Bitva u Bibracte: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historické souvislosti: text |
m →Migrace Helvétiů: text |
||
Řádek 34:
Vhodná záminka pro vojenský zásah se našla brzy. Kmen [[Helvétové|Helvétů]] usídlený na území dnešního [[Švýcarsko|Švýcarska]], který v prvním století před naším letopočtem čelil sílícím útokům germánského kmene [[Svébové|Svébů]], vedených [[Ariovistus|Ariovistem]] se rozhodl opustit svoje sídla a odejít na bezpečnější místo na západním pobřeží dnešní [[Francie]]. Po tříletých přípravách spálili svých dvanáct hradišť, čtyři sta vesnic a všechny usedlosti a 300 tis. Helvétů se vydalo na cestu na západ. Asi čtvrtinu z toho počtu tvořili bojeschopní jedinci.
Snazší a bezpečnější průchod se nabízel přes území [[Allobrogové|Allobrogů]], nedávno porobených Římany a tedy procházející tedy římskou provincií [[Gallia Narbonensis|Galií zaalpskou]]. [[Caesar]] v této migraci viděl svoji příležitost. Nejprve protahoval svou odpověď Helvétům, kteří žádali o svolení územím projít, aby měl čas sebrat vojsko a zesílit obranu na místech kudy by mohli projít a takto připraven jim potom průchod přes území provincie nepovolil.
Helvétové tedy museli volit obtížnější cestu přes území Sequanů, s nimiž průchod vyjednali a pojistili vzájemné dohody výměnou rukojmí, aby byla záruka, že Sequanové nebudou Helvetiům škodit, a ti že nebudou při průchodu rabovat. Helvétové se dali na pochod a měli namířeno přes kraj Sequanů a Haeduů na území Santonů, které však bylo (podle Caesara) blízko k hranicím římské provincie. To Caesarovi jako záminka stačilo. Spěšně se vydal do Itálie, kde ke dvěma legiím jimiž disponoval v provincii přidal pod záminkou ohrožení další tři veteránské a dvě nově sebrané a s těmi překročil hranice provincie a tím i své pravomoci. Jako správce provincie měl vojsko přidělené výhradně k obraně. Jeho nezákonné jednání mu v senátu procházelo jen díky silné podpoře obou dalších triumvirů.
| |||