J. Edgar Hoover: Porovnání verzí

Když byl roku 1963 spáchán [[atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho]] Hoover vedl vyšetřovací komisi. Roku 1964 mu prezident [[Lyndon B. Johnson]] oficiálně povolil být doživotním ředitelem FBI.

 

Udržel si silný vliv až do své smrti roku 1972. Zemřel na zástavu srdce v souvislosti s onemocněním [[Oběhová soustava|kardiovaskulárního systému]]. Hoover zemřel v 77 letech. Na počest jeho celoživotní práce bylo jeho tělo vystaveno v rotundě Kapitolu a později pohřbeno na hřbitově amerického [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]]u. V čele FBI jej po jeho smrti nahradil [[L. Patrick Gray]].

 

[[Soubor:J. Edgar Hoover grave.jpg|thumb|180px|Hrob Hooverovy rodiny]]

Přiznává se mu úspěch za vybudování této federální agentury v účinnou zločin-potírající organizaci, s mnoha zavedenými [[inovace]]mi v policejní technologii, jako centralizované zpracování otisků prstů či forenzní laboratoře. Během své kariéry se těšil oblibě americké společnosti a získal mnohá ocenění, ale po jeho smrti se stal [[kontroverze|kontroverzní]] postavou. Jeho kritici vytýkají, že překračoval pravomoci FBI,<ref>{{en}}Ackerman, Kenneth D. (2007). Young J. Edgar: Hoover, the Red Scare, and the Assault on Civil Liberties. Carroll & Graf. ISBN 978-0-7867-1775-0.</ref> používal ji k zastrašování politických aktivistů a [[disident]]ů, k nahromadění tajných dokumentů na vedoucí politické figury<ref>{{en}}Beverly, William (2003). On the Lam; Narratives of Flight in J. Edgar Hoover's America. University Press of Mississippi. ISBN 1-57806-537-2.</ref> a používal nezákonné metody pro sběr důkazů.<ref>{{en}}Carter, David (2003). Stonewall: The Riots That Sparked The Gay Revolution. New York: St. Martin's Griffin. ISBN 978-0-312-34269-2.</ref>

Roku 1977 režisér [[Larry Cohen]] natočil film ''The Private Files of J. Edgar Hoover''. V roce 2011 režisér [[Clint Eastwood]] natočil životopisný snímek ''J. Edgar''.

 

J. Edgar Hoover se nikdy neoženil, byl bezdětný a zemřel jako „starý mládenec“. Přestože se z titulu vedení federálního úřadu stal záhy mediálně známou figurou, nikdy nebyl vídán ve společnosti něžného pohlaví. Od 40. let tak začaly kolovat pomluvy, naznačující, že by Hoover mohl mít homosexuální vztah<ref>{{en}}Terry, Jennifer (1999). An American Obsession: Science, Medicine, and Homosexuality in Modern Society. University of Chicago Press. str. 350. ISBN 0-226-79366-4.</ref> se svým přímým podřízeným, zástupcem FBI, Clydem Tolsonem,<ref>{{en}}Cox, John Stuart and Theoharis, Athan G. (1988). The Boss: J. Edgar Hoover and the Great American Inquisition. Temple University Press. str. 108. ISBN 0-87722-532-X.</ref> se kterým trávil hodně času jak profesně, tak mimo práci.<ref>Cox, John Stuart and Theoharis, Athan G. (1988). The Boss: J. Edgar Hoover and the Great American Inquisition. Temple University Press. str 108. ISBN 0-87722-532-X.</ref> Ryze profesionální úzký vztah si vybudoval s demokratickým politikem Lyndonem B. Johnsonem, roky před tím, než se Johnson stal prezidentem. Určitou averzi naopak choval vůči Robertu Francisovi a Johnu Fitzgeraldu Kennedyovým.

 

 

== Kariéra v datech ==