Dnešní ložiska gagátu jsou především v [[Utah]]u, [[Rusko|Rusku]], [[Asturie|Asturii]], [[Francie|Francii]] a [[Německo|Německu]].
Mimo [[Starověký Řím|antický Řím]] ho používali k výrobě předmětů také [[Vikingové]], jež ho těžili ve [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]] v okolí Whitby. Množství nálezů pochází hlavně z [[Grónsko|Grónska]]. Ozdoby z něj byly nalezeny v [[neolit]]ických [[hrob]]ech na území [[Čechy|Čech]]. Výrobky z gagátu prospělypřispěly k prosperitě whitebského [[opatství]] v době jeho první [[abatyše]], [[svatá Hilda|sv. Hildy]]. Vyráběly se z něj [[růženec|růžence]], [[kříž]]e i figurky. Oblíbený byl také ve [[viktoriánská doba|viktoriánské době]], a to i u [[Viktorie (britská královna)|královnykrálovnou]], jež ho nosila hlavně po svém ovdovění. I v té době bylo centrem výroby gagátových [[šperk]]ů a sošek Whitby. Je používán hlavně na výrobu [[smutek|smutečních]] šperků.
Jako ostatním drahým kamenůkamenům byla gagátu připisována [[magie|magická]] moc. Římané věřili, že plaší [[had]]y, a vařený s [[víno|vínem]] měl léčit bolesti zubů. [[Gerolamo Cardano]] ho doporučuje jako ochranu před [[noční můra|nočními můrami]], [[přízrak]]y, [[inkubus|inkuby]] a [[sukubus|sukuby]].
