Ibérské království: Porovnání verzí

'''Ibérie''' ([[Gruzínština|gruzínsky]]: იბერია, [[Latina|latinsky]]: Iberia, [[Řečtina|řecky]]: Ἰβηρία) byl [[Římská říše|římský]] a [[Starověké Řecko|řecký]] název pro starověký gruzínský stát [[Kartli]], který existoval od [[4. století př. n. l.]] do [[6. století]] n. l. Pojem Kavkazská Ibérie je používán proto, aby nedošlo k záměně s evropskou [[Ibérie|Ibérií]] - [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejským poloostrovem]]. Kavkazská Ibérie společně s přímořským státem [[Kolchida]] položila základy gruzínské státnosti a [[Gruzínci|gruzínského národa]].

 

 

== Římská ochrana ==

Díky těmto těsným vazbám byla Ibérie v roce [[65 př. n. l.]] vystavena invazi římského generála [[Pompeius|Pompeia]], který vedl válku s Arménií a [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridatem Pontským]]. V roce [[36 př. n. l.]] pak ještě jednou, když byl iberský král [[Parnavaz II.]] donucen táhnout s Římany do války s [[Kavkazská Albánie|kavkazskou Albánií]]. Ačkoliv zůstala Ibérie na Římu stále nezávislá, byla zde znát římská přítomnost a ochrana. Sousední Kolchida se například stala římskou provincií. Kamenné nápisy v Mcchetě dokonce odhalily, že její vládce [[Mithridatés I.]] ([[58]] - [[106]] n. l.) byl blízkým přítelem římských císařů. Císař [[Vespasianus]] v roce [[75]] nechal na důkaz nadstandardních vztahů pro Ibery opevnit Mcchetu.

 

Zlomem byl rok [[224]], když místo vadnoucí [[Parthská říše|Parthské říše]] vznikla nová, silnější říše [[Sasánovci|Sasánská]]. Přítomnost nového mocného souseda donutila vládce Ibérie změnit svou orientaci na Persii a stala se plátcem [[tribut]]u perskému králi [[Šápúr I.|Šápurovi I.]] a vyhlásit nepřátelství [[Římská říše|Římu]]. Vztahy se Sasánovci vypadaly zprvu dobře, když jim Iberové pomohli ve válce s Římem a ti brali iberského krále [[Amazasp III.|Amazaspa III.]] jako vysokého hodnostáře Sasánské říše a ne jako vazala. Nicméně sasánská nadvláda nad Iberií začala být zřejmá s příchodem perského náboženství [[zoroastrismus|zoroastrismu]] na [[Kavkaz]] mezi léty [[260]] a [[290]]. Nicméně mírová smlouva z Nisibu uzavřená mezi Římem a Sasánovci rozdělila oblast blízkého východu na sféry vlivu a Ibérie se dostala opět pod vliv římský. Římané pak uznali krále [[Mirian III.|Miriana III.]] vládcem Ibérie.

 

Ten zavedl [[křesťanství]] jako státní náboženství a v roce [[317]] se s předními šlechtici dal pokřtít. Toto období je spojené s gruzínskou světicí [[svatá Nino|svaté Nino]], která působila jako [[misionář]]ka v Ibérii už od roku [[303]]. Křesťanství se nakonec ukázalo být dalekosáhlou změnou orientace gruzínského lidu a ostatních obyvatel Ibérie (na [[Řím]] a hlavně [[Konstantinopol]] s dopadem na jejich kulturu, společnost i způsob života. Jenže římský císař [[Julianus]] padl a prohrál další válku s Persií a území Ibérie pak ovládli opět Sasánovci. Iberský král [[Varaz-Bakur I.]] se musel stát vazalem Sasánovců. Král [[Parasmanes IV.]] pak dokázal obnovit suverenitu státu a přestal platit Sasánovcům tribut. Nemělo to však dlouhého trvání, protože Sasánovci vytvořili úřad místokrálů (''pitiaxae''), který měl dohlížet na vazaly a na placení tributů. Tito místokrálové se vlastně stali skutečnými vládci svěřených území. Nad Ibérií dohlíželi místokrálové jmenovaní z řad pro-persky orientované šlechty pocházející z [[region]]u [[Kvemo Kartli]]. Ti zavedli v Ibérii nejen silnou orientaci na Persii, ale opět zavedli [[zoroastrismus]] jako státní náboženství. Křesťanství však na území Ibérie již tak zakořenilo, že byla tato snaha o konverzi neúspěšná.

 

 

== Úpadek a rozpad ==

[[Iberská válka|Boj o moc]] nad [[Kavkaz]]em na začátku [[6. století]] mezi [[Byzantská říše|Byzanc]]í a [[Sasánovci]] a další neúspěšné protiperské povstání v roce [[523]] vedené [[Bakur II.|Bakurem II.]] znamenal pro Ibérii konec autonomie. Sasánovci posílili pravomoce místokrálů a král Ibérie tak ztratil nad svým územím moc. Perský král [[Hormizd IV.]] pak v roce [[580]] po smrti krále [[Bakur III.|Bakura III.]] zrušil království Ibérie a její území degradoval na perskou provincii, které vládl guvernér jmenovaný perským králem. Gruzínská šlechta pak žádala o pomoc byzantského císaře [[Maurikios|Maurikia]], aby se zasadil o obnovu iberského království, ale ten si se Sasánovci v roce [[591]] území Ibérie rozdělil ([[Tbilisi]] Peršanům a [[Mccheta]] Byzanci).

 

 

== Tbiliský emirát ==