Rižský mír: Porovnání verzí

Přidáno 3 426 bajtů ,  před 9 lety
překlad z EN wiki
({{Pracuje se}})
(překlad z EN wiki)
{{Pracuje se}}
[[Soubor:Rzeczpospolita 1939.svg|thumb|right|350px|Hranice mezi Polskem a Ruskem po uzavření Rižského míru ]]
'''Rižský mír''' neboli Rižská smlouva (polsky: ''Traktat Ryski'') byla podepsána v lotyšské [[Riga|Rize]] 18. března [[1921]] mezi [[Druhá Polská republika|Polskem]] a [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sotětskýmsovětským Ruskem]] a ukončila tzv. [[Polsko-sovětská válka|Polsko-sovětskou válku]].
 
==Předcházející události==
{{Hlavní článek|Polsko-sovětská válka}}
 
Konec [[První světová válka|První světové války]] zanechal střední a východní Evropu v mocenském vakuu. Bývalé impéria [[Rakousko-Uhersko]] a [[Ruské impérium|Ruská monarchie]] se rozpadly na mnoho nástupnických států, které z většiny neměly pevně danné hranice. Ve stejné situaci se nacházelo Polsko, které získalo nezávislost v listopadu [[1918]]. Probíhající [[Ruská občanská válka|občanská válka v Rusku]] byla pro Poláky příležitostí získat nazpět území, o které přišli během tzv. [[Dělení Polska|dělení Polska]] v letech 1772 - 1795. Jednalo se především o rozsáhlá území dněšní Ukrajiny a Běloruska. Na druhé straně [[bolševici]] viděli v Polskunadcházejícím pomyslnýkonfliktu můsteks Polskem vytvoření pomyslného můstku, po kterém by se světová třídní revoluce šířila z Ruska dále do Evropy.
 
Válka probíhala od února [[1919]] a po částečných oboustraných úspěších eskalovala [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvou u Varšavy]] a [[Bitva na řece Němen|bitvou u Němenu]] v roce [[1920]]. Po dvou drtivých porážkách se bolševici odholali k jednání k míru. Poláci nabítku k míru přijali, protože jednak byli tlačeni [[Společnost národů|Společností národů]] k ukončení bojů, kontrolovali většinu požadovaných území a polská armáda byla po dlouhých bojích velmina pokraji vyčerpanávyčerpání.
 
==Průběh jednání==
[[Soubor:Dabski i delegacja 1920.jpg|thumb|right|350px|Polská delegace v Rize (od leva sedící: Władysław Kiernik, płk Kuliński, Jan Dąbski, Stanisław Grabski, Leon Wasilewski, stojící: Wichliński, Witold Kamieniecki, Norbert Barlicki, Adam Mieczkowski, Waszkiewicz)]]
První jenání začala 17. srpna v [[Minsk]]u, ale po polském masivní protiútoku se přesunula do lotyšské Rigy, kde pokračovala 21. září 1920. Sověti navrhli dvě možné podoby smlouvy. První 21. září a druhou 28. září. Polská delegace svoje požadavky předložila 2. října. O tři dny pozdějí sověti navrhli změny v polském návrhu, které byly poslkou stranou přijaty. Příměří bylo podepsáno 12. října a vešlo v platnost 18. října 1920. Za Poláky podepsal smlouvu [[Jan Dąbski]] a za sověty [[Adolf Abramovič Joffe]].
 
První jenáníjednání začala 17. srpna v [[Minsk]]u, ale po polskémmasivním masivnípolském protiútoku se přesunula do lotyšské Rigy, kde pokračovala 21. září 1920. Sověti navrhli dvě možné podoby smlouvy. První 21. září a druhou 28. září. Polská delegace svoje požadavky předložila 2. října. O tři dny pozdějí sověti navrhli změny v polském návrhu, které byly poslkoupolskou stranou přijaty. Příměří bylo podepsáno 12. října a vešlo v platnost 18. října 1920. Za Poláky podepsal smlouvu o příměří [[Jan Dąbski]] a za sověty [[Adolf Abramovič Joffe]].
Díky polským vojenským úspěchům musela sovětská delegace udělat několik velkých ústupků co se týče konečných hranic. Poláci požadovali území, kde polská menšina tvořila více než 30% obyvatelstva. Další území se stala vnitřním politickou diskuzí mezi Národními demokraty, kteří měli podporu ve středním a západním Polsku a politiky podporující [[Józef Piłsudski|generála Piłsudského]], kteří měli své pozice právě na východě země. Kdyby východní území Ukrajiny a Běloruska připadla Polsku, Národní demokraté by nikdy nevyhráli volby. Nakonec tak města jako [[Minsk]] a [[Kamenec Podolský]] připadli sovětskému Rusku.
 
Díky polským vojenským úspěchům musela sovětská delegace udělat několik velkých ústupků, co se týče konečných hranic. Poláci požadovali území, kde polská menšina tvořila více než 30% obyvatelstva. Další území se stala vnitřnímvnitřní politickou diskuzí mezi Národními demokraty, kteří měli podporu ve středním a západním Polsku a politiky podporující [[Józef Piłsudski|generála Piłsudského]], kteří měli své pozice právě na východě země. Kdyby východní území Ukrajiny a Běloruska připadla Polsku, Národní demokraté by nikdy nevyhráli volby. Nakonec tak města jako [[Minsk]] a [[Kamenec Podolský]] připadlipřipadla sovětskému Rusku.
Jednání mezi delegacemi se velice vlekla, a to hlavně díky bolševické neochotě podepsat konečný dokument. Však sovětské vedení se muselo začít potýkat s rostoucími nepokoji a povstáními v samotném Rusku ([[Kronštadtské povstání]], [[Tambovské povstání]]). [[Lenin]] tak nařídil urychlené podepsání smlouvy. Smlouva byla podepsána 18. března [[1921]] a jejím výsledkem bylo rozdělení sporných území na Ukrajině a Bělorusku mezi Polsko a sovětské Rusko.
 
Jednání mezi delegacemi se velice vlekla, a to hlavně díky bolševické neochotě podepsat konečný dokument. Však sovětské vedení se muselo začítzačalot potýkat s rostoucími nepokoji a povstáními v samotném Rusku ([[Kronštadtské povstání]], [[Tambovské povstání]]). [[Lenin]] tak nařídil diplomatům urychlené podepsání smlouvy. Smlouva byla podepsána 18. března [[1921]] a jejím výsledkem bylo rozdělení sporných území na Ukrajině a Bělorusku mezi Polsko a sovětské Rusko.
 
==Podmínky smlouvy==
Smlouva obsahuje 26 článků. Polsko podle ní mělo obrdžet pěněžní kompenzaci 30 miliónů rublů[[rubl]]ů ve zlatě za ekomonický přínos polských území Rusku po [[Dělení Polska]]. Dále Rusko muselo předat Polsku železniční materiál (lokomotivy, vagóny atd.) v hodnotě 29 miliónů rublů. Do Polska se měly z Ruska vrátit věškeré polské národní poklady, který byly z polských území odvezeny od roku 1772. Jednalo se především o Jagelonskou [[Tapiserie|tapiseii]] a knihy z knihovny Załuských ve Varšavě. Obě strany se zřekly nároků na válečné reparace.
 
Třetí článek stanovil, že teritoriální požadavky mezi Polskem a Litvou budou řešeny mezi těmito státy (jednalo se o území okolo [[Vilnius]]u viz. [[Polsko-litevská válka]]). Článek 6 stanovil možnosti svododné volby občanství na obou stranách hranice. Článek 7 zaručoval všem menšinám svobodný rozvoj, používání jejich mateřského jazyka a provozování jejich náboženství.
 
==Následné události==
[[Soubor:Caricature for Riga Peace 1921.png|thumb|right|350px|Karikatura dělení Běloruska mezi Polsko a Rusko s nápisem: ''Pryč s nechvalně proslulým dělelním z Rigy! Ať žije svobodné, nedělitelné, rolnické Bělorusko!'']]
Státy [[Trojdohoda|Dohody]] se zprvu zdráhaly uznat smlouvu,k terákterá byla podepsána bez jejich účasti. Francie a Velká Británie byli více nakloněni hranici mezi Polskem a Ruskem na tzv. [[Curzonova linie]], která vedla o 250 km více na západ než hranice z Rižského míru. Nakonec první uznala smlouvu [[Francie]], následovaná Velkou Británií, Itálií a Japonskem v roce [[1923]].
 
V Polsku se Rižská smlouva setkala s kritikou od samého začátku. Mnoho Poláků bylo názoru, že co získalo Polsko zbraněmi, zase ztratilo při podepsání smlouvy. [[JozefJózef Piłsudski|Generál Piłsudski]], který byl v Rize pouze jako pozorovatel se vyjádřil o smlouvě jako o ''aktu zbabělosti'', který slouží pouze pro krátkodobý prospěch politiků z Národně-demokratické strany.
 
Běloruské a ukrajinské hnutí za nezávislost vidělo ve smlouvě velký nezdar. Území [[Běloruská lidová republika|Běloruské lidové republiky]] a [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinské lidové republiky]] bylo bez souhlasu představitelů zmíněných států rozděleno mezi Polsko a sovětské Rusko. Čtyři milióny Ukrajinců a přes milión Bělorusů se ocitlo v nově vzniklém polském státě na území, kde Poláci tvořili dohromady cca 15% populace.
 
Nejhůře nesli podepsání smlouvy Ukrajinci, které vedl [[Symon Petljura]]. Během bojů s bolševiky byli s Poláky oficiálně spojenci. PodepsánímPodepsání smlouvy se cítili zrazeni,jako velkou zradu od svého bývalého spojence. mnohoMnoho z nich opustilo Ukrajinu a začalo organizovat odpor proti Polákům v zahraničí. Vzniklo tak výrazné národnostní pnutí mezi Poláky a Ukrajinci, které pod vedením ukrajinských nacionalistů vyústilo v 30. a 40 letech k etnickým násilnostem a mnohdy i kv čistkámčistky v polské části Ukrajiny.
 
==Následky smlouvy==
Smlouva znamenala konec plánů generála Piłsudského na vytvoření tzv. [[Międzymorze|Mezimoří]], federaci středoslovanských a východoslovanských národů pod vedením Polska. Lenin nebyl se smlouvou taktéž spokojen, protože musel odložit jeho plány pro rozšíření třídní revoluce dále do Evropy.
 
Rižský mír stabilizoval vztahy mezi Polskem a sovětským Ruskem na dalších 20 let. Problém hranic mezi těmito státy se opět otevřel předvečer [[Druhá světová válka|Druhé světové války]]. Podle některých pozorovatelů bylo pro Polsko velice nešťastné připojit k nově vzniklému státu území, kde Poláci tvořili nepatrnou menšinu. Ukrajinci a Bělorusové po celou dobu usilovali o nezávislost svých národnostních států, a tak se východní hranice smíšeným obyvatelstvem se stala pro Polsko velice těžce bránitelnou.
 
===Situace menšin===
Etničtí [[Poláci]] na ruské straně hranice byli postiženi asi nejvíce ze všech menšin. Trpěli pronásledováním a konfiskací majetku. Nakonec byla většina Poláků v třicátých letech deportována do [[Kazachstán]]u a na [[Sibiř]].
 
Ukrajinská a běloruská populace se dostala pod různý stupeň represí, zaležíjící na které straně hranice se ocitla. V sovětském Rusku se staly tyto menšiny cílem [[sovětizace]], jejich kultura byla potlačována, mnoho komunit bylo přesídleno. Celý proces přesidlování, kolektivizace a represí pak vyústil v katastofální [[Hladomor na Ukrajině|hladomor na Ukrajině v letech 1932 -1933]].
 
Polská část Ukrajiny a Běloruska byla na druhou stranu podrobena [[Polonizace|polonizaci]]. Místní menšiny ale kladly silný odpor a především Ukrajinci si rychle osvojili teroristické praktiky proti polským úřadům. Vznikla tak [[Organizace ukrajinských nacionalistů]], která se stala přední organizací odporu proti okupaci ukrajinských území.
 
{{překlad|en|Peace of Riga|493715624}}
 
[[ar:معاهدة ريغا]]
[[be:Рыжскі мірны дагавор 1921]]
[[be-x-old:Рыская мірная дамова 1921 году]]
[[ca:Pau de Riga]]
[[et:Riia rahu]]
[[es:Paz de Riga]]
[[fr:Paix de Riga]]
[[it:Pace di Riga]]
[[he:הסכם ריגה]]
[[ka:რიგის სამშვიდობო ხელშეკრულება]]
[[nl:Vrede van Riga (1921)]]
[[ja:ポーランド・ソビエト・リガ平和条約]]
[[no:Riga-freden]]
[[pl:Traktat ryski (1921)]]
[[ro:Tratatul de la Riga (1921)]]
[[ru:Рижский договор (1921)]]
[[fi:Riian rauha]]
[[sv:Freden i Riga]]
[[th:สนธิสัญญาสันติภาพริกา]]
[[uk:Ризький мир 1921]]
[[zh:里加和约]]