[[Katedrála Panny Marie (Girona)|Katedrála Panny Marie]] v [[Girona|Gironě]] byla budována ve čtrnáctém a patnáctém století, původně jako trojlodní stavba. V roce [[1417]] ovšem bylo rozhodnuto vytvořit místo tří lodí jedinou, 23 metrů širokou a 34 metrů vysokou loď, která patří k nejodvážnějším gotickým konstrukcím na světě a je tak příznačným vyústěním stylových tendencí katalánské gotické architektury.
V Barceloně jsou dochovány dvě výjimečné ''světské stavby''. V roce [[1359]]–[[1362]] vybudovaný ''Saló del Tinell'' – monumentální poradní sál královského paláce a unikátně dochované ''středověké [[dok]]y'', jejichž stavbu nařídil už koncem 13. století král [[Petr III. Aragonský|Pedro III.]]<ref>Borngäserová, B.: ''Architektura pozdní gotiky ve Španělsku a Portugalsku'' in: ''Gotika'', Slovart, Praha 2000, s. 266–73</ref>
[[Soubor:LeSeu(Jarvin).jpg|thumb|left|Katedrála v Palma de Mallorca]]
===Mallorca===
[[Mallorca]] byla mezi lety [[1276]]–[[1349]] nezávislým královstvím, které zasahovalo hluboko do dnešní jižní Francie. Nejvýznamnější stavbou je nepochybně ''Katedrála[[katedrála v Palma de Mallorca|katedrála]] v [[Palma de Mallorca]] '', jejíž výstavba byla zahájena kolem roku [[1300]]. I zde jsou syntetizovány francouzské a španělské vlivy, Katedrála je na první pohled rozložitější a zdánlivě nižší stavbou s podstatně menšími a užšími okny, než by tomu bylo v Île-de-France. Nápadná je absence vysoké střechy. Jistě není náhodou, že katedrála působí doslova jako [[pevnost (stavba)|pevnost]]. Interiér s výškou 42 metrů a štíhlými [[pilíř]]i mezilodních [[arkáda (architektura)|arkád]] nezapře francouzský vliv. Poměr výšky [[boční loď|bočních lodí]], které dosahují dvou třetin výšky lodi hlavní je ale zcela nefrancouzský a také konstrukce stlačených [[lomený oblouk|lomených oblouků]] je spíš [[Arabové|maurská ]] než gotická. Katedrála má ovšem také [[mnohoúhelník|polygonální]] [[Kněžiště|presbytář]] a dokonce rozvinutý vnější [[opěrný systém]], který je sice pojat daleko masivněji než by tomu bylo ve Francii, ale přesto nezapře původně francouzský původ. ▼
[[Mallorca]] byla mezi lety [[1276]]–[[1349]] nezávislým královstvím, které zasahovalo hluboko do dnešní jižní [[Francie]].
▲Nejvýznamnější stavbou je nepochybně ''Katedrála v [[Palma de Mallorca]]'', jejíž výstavba byla zahájena kolem roku [[1300]]. I zde jsou syntetizovány francouzské a španělské vlivy, Katedrála je na první pohled rozložitější a zdánlivě nižší stavbou s podstatně menšími a užšími okny, než by tomu bylo v Île-de-France. Nápadná je absence vysoké střechy. Jistě není náhodou, že katedrála působí doslova jako [[pevnost (stavba)|pevnost]]. Interiér s výškou 42 metrů a štíhlými [[pilíř]]i mezilodních [[arkáda (architektura)|arkád]] nezapře francouzský vliv. Poměr výšky [[boční loď|bočních lodí]], které dosahují dvou třetin výšky lodi hlavní je ale zcela nefrancouzský a také konstrukce stlačených [[lomený oblouk|lomených oblouků]] je spíš [[Arabové|maurská]] než gotická. Katedrála má ovšem také [[mnohoúhelník|polygonální]] [[Kněžiště|presbytář]] a dokonce rozvinutý vnější [[opěrný systém]], který je sice pojat daleko masivněji než by tomu bylo ve Francii, ale přesto nezapře původně francouzský původ.
[[Soubor:Pati Bellver.JPG|thumb|Arkáda v nádvoří Castellu Bellver]]
Typologicky zajímavou stavbou je ''Castell Bellver'', postavený v letech [[1309]]–[[1314]] jako letní královská rezidence. Kruhovitá stavba je na jedné straně skutečnou [[středověk]]oustředověkou [[pevnost (stavba)|pevností]] vybavenou čtveřicí [[věž]]ívěží a podřizující vše zájmům obrany a na druhé straně luxusním a elegantním sídlem jemuž dominuje arkádový dvůr vybavený křehkou dvoupatrovou gotickou arkádou.
Pozoruhodnou stavbou je také ''Llotja'', burza v Palma de Mallorca z let [[1426]]–[[1448]]. Tato blokovitá stavba s okny a portálem zdobenými [[Plaménková gotika|flamboayantní]] dekoracidekorací a klenutým vnitřním prostorem neseným pouhými šesti stáčenými [[sloup (architektura)|sloupy]] byla vzorem pro podobné stavby ve Španělsku i Itálii.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 5) s. 273–76</ref>
[[Soubor:Bovedas catedral Sevilla 001.jpg|thumb|upright 0.7|left|Interiér katedrály v Seville]]
===Andalusie===
[[Andalusie]] byla jakožto nejjižnější část Španělska Araby ovládána nejdéle. Proto je zde také patrný nejvýraznější vliv arabských staveb a gotika zde nastupuje až velmi pozdě. Nejdůležitější stavbou andaluské gotiky je [[katedrála v Seville|katedrála]] v [[Sevilla|Seville]], zahájená roku [[1402]] a vysvěcená roku [[1519]]. Podobně jako katedrála v Palma de Mallorca byla i zde vybudována na místě původní [[mešita|mešity]], přičemž dodnes využívá původní [[minaret]] z roku [[1198]] jako [[zvonice|zvonici]] a také současná obvodová zeď katedrály je ve spodní (cihlové) částí původním ohrazením dvora mešity. Katedrála tak demonstruje triumf [[křesťanství]] nad poraženým [[islám]]em.
Široký obdélník původní mešity předurčil rozměry katedrály. Ta je značně rozsáhlá, pětilodní a díky své značné šířce působí z venku velmi rozložitým dojmem. [[Průčelí]] takřka přetékají gotickým [[dekor]]emdekorem. Pětice Žebrovýchžebrových kleneb v [[křížení (architektura)|křížení]] je, na rozdíl od ostatních prostě zaklenutých polí, obohacena složitějšími vzory. Jižní pole jednodušší [[hvězdová klenba|hvězdovou klenbou]], ostatní čtyři pole velmi bohatou hvězdicovou klenbou s [[kroužené žebro|krouženými žebry]]. Samotné křížení je mírně zvýšené a vytváří náznak [[kupole]] či věže nad křížením. Exteriér katedrály zaujme rozvinutým [[opěrný systém|opěrným systémem]], který ještě podtrhuje stupňovitost stavby. ▼
Nejdůležitější stavbou Andaluské gotiky je ''Katedrála v [[Sevilla|Seville]]'', zahájená roku [[1402]] a vysvěcená roku [[1519]]. Podobně jako katedrála v Palma de Mallorca byla i zde vybudována na místě původní mešity, přičemž dodnes využívá původní [[minaret]] z roku [[1198]] jako [[zvonice|zvonici]] a také současná obvodová zeď katedrály je ve spodní (cihlové) částí původním ohrazením dvora [[mešita|mešity]]. Katedrála tak demonstruje [[triumf]] [[křesťanství]] nad poraženým [[islám]]em.
Další významnou stavbou, která také patří už spíše do pozdní gotiky je Capilla Real v [[Granada|Granadě]]. Katoličtí králové ji nechali postavit roku [[1504]] jako jejich rodové pohřebiště. To mělo opět politický význam, protože právě Granada byla poslední baštou [[islám]]u ve Španělsku a byla dobyta teprve roku [[1492]]. Architektura kaple už patří do období pozdní gotiky, což je nejvýrazněji vidět na velmi zdobných kroužených žebrech hvězdové klenby, která kapli kryje. ▼
▲Široký obdélník původní mešity předurčil rozměry katedrály. Ta je značně rozsáhlá, pětilodní a díky své značné šířce působí z venku velmi rozložitým dojmem. [[Průčelí]] takřka přetékají gotickým [[dekor]]em. Pětice Žebrových kleneb v [[křížení (architektura)|křížení]] je, na rozdíl od ostatních prostě zaklenutých polí, obohacena složitějšími vzory. Jižní pole jednodušší [[hvězdová klenba|hvězdovou klenbou]], ostatní čtyři pole velmi bohatou hvězdicovou klenbou s [[kroužené žebro|krouženými žebry]]. Samotné křížení je mírně zvýšené a vytváří náznak [[kupole]] či věže nad křížením. Exteriér katedrály zaujme rozvinutým [[opěrný systém|opěrným systémem]], který ještě podtrhuje stupňovitost stavby.
Zatímco [[sakrální]] architektura v Andalusii je až demonstrativně gotická, ''světské stavby'' v této oblasti jsou velmi výrazně [[maurové|maurské ]] a vytvářejí tzv. ''[[Mudejarská architektura|Mudejarskou architekturu]]''. Ta užívá velmi často plošný geometrický [[ornament]]. Oblíbenými materiály jsou dřevo, [[keramika|keramické]] obklady, cihelné tvarovky.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 5) s. 276–79</ref> ▼
Další významnou stavbou, která také patří už spíše do pozdní gotiky je ''Capilla Real v [[Granada|Granadě]]''.
▲Katoličtí králové ji nechali postavit roku [[1504]] jako jejich rodové pohřebiště. To mělo opět politický význam, protože právě Granada byla poslední baštou [[islám]]u ve Španělsku a byla dobyta teprve roku [[1492]]. Architektura kaple už patří do období pozdní gotiky, což je nejvýrazněji vidět na velmi zdobných kroužených žebrech hvězdové klenby, která kapli kryje.
▲Zatímco [[sakrální]] architektura v Andalusii je až demonstrativně gotická, ''světské stavby'' v této oblasti jsou velmi výrazně [[maurové|maurské]] a vytvářejí tzv. ''[[Mudejarská architektura|Mudejarskou architekturu]]''. Ta užívá velmi často plošný geometrický [[ornament]]. Oblíbenými materiály jsou dřevo, [[keramika|keramické]] obklady, cihelné tvarovky.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 5) s. 276–79</ref>
[[Soubor:Mosteiro da Batalha (13).JPG|thumb|Klášter Batalha – vlevo západní průčelí klášterního kostela, vpravo ''Capela do Fundator'']]
===Portugalsko===
Ve třináctém a čtrnáctém století šířili také v Portugalsku gotiku hlavně [[žebravý řád|žebravé řády]] prostřednictvím svých [[klášter]]ůklášterů a [[klášterní kostel|klášterních kostelů]]. Z období rané gotiky je zde pak nepřehlédnutelný vliv cisterciáckého kláštera v [[Klášter Alcobaça|Alcobaçe]], jehož výstavbu inicializoval [[seznam portugalských králů|portugalský král]].
Také budování gotického východního závěru románské ''[[katedrála v Lisabonu|katedrály]] v [[Lisabon]]u'' v polovině [[14. století]] inicioval portugalský král, konkrétně [[Alfons IV. Portugalský|Alfons IV.]] Stavba byla bohužel už v průběhu výstavby několikrát poškozena [[zemětřesení]]m a byla dokončena až v [[15. století]] v pozměněné podobě, která více odpovídá místním tradicím, než původní [[architektonický projekt]]. Stavba zřejmě měla být vyšší a vznosnější. Na vnějšku se uplatňuje mohutný [[opěrný systém]], který byl po proběhlých otřesech zřejmě výrazně zesílen.
[[Soubor:Mosteiro da Batalha - Capelas Imperfeitas.jpg|thumb|upright|left|Klášter Batalha – interiér nedokončené ''Capelas Imperfeitas'']]
Nejvýznamnější vrcholně gotickou památkou v Portugalsku je ''[[klášter Batalha]]''. Jeho budování schválil král [[Jan I. Portugalský|Jan I. Veliký]] po roce [[1385]], kdy zvítězil nad [[Kastílie|Kastilci]]. [[Řád bratří kazatelů|Dominikánský]] [[klášter]] byl založen také jako královské pohřebiště a byl budován až do [[16. století]]. Jeho výstavba tudíž částečně patří už do pozdní gotiky.
Roku [[1388]] naplánoval Alfonso Dominiques celou dispozici kláštera a započal jeho výstavbu budováním [[trojlodí|trojlodního]] klášterního kostela s [[transept]]em a pěti navazujícími [[kaple]]mi. Typologicky kostel vychází ze staveb dominikánského řádu, ale se značně větším měřítku (80 m délky, 22 m šířky, 32,5 m výšky). Některými prvky navazuje na kostel v Alcobaçe. V roce [[1402]] převzal po smrti Alfonsa Dominiqua mistr Huguet, architekt, který byl možnázřejmě [[Anglie|anglického ]] původu. ▼
Klášter Batalha charakterizuje množství použitého flamboyantního dekoru, který je kombinován s lineárně vedenými pruty [[přípora|přípor]], [[portál (architektura)|portálů]], oken či mezilodních [[arkáda (architektura)|arkád]]. Architektura proto nepůsobí přeplněně, nýbrž velmi lehce, vznosně a vytříbeně. V použitém dekoru zde přitom nalezneme (hlavně v [[kružba|kružbě]] [[křížová chodba|křížové chodby ]]) také vlivy arabského Mudejarského umění. Nejcennějšími součástmi areálu jsou vedle samotného klášterního kostela především ''Capela do Fundator'' ([[1426]]–[[1434|34]]) a nedokončená ''Capelas Imperfeitas''.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 5) s. 289–94</ref> ▼
▲Roku [[1388]] naplánoval Alfonso Dominiques celou dispozici kláštera a započal jeho výstavbu budováním [[trojlodí|trojlodního]] klášterního kostela s [[transept]]em a pěti navazujícími [[kaple]]mi. Typologicky kostel vychází ze staveb dominikánského řádu, ale se značně větším měřítku (80 m délky, 22 m šířky, 32,5 m výšky). Některými prvky navazuje na kostel v Alcobaçe. V roce [[1402]] převzal po smrti Alfonsa Dominiqua mistr Huguet, architekt, který byl možná [[Anglie|anglického]] původu.
▲Klášter Batalha charakterizuje množství použitého flamboyantního dekoru, který je kombinován s lineárně vedenými pruty [[přípora|přípor]], [[portál (architektura)|portálů]], oken či mezilodních [[arkáda (architektura)|arkád]]. Architektura proto nepůsobí přeplněně, nýbrž velmi lehce, vznosně a vytříbeně. V použitém dekoru zde přitom nalezneme (hlavně v [[kružba|kružbě]] [[křížová chodba|křížové chodby]]) také vlivy arabského Mudejarského umění. Nejcennějšími součástmi areálu jsou vedle samotného klášterního kostela především ''Capela do Fundator'' ([[1426]]–[[1434|34]]) a nedokončená ''Capelas Imperfeitas''.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 5) s. 289–94</ref>
==Pozdní gotika ==
Podobně jako ve [[střední Evropa|střední Evropě]] je i na pyrenejském poloostrově stavěno v gotických formách hluboko do [[raný novověk|raného novověku]]. Španělská a Portugalskáportugalská pozdní gotika si přímo libuje v množství fantaskního [[Plaménková gotika|flamboyantní]]hoflamboyantního dekoru, který je v [[17. století]] téměř plynule přechází do podobně těžkého a fantaskního dekoru [[baroko|barokního]] období.
[[Soubor:Burgos Cathedral.jpg|thumb|upright|Průčelí katedrály v Burgosu – řada prvků, například prolamované helmice věží prozrazují práci německých mistrů]]
===Kastilie (Hispano-vlámský styl)===
Na počátku [[15. století]] se za vlády [[Jan II. Kastilský|Jana II.]] prohloubilo spojení s [[Burgundsko|Burgundskem]] a intenzivní obchodní vztahy s [[Vlámsko|Flandrami]]. V architektuře a umění vůbec proto došlo k příchodu řady francouzských, flanderských či německých umělců a k vzniku tzv. Hispano-vlámského stylu. V něm došlo k syntéze místních, maurských prvků s aktuálními flamboyantními prvky pozdní gotiky. Hispano-vlámský styl je velmi dekorativní a často pokrývá [[ornament]]em rozsáhlé plochy zdiva. Činí tak ovšem pro Španělsko netypickým způsobem, který je charakterističtější spíše pro Francii či [[Německo]].
Nejvýznamnější ukázkou tohoto stylu je ''Kapilla del Condestable'' v [[Burgos]]u. Hispano vlámský styl se však projevuje i na jiných částech této katedrály. Prolamované [[helmice]] věží katedrály například vycházejí z německých vzorů v [[Ulmkatedrála v Ulmu|Ulmu]]u a [[Esslingenkatedrála v Esslingenu|Esslingenu]]u. Toto přejímání německých vzorů nepochybně souvisí s prací německých architektů. V té době zde působil například mistr Hans z Kolína nad Rýnem. Jeho syn Šimon (španělsky „Simón de Colonia“) je autorem už zmíněné kaple del Condestable.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 5) s. 280</ref>
[[Soubor: San Juan de los Reyes - Toledo, Spain - 01.JPG|thumb|upright|left| ''San Juan de los Reyes'' ve Toledo]]
===Architektura katolických veličenstev (Isabelský styl)===
Na Hispano-vlámský styl navazuje na konci 15. a na počátku [[16. století]] styl odvozovaný někdy od královny [[Isabela Kastilská|Isabely Kastilské]] a nazývaný proto „Isabelský styl“, nebo přesněji, „styl [[Katolická Veličenstva|katolických veličenstev]]“.
Základním architektonickým počinem, který ovlivnil mnohé mladší stavby tohoto stylu je klášter [[jeronymité|jeronymitů]] ''El Parral'' v [[Segovia|Sgovii]]. V jednolodním kostele s trojlistým závěrem se uplatňují mohutné [[hvězdová klenba|hvězdové klenby]].
Základním architektonickým počinem, který ovlivnil mnohé mladší stavby tohoto stylu je klášter [[jeronymité|jeronymitů]] ''El Parral'' v [[Segovia|Sgovii]]. V jednolodním kostele s trojlistým závěrem se uplatňují mohutné [[hvězdová klenba|hvězdové klenby]]. Další významnou stavbou je [[Řád menších bratří|františkánský]] [[klášter]] ''[[klášter San Juan de Los Reyes|San Juan de Los Reyes]]'' v [[Toledo|Toledu]]. Královna jej založila roku [[1476]]. [[Architekt]]em byl Juan Guas (Jean Wast), zřejmě Bretonec. Stavba vyniká uměleckou i technickou virtuozitou. Uplatňují se zde [[síťová klenba|síťové klenby]], dekor je velice bohatý a důmyslný. Nádhera stavby, která je v rozporu s požadavky františkánské řehole, svědčí o jasné snaze oslavit královskou moc, neboť kostel byl zamýšlen jako královské pohřebiště.
Dalšími významnými stavbami je kostel ''San Tomás'' v [[Ávila|Álvile]], ''Colegiio de San Gregorio'' a kostel ''San Pablo'' ve [[Valladolid]]u či budova [[Univerzita v Salamance|univerzity]] v [[Salamanca|Salamance]]. Zvláště poslední tři stavby vynikají nesmírně bohatým dekorem, který je uplatňován na důležitých částech [[průčelí]] takřka plošně.
[[Soubor:Palacio del Infantado.jpg|thumb|Průčelí ''Palacia de Infantado'' v Guadalajaře]]
Významnými stavbami jsou také nemocnice v [[Santiago de Compostela|Santiagu de Compostela]] a v [[Granada|Granadě]] s řadou mudejarských prvků.
Pozoruhodné jsou také ''[[Kastilie|kastilské]] [[zámek (stavba)|zámky]]'' z této doby. Právě na nich je zcela jednoznačně patrné, že světské stavby z období katolických králů velmi výrazně vycházely z arabských vzorů, zatímco církevní stavby se držely vzorů evropské gotiky. Nejvýznamnějšími zámeckými stavbami jsou monumentální ''Castillo de Coca'', ''Castillo El Real de Manzanares'' či nesmírně dekorativní ''Palacio de Infantado'' v [[Guadalajara (Španělsko)|Guadalajaře]] s pozoruhodným [[arkáda (architektura)|arkádovým]] nádvořím.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 5) s. 280–285</ref>
[[Soubor:Segovia07 21-4-03.JPG|thumb|left|katedrála v Segovii]]
===Španělské katedrály šestnáctého století===
Nejen po celé [[16. století]], a v některých případech až do počátku [[18. století]] byly ve Španělsku budovány pozdněgotické stavby. Některé z nich jsou dokonce velmi významné a patří k vrcholům španělské gotické architektury. Neznamená to však, že by ve Španělsku nevznikaly [[Renesance|renesanční]] stavby. Vedle gotických staveb, označovaných ''moderno'', zde vznikají i stavby vysloveně renesanční, označované slovy ''a lo romano''.
Už v roce [[1471]] byla zahájena výstavba [[trojlodí|trojlodní]]'' [[katedrála v Astorze|katedrály]] v [[Astorga|Astorze]]''. I zde je patrný vliv německé architektury zprostředkovaný stavebními mistry. Zároveň obsahuje však stavba také množství typicky španělských prvků. Katedrála nemá [[transept]] a je na východě uzavřena trojicí polygonálních závěrů. Plášť člení řada [[fiála|fiál]] a [[interiér]] je zaklenut hvězdovými klenbami.
Na tuto stavbu navazuje [[katedrála v Salamance|katedrála]] v ''[[Salamanca|Salamance]]'', ''[[Palenciakatedrála v Palencii|Palencii]]'' a ''[[Segoviakatedrála v Segovii|Segovii]]''. PosledněStavba jmenovanáposledně jmenované byla zahájenázahajená v roce [[1525]] a je opatřena polokruhovým závěrem, vycházejícím v podstatě ještě z románské architektury. [[Exteriér]] upoutá svou stupňovitostí, a také řadou mohutných [[fiála|fiál]], které katedrále dodávají charakteristický vzhled.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 5) s. 286–288</ref>
[[Soubor:Mosteiro dos Jeronimos - Igreja 2.jpg|thumb|upright|Interiér klášterního kostela Jeronimitů v Belému]]
===Portugalsko (Manuelská architektura)===
Termínem „Manuelský styl“ je označováno portugalské umění z doby krále [[Manuel I. Portugalský|Manuela I.]]. Na rozdíl od soudobého Španělska se zde neuplatňuje příliš arabský vliv, ale spojují se zde gotická a renesanční prvky. Toto prolnutí [[středověk]]ustředověku s [[raný novověk|raným novověkem]] odráží proměnu Portugalsképortugalské společnost, neboť Portugalsko se v této době stalo kosmopolitní námořní [[velmoc]]ívelmocí.
Významnou stavbou tohoto období je ''františkánský kostel v [[Évora|Évoře]]'', který vyniká mohutným, sceleným prostorem jediné [[hlavní loď|lodi]], na niž navazují boční [[kaple]] a nehluboké [[presbyterium]]. Pozoruhodný je též mohutný ''kostel Santa Maria de la Magdalena v [[Olivença|Olivençe]]'' s řadou vysloveně pozdněgotických prvků, jako jsou stáčené sloupy či [[záclonový oblouk|záclonový]] [[triumfální oblouk]].
[[Soubor:Monastere des Hieronymites Lisbonne no 02 20021229.JPEG|thumb|left|Křížová chodba kláštera Jeronimitů v Belému]]
Hlavním dílem tohoto období je však ''klášter [[jeronymité|jeronymitů]] v [[Klášter Belém|Belému]]'' (''Betlému''), který leží před branami [[Lisabon]]u. Měl se stát královským pohřebištěm, což se však nakonec pro odpor mnichů z Batalhy nepodařilo. Tento rozsáhlý komplex, který byl vybudován převážně v první polovině [[16. století]] a jehož součástí je i slavná ''[[Torre de Belém'']] – zdobná a reprezentativní [[fortifikace|fortifikační]] stavba na mořském břehu. Architekty Belému byli architekt Diogo Boytac a později architekt a sochař Španěl João de Castilho (asi [[1475]]–[[1552]]). Stavitelem ''Torre de Belém'' byl v letech ([[1515]]–[[1521]]) pevnostní architekt Francisco de Arruda.
Klášterní kostel je koncipován jako rozlehlé síňové [[trojlodí]] s širokým [[transept]]emtranseptem, zaklenuté složitou [[síťová klenba|síťovou klenbou]]. Šestice mohutných, 25 metrů vysokých osmibokých [[sloup (architektura)|sloupů]] je zcela pokryta bohatým renesančním [[ornament]]emornamentem. Zvláštní směsí stylů je však i dvojpatrová [[křížová chodba]] kláštera. Ta je považována za vrchol manuelské architektury.
Pokračovala také výstavba ''[[klášter Batalha|kláštera Batalha]]''Batalhy. Mateus Fernandes zde vedl významnou dílnu, která roku [[1509]] dokončila [[minuciózní]] portál ''Capelas imperfeitas'', nejbohatší a nejjemnější kamenickou práci portugalské pozdní gotiky. Poté se však další práce na klášteře víceméně zastavily.
[[Soubor:Anjos no portal das Capelas imperfeitas.jpg|thumb|Detail portálu ''Capelas imperfeitas'' v klášeře Bathala]]
Poslední významnou stavbou je ''Konvent [[Řádklášter templářůTomar|rytířů Kristova hrobu]] v [[Tomar]]u''. I zde působil João de Castilho a navíc Diogo de Arruda. Zde se výzdoba soustředí především na nesmírně bohaté [[ornament]]álníornamentální a [[socha|figurální]] zpracování vnějšího pláště budovy, kontrastujícího se střízlivě pojatým [[interiér]]eminteriérem. Na [[exteriér]]uexteriéru se výzdoba soustředí především na zdůraznění [[portál (architektura)|portálů]] a oken významných místností. (Hlavní portál, okna [[kapitulní síň|kapitulního sálu]]). Také zde se výzdoba soustředí vedle zobrazení sakrálních obsahů především na oslavu vládnoucí [[dynastie]] a objevitelských cest.<ref>Borngäserová, B. (cit. v pozn. 5) s. 294–299</ref>
== Reference ==
|