Bitva u Bibracte: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historické souvislosti: text |
m →Historické souvislosti: linky |
||
Řádek 27:
O masakrech se dozvídáme i z historických pramenů. Početný kmen [[Haeduové|Haeduů]] byl krátce před rokem 63 př. n. l. zmasakrován spojenými vojsky [[Sequanové|Sequanů]], [[Arvernové|Arvenů]] a [[Germáni|germánský]] [[Svébové|Svébů]], vedených náčelníkem [[Ariovistus|Ariovistem]].<ref>Brunaux, Jean-Louis, Les Gaulois. Paris, Les Belles Lettres, 2005, ISBN 2-251-41028-7</ref>. [[Druid]] [[Diviciacus]] jen zázrakem vyvázl a vydal se hledat pomoc u římského senátu. I když [[Diviciacus]] zanechal velmi pozitivní dojem svou vzdělaností a diplomatickým uměním, pomoci se mu nedostalo.
V roce 60 př. n. l. dochází v Římě k uzavření neformální dohody o rozdělení moci - [[První triumvirát|prvního triumvirátu]]. [[Julius Caesar]], jeden z triumvirů se stává o rok později konsulem (nejmocnějším) v Římě a vynutí si aby mu byla po skončení funkce na pět let (místo obvyklého jednoho) svěřena správa [[Římské provincie|provincií]] [[Předalpská Galie|Galie předalpské]] a Narbonské, které jsou vybaveny silnými vojenskými posádkami. Jeho počínání v nejvyšší funkci je za hranou zákona a soudu uniká jen díky moci svých přátel. Náklady jeho politické kariéry převyšují značně jeho majetek a příjmy a tak odjíždí velet podprovinciím neuvěřitelně zadlužen.
V jednotlivých galských "královstvích" a kmenech bylo koncentrováno velké bohatství. Proto [[Julius Caesar|Caesar]], který měl legie svěřené jen k obraně, čekal jen na záminku ke vpádu na galská území. Caesarovým plánům nahrávaly i podvědomé obavy Římanů, kteří si pamatovali nejen dobití a vydrancování Říma [[Galie|Galy]] v roce [[387 př. n. l.]], ale i pozdější boje z nichž si Galové odnesli pověst krutých a nebezpečných protivníků, od nichž Římané utrpěli nejednu porážku.
| |||