Ostravská operace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Filmotéka: +portály
Řádek 26:
 
Hlavní část operace začala [[15. duben|15. dubna]] [[1945]] v 10 hodin, po zhruba sedmdesátiminutové dělostřelecké přípravě vyrazila do útoku vojska 60. armády. Na pravém křídle útočila vojska 38. armády, jehož součástí byla i čs. tanková brigáda. Ta prolomila nepřátelskou obranu v prostoru [[Rohov]]–[[Krzyzanowice]] a pronikla až do hloubky 7 km. Útočící vojska však narážela na pevnou obranu německých vojsk a utrpěla velké ztráty. Opavské obranné pásmo bylo prolomeno až ve dnech 20.–23. dubna. Dne 22. dubna osvobodila vojska 60. armády [[Opava|Opavu]] a tento úspěch umožnil sovětským a československým vojskům rozvinutí útoku směrem na Ostravu. Hlavní údery pokračovaly 26. dubna útokem ve směru [[Háj ve Slezsku]], [[Velká Polom]] a [[Klimkovice]]. 29. dubna dosáhla sovětská vojska čáry [[Tísek]]–[[Zbyslavice]]–[[Svinov (Ostrava)|Svinov]]. Za svítání 30. dubna překročily hlavní síly 38. armády řeku odru v prostoru jižně od Svinova. V odpoledních hodinách zaútočily tanky 1. čs. tankové brigády do týlu Němců a rychlým postupem pronikly se sovětskou 128. gardovou střeleckou divizí do středu města Ostravy. Po 19. hodině se podařilo díky hrdinství ostravského občana [[Miloš Sýkora|Miloše Sýkory]], který zneškodnil elektrické vedení k náložím na [[Most Miloše Sýkory|mostu]] přes řeku [[Ostravice (řeka)|Ostravici]], proniknout československým a sovětským jednotkám do centra Ostravy. Německé jednotky byly tímto zaskočeny a buď byly likvidovány, nebo se daly na ústup. [[Ostrava]] byla prakticky ještě téhož dne osvobozena, čímž hlavní část Ostravsko-opavské operace skončila.
Po těchto bojích zaútočila sovětská vojska 38. armády na [[Fulnek]] a [[Olomouc]], vojska 1. gardové armády ve směru na [[Místek]] a [[Nový Jičín]], 18. armáda měla pokračovat ve směru na [[Čadca|Čadcu]], [[Velké Karlovice]] a [[Rožnov pod Radhoštěm]]. 3. května byl osvobozen [[Těšín]], [[Karviná]], [[Třinec]] a [[Místek]]. Vojska pokračovala dále směrem na střední a severozápadní Moravu a [[Slezsko]]. V tomto období byly vydány první rozkazy k [[Pražská ofenzíva|Pražské operaci]], která se z hlediska dalšího postupu vojsk stala prioritní. Byla vytvořena armádní úderná skupina, jejíž součástí byly i československé tanky, jež postupovala z prostoru [[Libavá|Libavy]] směrem na [[Moravská Třebová|Moravskou Třebovou]], [[Svitavy]], [[Čáslav]], [[Kutná Hora|Kutnou Horu]] a která dosáhla plánovaného cíle – města [[Praha|Prahy]] 10. května 1945.
 
== Literatura ==