Semjon Michajlovič Buďonnyj: Porovnání verzí

 

== Životopis ==

Semjon Michajlovič Buďonnyj se narodil ve vesnici Kozjurino v chudé rolnické rodině. V mládí pracoval v dělnických profesích, roku 1903 byl odveden ke 43. kozáckému pluku a sloužil v [[Mandžusko|Mandžusku]]. V roce [[1907]] studoval Vyšší důstojnickou jezdeckou školu v [[Petrohrad]]u, kde se účastnil poddůstojnického kurzu pro cvičitele koní, což hrálo v jeho další kariéře velkou roli. Po vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] Buďonnyj bojoval nejprve v [[Evropa|Evropě]], později v [[Persie|Persii]] proti [[Turecko|turecké]] armádě. Po [[Říjnová revoluce|Velké říjnové socialistické revoluci]] Buďonnyj vstoupil do řad rodící se [[Rudá armáda|Rudé armády]], kde se postupně vypracoval na velitele [[1. jízdní armáda (SSSR)|1. jízdní armády]]. V jejím čele dokázal porazit [[Anton Ivanovič Děnikin|Děnikinovo]] jezdectvo a obsadit [[Krym]], ale v roce [[1920]] utrpěl porážku u Zamoscie při tažení do [[Polsko|Polska]]. V lednu [[1922]] byl jmenován zástupcem [[velitel]]e Severokavkazského vojenského okruhu, v srpnu [[1923]] se pak stal zástupcem hlavního velitele ozbrojených sil pro jezdectvo a od dubna [[1924]] působil ve funkci [[inspektor]]a jezdectva, V roce [[1932]] absolvoval [[Michail Frunze|Frunzeho]] vojenskou akademii. V listopadu [[1935]] se stává prvním [[Maršál Sovětského svazu|maršálem Sovětského svazu]], spolu s [[Michail Tuchačevskij|Michailem Tuchačevským]], [[Kliment Jefremovič Vorošilov|Klimentem Vorošilovem]], [[Alexandr Jegorov|Alexandrem Jegorovem]] a [[Vasilij Bljucher|Vasilijem Bljucherem]] a je jmenován velitelem Moskevského [[vojenský okruh|vojenského okruhu]]. Období stranických a armádních čistek v letech [[1937]] - [[1938]] přežil Buďonnyj jako blízký [[Stalin|Stalinův]] přítel bez obtíží, roku [[1938]] byl jmenován členem sovětské Hlavní vojenské rady. V době čistek se taky neblaze proslavil jako člen vojenského tribunálu, který "soudil" maršála Tuchačevského a 7 dalších vysoce postavených sovětských důstojníků. Tehdy i projevil své nedostatečné vzdělání ohledně moderního vojenství, když prohlásil, že "Tuchačevského návrhy zavést ve velkém měřítku tanky do Rudé armády by pro nás byly velkou pohromou!". Když Sovětský svaz napadl Finsko, byl Buďonnyj jedním z předních velitelů sovětských jednotek; jeho velení je považováno za jeden z důvodů katastrofálních výsledků Rudé armády v této válce, jelikož nedokázal vůbec pochopit moderní válečnictví, teorii a ani praxi. V roce [[1940]] byl Buďonnyj jmenován do funkce prvního náměstka lidového [[komisař]]e obrany, ve stejném roce se stal členem Ústředního výboru [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]].