Koncentrační tábor Lety: Porovnání verzí

Odebráno 629 bajtů ,  před 9 lety
-pohled na to jak se společnost a představitelé dívaly na podmínky internace cikánů (nepatří do článku), úprava úvodu.
m (r2.7.1) (Robot: Přidávám fr:Lety (camp de concentration))
(-pohled na to jak se společnost a představitelé dívaly na podmínky internace cikánů (nepatří do článku), úprava úvodu.)
[[Soubor:Pamatnik v Mirovicich.jpg|thumb|Památník v [[Mirovice|Mirovicich]], kde je pochována většina zemřelých z tábora v Letech]]
'''[[Koncentrační tábor]] [[Lety (okres Písek)|Lety]]''' byl internační tábor za [[druhá světová válka|druhé světové války]] zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním [[okres Písek|okrese Písek]], od 10. července 1942 byl určený internaci [[cikáni|cikánů]].
Tábor '''Lety''' byl zřízen na okraji obce [[Lety (okres Písek)|Lety]] v dnešním [[okres Písek|okrese Písek]] nařízením ministra vnitra [[vláda Aloise Eliáše|protektorátní vlády]] [[Josef Ježek (ministr)|Josefa Ježka]] ze dne [[15. červenec|15. července]] [[1940]], které bylo vydáno na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne [[2. březen|2. března]] [[1939]] (vydaného ještě před obsazením republiky). Stavba začala [[17. červenec|17. července]], [[27. červenec|27. července]] dal ke zřízení tábora dodatečné svolení říšský [[protektor]] [[Konstantin von Neurath]]. Později k Letům přibyl cikánský tábor v [[Hodonín u Kunštátu|Hodoníně u Kunštátu]]. Tábory podléhaly kriminálním ústřednám v Praze a v Brně, velitelem Letů byl jmenován četník Josef Janovský, personál sestával z českých četníků a úředníků a z dozorců rekrutovaných z přilehlých obcí, kteří práci v táboře dostali rozkazem.
 
Tábor '''Lety''' byl zřízen na okraji obce [[Lety (okres Písek)|Lety]] v dnešním [[okres Písek|okrese Písek]] nařízenímNařízením ministra vnitra [[vláda Aloise Eliáše|protektorátní vlády]] [[Josef Ježek (ministr)|Josefa Ježka]] ze dne [[15. červenec|15. července]] [[1940]], které bylo vydáno na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne [[2. březen|2. března]] [[1939]] (vydaného ještě před obsazením republiky). Stavba začala [[17. červenec|17. července]], [[27. červenec|27. července]] dal ke zřízení tábora dodatečné svolení říšský [[protektor]] [[Konstantin von Neurath]]. Později k Letům přibyl cikánský tábor v [[Hodonín u Kunštátu|Hodoníně u Kunštátu]]. Tábory podléhaly kriminálním ústřednám v Praze a v Brně, velitelem Letů byl jmenován četník Josef Janovský, personál sestával z českých četníků a úředníků a z dozorců rekrutovaných z přilehlých obcí, kteří práci v táboře dostali rozkazem.
 
[[24. červen|24. června]] [[1942]] nařídil [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] ministr vnitra [[Richard Bienert]] provedení soupisu českých a moravských [[Romové|Cikánů]] (na základě soupisu ''potulných cikánů'', provedeného již mezi [[1. červenec|1. červencem]] [[1928]] a [[15. srpen|15. srpnem]] [[1929]]) a jejich deportaci do táborů v Letech a Hodoníně. Soupis a deportace proběhly počátkem srpna [[1942]].
Bezprostředně po válce se Lety staly předmětem několika trestních řízení, jejichž výsledkem bylo potrestání nejsurovějšího dozorce Josefa Lunáčka důtkou. Tragédie Romů a Sinti byla postupně zapomenuta a v 70. letech 20. století byla v těsném sousedství bývalého tábora zřízena velkovýkrmna vepřů. Historii tábora náhodně objevil v roce [[1992]] americký genealog [[Paul Polansky]] a na jistou dobu tím vyvolal bouřlivou diskusi, jejímž výsledkem bylo odkrytí památníčku v Letech za účasti prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]] [[13. květen|13. května]] [[1995]] a vyplacení malého odškodného dosud žijícím obětem. V roce [[1997]] vydalo nakladatelství G+G historii tábora ''A nikdo vám nebude věřit'' od německého historika [[Markus Pape|Markuse Pape]] a v roce [[1998]] knihu rozhovorů se svědky a přeživšími ''Tíživé mlčení'' od Paula Polansky, jedno z nejúděsnějších svědectví o zločinech z období války. V české interpretaci, reprezentované především historikem [[Ctibor Nečas|Ctiborem Nečasem]], byly Lety nacistickým [[pracovní tábor|pracovním táborem]] a ti, kteří zde nezemřeli na tyfus byli deportováni do [[Osvětim]]i.
 
== Spor o výstavbu památníku ==
== Rozpory ==
{{NPOV}}
Oficiální (tj. státem posvěcení a tím pádem mající přístup ke archívním materiálům) historikové zastoupení zejména [http://old.hrad.cz/president/Havel/holocaust/hist_rom1.html Ctiborem Nečasem] viní z rómské genocidy především německé úřady a nemoci. <br />
Neoficiální (jako je kupř. Paul Polansky) pak odkrývají teror organizovaný českou společností a započatý ještě před vznikem Protektorátu.<br />
I přestože se pravděpodobně jedná o nejlépe zadokumentovaný vyhlazovací tábor holocaustu (40 000 dokumentů v třeboňském archívu, dalších cca 60 000 v pražském státním archívu), nepodařilo se s těmito rozpory dosud upokojivě vyrovnat a otázka zůstává dosud citlivou (a tyto spisy pro "neposvěcené" badatele nepřístupné).<br />
<br />
 
Podle Helsinských dohod měly být všechny tábory smrti na konci druhé světové války zachovány v původním stavu jako národní památníky. V polovině devadesátých let přislíbila vláda zbourání prasečáku a obnovu tábora coby pietního místa, později ovšem od slibu tiše ustoupili a Provozovna výroby vepřového masa Lety, která dnes patří [[Písek (město)|písecké]] firmě ''Agpi, a. s.''<ref>{{Citace elektronické monografie
1 000

editací