Enceladus (měsíc): Porovnání verzí

'''Enceladus''' (definitivní astronomické označení '''Saturn II''') je [[Měsíce Saturnu|měsíc planety Saturn]], z největších měsíců objevených do 19. století druhý od planety. Jeho oběžná dráha se nachází mezi drahami měsíců [[Mimas (měsíc)|Mimas]] a [[Tethys (měsíc)|Tethys]]. Mezi planetárními tělesy [[sluneční soustava|sluneční soustavy]] drží Enceladus primát, má nejvyšší [[albedo]] – odráží 99 % dopadajícího slunečního světla a je tedy „bělejší“ než list papíru. Skládá se převážně z [[led]]u (jeho [[hustota]] činí jen 1,6 g/cm³).

 

 

Enceladus je poměrně malý, přesto však vykazuje rozsáhlou geologickou aktivitu. Vyvolávají ji patrně [[slapová síla|slapové síly]] planety Saturn, podobně jako u [[Jupiter (planeta)|Jupiterových]] měsíců [[Io (měsíc)|Io]] a [[Europa (měsíc)|Europa]], protože vlastní zdroj tepla z [[radioaktivní rozpad|radioaktivního rozpadu]] mít Enceladus nemůže. Předpokládá se, že k tomu může přispívat i skutečnost, že dráhy Encelada a [[Dione (měsíc)|Dione]] jsou v rezonanční vazbě 1 : 2, což vyvolává uvnitř obou měsíců dodatečné slapové síly, a spolupůsobit může i měsíc Mimas. Vliv slapových sil by však nestačil k roztavení ledu, proto se vědci domnívají, že nitro Encelada musí obsahovat i jiné těkavé látky s nízkým bodem varu. Na ledovém povrchu lze rozpoznat nejméně pět různých [[povrchový útvar (planetologie)|typů terénů]]: četné deformace, trhliny a prolákliny, ale jen málo [[kráter]]ů, mnohé přetvořené plastickým tečením povrchových vrstev měsíce. Největší kráter má průměr asi 35 km. Je zřejmé, že povrch je relativně mladý (některé oblasti mladší než 100 miliónů let), obnovuje se a proto se předpokládá existence aktivního [[kryovulkanismus|kryovulkanismu]] a snad i podpovrchového oceánu v hloubkách okolo 10 km. Pokud tomu tak skutečně je, mohl by zde existovat život. Povrch Encelada do jisté míry připomíná Jupiterovy měsíce [[Europa (měsíc)|Europu]] a [[Ganymed (měsíc)|Ganymeda]]. Enceladus má též velmi řídkou [[atmosféra|atmosféru]].