Lex Schwarzenberg: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3:
Tímto zákonem přešel veškerý v Československu se nacházející ''nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský (v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky), dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga'' k 13. srpnu 1947 ''ex lege'' na zemi Českou a to bez náhrady (vlastníkům měl pouze být zemí Českou poskytnut zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda).
 
Důvodem této [[konfiskace]] nebyla spolupráce s nacisty, neboť Schwarzenberkové vždy aktivně vystupovali proti nacismu. Adolf Schwarzenberg mj. štědře finančně podporoval [[Edvard Beneš|Benešovu]] [[Československá exilová vláda|exilovou československou vládu]]. Právě z toho důvodu jim byl ostatně majetek poprvé zabaven už na počátku Druhé světové války. Skutečným důvodem byl nepochybně pouze jeho obrovský rozsah<ref group="p"> hlubocké dominium Schwarzenbergů patřilo k největším a nejvýznamnějším hospodářským subjektům v ČSR, které bylo uznáváno i za svou péči o několik tisíc zaměstnanců vč. jejich spoluúčasti na správě hospodářství</ref> a doslova příkladné fungování, a to nejen z hlediska ekonomického, ale také ve vztahu k sociálnímu zabezpečení zaměstnanců, vztahu ke krajině atp. Vedle znárodněných podniků, připravovaných [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a dalších podobných, levicí, především komunisty prosazovaných aktivit, by bylo výborné fungování soukromého schwarzenberského hospodářského majetku nepřímenounepřímou konfrontací.<ref>[[Václav Rameš|RAMEŠ, Václav]], Proměny Schwarzenberského panství v Čechách, in: ''Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii'', České Budějovice 2008, S. 31-33.</ref>
 
Uváděnými důvody byl kromě faktu velikosti majetku, dále jeho vznik v době monarchie a německý původ [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]]. V rámci parlamentního projednávání bylo dále zmíněno nevyjasněné postavení Adolfa Schwarzenberga z hlediska tzv. [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]], když byl v roce 1930 za své nepřítomnosti při sčítání lidu přihlášen k německé národnosti; jakož i potřeba ''odčinění křivdy, kterou páchali Schwarzenbergové na této jihočeské oblasti od toho okamžiku, kdy se spojili na pomoc s císařem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] proti jihočeským Husitům''.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/065schuz/s065002.htm Stenoprotokol 65. schůze Ústavodárného NS RČS z 10. července 1947]</ref>