Právo národů na sebeurčení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.3) (Robot: Přidávám simple:Self-determination |
→Historie: Čeští Němci se neúspěšně snažili uplatnit své právo na sebeurčení po vzniku Československa |
||
Řádek 6:
Hlavním zastáncem této myšlenky byly [[Spojené státy americké]] a [[americký prezident]] [[Woodrow Wilson]], který ji jako součást svých [[Čtrnáct bodů|Čtrnácti bodů]] prosazoval při jednáních o [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvě]].
Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo právo národů na sebeurčení (zásada sebeurčení) zakotveno v [[Charta Spojených národů|Chartě OSN]], zejména na podnět [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Uplatňováno bylo v rámci [[dekolonizace]] kolem [[šedesátá léta|šedesátých let]] 20. století, s odvoláním na [[Atlantická charta|Atlantickou chartu]] ze 14. srpna 1941. Rezoluce [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]] ze dne [[16. prosinec|16. prosince]] [[1952]] zdůraznila, že právo na sebeurčení je předpokladem pro plné uplatnění [[základní lidská práva|základních lidských práv]].
| |||