Manuela I.]]. Na rozdíl od soudobého Španělska se zde neuplatňuje příliš arabský vliv, ale spojují se zde gotická a renesanční prvky. Toto prolnutí [[středověk]]ustředověku s&nbsp;[[raný novověk|raným novověkem]] odráží proměnu Portugalsképortugalské společnost, neboť Portugalsko se v&nbsp;této době stalo kosmopolitní námořní [[velmoc]]ívelmocí.
 
Významnou stavbou tohoto období je ''františkánský kostel v&nbsp;[[Évora|Évoře]]'', který vyniká mohutným, sceleným prostorem jediné [[hlavní loď|lodi]], na niž navazují boční [[kaple]] a nehluboké [[presbyterium]]. Pozoruhodný je též mohutný ''kostel Santa Maria de la Magdalena v&nbsp;[[Olivença|Olivençe]]'' s&nbsp;řadou vysloveně pozdněgotických prvků, jako jsou stáčené sloupy či [[záclonový oblouk|záclonový]] [[triumfální oblouk]].
[[Soubor:Monastere des Hieronymites Lisbonne no 02 20021229.JPEG|thumb|left|Křížová chodba kláštera Jeronimitů v&nbsp;Belému]]
Hlavním dílem tohoto období je však ''klášter [[jeronymité|jeronymitů]] v&nbsp;[[Klášter Belém|Belému]]'' (''Betlému''), který leží před branami [[Lisabon]]u. Měl se stát královským pohřebištěm, což se však nakonec pro odpor mnichů z&nbsp;Batalhy nepodařilo. Tento rozsáhlý komplex, který byl vybudován převážně v&nbsp;první polovině [[16. století]] a jehož součástí je i&nbsp;slavná ''[[Torre de Belém'']] – zdobná a reprezentativní [[fortifikace|fortifikační]] stavba na mořském břehu. Architekty Belému byli architekt Diogo Boytac a později architekt a sochař Španěl João de Castilho (asi [[1475]]–[[1552]]). Stavitelem ''Torre de Belém'' byl v&nbsp;letech ([[1515]]–[[1521]]) pevnostní architekt Francisco de Arruda.
 
Klášterní kostel je koncipován jako rozlehlé síňové [[trojlodí]] s&nbsp;širokým [[transept]]emtranseptem, zaklenuté složitou [[síťová klenba|síťovou klenbou]]. Šestice mohutných, 25 metrů vysokých osmibokých [[sloup (architektura)|sloupů]] je zcela pokryta bohatým renesančním [[ornament]]emornamentem. Zvláštní směsí stylů je však i&nbsp;dvojpatrová [[křížová chodba]] kláštera. Ta je považována za vrchol manuelské architektury.
 
Pokračovala také výstavba ''[[klášter Batalha|kláštera Batalha]]''Batalhy. Mateus Fernandes zde vedl významnou dílnu, která roku [[1509]] dokončila [[minuciózní]] portál ''Capelas imperfeitas'', nejbohatší a nejjemnější kamenickou práci portugalské pozdní gotiky. Poté se však další práce na klášteře víceméně zastavily.
[[Soubor:Anjos no portal das Capelas imperfeitas.jpg|thumb|Detail portálu ''Capelas imperfeitas'' v&nbsp;klášeře Bathala]]
Poslední významnou stavbou je ''Konvent [[Řádklášter templářůTomar|rytířů Kristova hrobu]] v&nbsp;[[Tomar]]u''. I&nbsp;zde působil João de Castilho a navíc Diogo de Arruda. Zde se výzdoba soustředí především na nesmírně bohaté [[ornament]]álníornamentální a [[socha|figurální]] zpracování vnějšího pláště budovy, kontrastujícího se střízlivě pojatým [[interiér]]eminteriérem. Na [[exteriér]]uexteriéru se výzdoba soustředí především na zdůraznění [[portál (architektura)|portálů]] a oken významných místností. (Hlavní portál, okna [[kapitulní síň|kapitulního sálu]]). Také zde se výzdoba soustředí vedle zobrazení sakrálních obsahů především na oslavu vládnoucí [[dynastie]] a objevitelských cest.<ref>Borngäserová, B. (cit. v&nbsp;pozn. 5) s. 294–299</ref>
 
== Reference ==