Během první světové války byl důstojníkem v rumunské armádě. Po válce se stal v roce [[1933]] náčelníkem generálního štábu a v roce [[1934]] rumunským ministrem obrany.V Rokuzáří [[1940]] byl králem [[Karel II. Rumunský|Karlem II.]] jmenován premierem [[Rumunsko|Rumunska]]. [[23.Jeho listopad]]uprvním [[1940]]krokem podepsalbylo připojenípozvání německé vojenské mise, což umožnilo [[RumunskoWehrmacht|Rumunska Wehrmachtu]] kdostat pod kontrolu strategicky důležitá [[Osaropná Berlín-Řím-Tokio|Paktupole třív Ploiešti]] a pozdějivytvořit vyhlásilz válkuRumunska Sovětskémunástupiště svazu.k [[23.operace srpenBarbarossa|23.srpnainvazi do SSSR]]. Jako hlava státu se musel smířit s faktem, že [[1944Maďarsko]] bylzískalo zatčenvětšinu území, které Rumunsko získalo roku 1918 a vto rocedíky podpory [[1946Třetí říše]]. bylUž odsouzenvzhledem k smrtitomu zastřelením.se rozhodl opřít svou zahraniční politiku o spojenectví s Němci a na rozdíl od [[1.Miklós červenHorthy|1. červnaHorthyho]] přijal radikální antisemitskou politiku nacistů, což se projevilo během bojů na východní frontě, kde [[1946rumunská armáda]] bylochotně ve vězniciasistovala [[JilavaSS]] popravenpři protižidovských raziích a posílala židovské obyvatelstvo do koncentračních táborů v Německu.
Ještě před Antonescovým nástupem v květnu 1940 podepsalo do té doby neutrální Rumunsko s Německem Pakt ''Ropa-Zbraně''. Po Antonescově nástupu k moci se závislost země na Berlínu prohloubila, když [[23. listopad]]u [[1940]] podepsal připojení [[Rumunsko|Rumunska]] k [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Paktu tří]] a později vyhlásil válku Sovětskému svazu.
[[23. srpen|23.srpna]] [[1944]] byl zatčen a v roce [[1946]] byl odsouzen k smrti zastřelením. [[1. červen|1. června]] [[1946]] byl ve věznici [[Jilava]] popraven.
