Balduin I. Jeruzalémský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
Řádek 86:
Mladé království nebylo ještě úplně zabezpečeno, zejména při pobřeží,<ref name=hroch77>''Hrochová'', str. 77</ref> mnoho účastníků výpravy se po dosažení cíle v podobě dobytí Jeruzaléma vydalo zpět do vlasti a s Balduinem zůstalo odhadem dvě stě rytířů a tisíc pěšáků.<ref name="tate53">''Tate'', str. 53</ref> Do Levanty se v letech 1100–1101 vydalo několik pomocných výprav, z nichž do cíle však dospěl jen nepatrný zlomek mužů.<ref name=hroch80>''Hrochová'', str. 80</ref> I přesto se postupně zvyšoval počet osadníků díky pomoci flotil italských městských států a přicházejícím poutníkům.<ref name="tate53">''Tate'', str. 53</ref>
[[File:Baldwin 1 of Jerusalem.jpg|upright=1.0|thumb|left|Korunovace Balduina jeruzalémským králem ''(středověká iluminace z Historie zámoří)'']]
Krátce po své korunovaci Balduin zaútočil na bohatý arabský kmen, kde pobil spoustu mužů a ženy a děti přikázal zajmout. Mezi zajatci byla i&nbsp;[[Těhotenství|těhotná]] žena jednoho z&nbsp;[[Šajch|šejchů]], která posléze byla Balduinem propuštěna, a když ji její manžel našel, pospíchal za králem, aby mu poděkoval.<ref name=runcimanII72>''Runciman II.'', str. 72</ref> Jižní hranice království však byly ohrožovány nájezdy [[Egypt|Egypťanů]], kteří v&nbsp;letech 1101–1105 podnikli několik útoků na Balduinův stát.<ref name=hroch84>''Hrochová'', str. 84</ref> Roku 1101 se Balduin zmocnil nátlakovou dohodou za pomocí [[janov]]ských lodí města [[Arsuf|Arsúf]]<ref name=fulcher67–68>''Fulcher'', str. 67–68</ref>{{#tag:ref|V muslimských kronikách se udává, že se křesťané města zmocnili pravděpodobně roku 1100 dohodou.<ref name=gabr41-42>''Gabrieli'', str. 41–42</ref>|group="pozn."}} a téhož roku dobyl [[Caesarea Maritima|Caesareu]].<ref name=fulcher68–69>''Fulcher'', str. 68–69</ref>{{#tag:ref|Dle muslima Ibn al-Athíra se Caesarey zmocnili v květnu patrně roku 1100,<ref name=gabr42>''Gabrieli'', str. 42</ref> podle S. Runcimana v 17. května 1101 (což v podstatě souhlasí s Fulcherovým létem 1101).<ref name=runcimanII73>''Runciman II.'', str. 73</ref><ref name=fulcher69>''Fulcher'', str. 69</ref>|group="pozn."}} Egypťané se však formovali k&nbsp;útoku a s&nbsp;mnohem větším vojskem (prý&nbsp;s&nbsp;více než třiceti tisíci muži; Balduinova armáda čítala údajně devět set pěšáků a asi 260 rytířů), než jakým disponoval Balduin, zaútočili na křižáky.<ref name=fulcher70>''Fulcher'', str. 70</ref> Ti velkou přesilu Egypťanů [[9. září]] roku 1101 u&nbsp;[[Aškelon|Askalonu]] porazili.<ref name=hroch82>''Hrochová'', str. 82</ref><ref name=fulcher73>''Fulcher'', str. 73</ref> Tím Balduinovo vojenské štěstí skončilo, byť jen nakrátko…
 
{{Citát|A nakonec v radžabu (květen 1102) se vydalo k Askalánu [Askalonu] egyptské vojsko, aby zabránilo Frankům zmocnit se posledních zbytků egyptského panství v Sýrii. Když se o tom dozvěděl Balduin, pán Jeruzaléma, vyrazil proti nim se sedmi sty rytíři a zaútočil na ně. Ale Bůh přiřkl vítězství muslimům a Frankové byli s&nbsp;velikými ztrátami poraženi. Balduin uprchl a ukryl se v&nbsp;rákosí. Muslimové je však zapálili a oheň ho začal ohrožovat. Podařilo se mu uprchnout do ar-Ramly [Ramly],{{#tag:ref|Stalo se tak 17. května 1102.<ref name=baldwin365>''Baldwin'', str. 365</ref>|group="pozn."}} ačkoli byl pronásledován muslimy…|[[Ibn al-Athír]]<ref name=gabr43>''Gabrieli'', str. 43</ref>|200}}