Kalojan: Porovnání verzí

Kalojan (Joanica) byl mladším bratrem [[Bojar|bojarů]] [[Asen I.|Asena]] a [[Petr IV. Bulharský|Todora]], kteří vyhlásili roku [[1185]] bulharskou samostatnost na [[Byzantská říše|Byzantské říši]] (Todor se jako Petr IV. prohlásil carem a přijal Asena za spoluvládce) a v letech 1185 - [[1187]] ji i obhájili. Právě r. 1187, při uzavření příměří mezi Petrem, Asenem (I.; který se r. 1187 nebo [[1190]] stal vrchním vládcem namísto Petra, který v Asenův prospěch abdikoval) a [[Seznam byzantských císařů|byzantským císařem]] [[IsaakiosIzák II. Angelos|IsaakiemIzákem II. Angelem]] posloužil Joanica jako rukojmí, jako pojistka míru, a byl odveden do [[Konstantinopol]]e, odkud se mu ale nejpozději roku [[1196]] podařilo uprchnout. Roku 1196 byl svým bratrancem Ivankem zavražděn Joanicův bratr, veliký car Asen I. Po Asenově skonu se Petr IV. opět ujal vlády a navrátivšího se Joanicu přivzal za spoluvládce. Joanica se tehdy počal nazýval KolojanemKalojanem (''Kaloyan, Kaloioannes'', dobrý Jan, Ivan). Následujícího roku byl zabit i Petr IV. a Kalojan se stal jedinným vládcem.

Kalojan pokračoval v politice svých zavražděných bratrů. Roku [[1198]] uzavřel Kalojan mír s novým vazalem byzantského císaře [[Alexios III. Angelos|Alexia III.]] Ivankem (vrahem cara Asena I.) a Ivanko Kalojanovi vydal byzantského vojevůdce Manuela Kamicu. Kalojan se spojil také s bojarem Dobromilem Chrizem proti Byzanci. Chriz s Ivankem společně obsadili [[Prilep]], [[Bitola|Bitolu]] a dostali se až na [[Peloponnésos]]. Kalojan využil svých spojenců, kteří zaměstnávali císaře Alexia a zmocnil se okolí řeky [[Velká Morava (řeka)|Moravy]]. R. [[1201]] táhla Kalojanova vojska do [[Thrákie]], ale nebylo úspěšné. Sám car se ale s další armádou zmocnil [[Varna|Varny]] a [[Constanţa|Constanty]]. Kalojan osobně byl sice úspěšný, ale jeho spojenci nedopadli dobře. Ivanko byl lstí zajat císařem Alexiem roku 1200 a Chriz se také musel císaři vzdát, ale ponechal si vládu nad svým územím. Mír byl mezi císařem a Kalojanem uzavřen mezi léty [[1201]]-[[1202]]. Kalojanovi připadlo severní Bulharsko, Braničevsko, Pomoraví a okolí [[Beograd]]u. Alexios obdržel Makedonii, Thrákii a také Chrizovo území, které ale Kalojan ještě roku 1202 dobyl. Kromě Byzance ohrožoval Bulharsko také [[Seznam uherských králů|uherský král]] [[Emerich Uherský|ImreImrich I.]], který obsadil Bělehradsko, ale pouze na rok. Roku [[1203]] získal Kalojan ztracené území nazpět a také pomohl sesazenému srbskému županovi [[Štěpán I. Prvověnčaný|Štěpánovi]] zpět na trůn. O rok později, [[8. listopad]]u [[1204]] byl Kalojan korunován kardinálem Lvem na krále (''rex''). Den před korunovací, [[7. listopad]]u 1204 byl tarnovský patriarcha Vasilij povýšen na primase bulharské církve. Novopečený král ale nebyl spokojen, protože požadoval titul ''imperator'' - císař (car) a nadále se carem tituloval.

Otázkou bylo, kdo se po Kalojanovi ujme vlády. Kalojan sám legitimní syny neměl a nejbližšími dědici byli synové Asena I. [[Ivan Asen II.|Ivan]] a Alexander. Ale proti nim se postavil další Kalojanův synovec, [[Boril]], který trůn uzurpoval a bratry vyhnal. Během Borilovy vlády se [[Bulharsko]] spojilo s [[Latinské císařství|Latinským císařstvím]] a ztratilo spoustu Kalojanových výbojů. Naštěstí ptopro Bulharsko byl Boril roku [[1218]] s pomocí Asenovcům oddaných bogomilů sesazen starším synem Asena I. Ivanem, který se ujal vlády jako Ivan Asen II., a opět přivedl Bulharsko na vrchol moci.