Vesna: Porovnání verzí

U starých Slovanů bývalo také zvykem, že jakmile roztál sníh, spěchala lehce oděná bosá děvčata se zpěvem přes vesnici a volala, že jdou naproti Vesně. Od konce vesnice, kde tancovaly, jásaly a poskakovaly, se pak vracely zpět a obcházely jednotlivé domy, kde byly pohoštěny. '''Vesna přilétala na křídlech jarních ptáků''' (zejména kukačky) a '''přinášela první jarní déšť.'''<ref name="sindlarova">*Irena Šindlářová, Josef Růžička, ''Báje a mýty starých slovanů'', Fontána, 2003</ref>

Podle některých zdrojů je Vesna spojována také '''s první jarní bouřkou a s bohem [[Perun|Perunem]]'''. První jarní bouřka, dle '''Ivana Hudce'''<ref>*Ivan Hudec, ''Báje a mýty starých slovanů'', Slovart, 1994</ref>, a jaro začínají, když se bůh [[Perun|Perun]] (bůh severu, bouřek, úrody a velkých válek) zadívá do Vesniných krásných očí, obejme ji a v tom mu vypadne z ruky jeho kopí. To je '''první jarní blesk,''' při kterém zlí duchové prchají a zalézají do svých skrýší. Končí tím období nehostinné zimy, kdy po světě řádila hněvivá sestra Vesny, neplodná [[Morena|Morena]]. I proto lidé dříve '''při první jarní bouřce klekaly na zem a líbali ji,''' přemísťovali nejrůznější předměty od nábytku po hospodářské náčiní nebo zasekávaly sekery před vrata a vyjadřovali tak osvobození od zimy, od zimního spánku.<ref>*Irena Šindlářová, Josef Růžička, ''Báje a mýty starých slovanů'', Fontána, 2003</refname="sindlarova">

Vesna a první jarní bouřka se pojí také se svátky jara – '''s [[Velikonoce|Velikonocemi]]'''. [[pomlázka|Velikonoční pomlázka]] je pak připomínkou blesku a práskání napodobení hřmění. Na jaře a později i v létě se Vesna objevuje také u studánek jako bílá paní zvaná „Velkokočka“. Takovéto studánky mají vodu, jež '''vrací mládí, krásu a podporuje plodnost.<ref>*Irena Šindlářová, Josef Růžička, ''Báje a mýty starých slovanů'', Fontána, 2003</refname="sindlarova">