Wikipedie

Pečeněhové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění, úprava, wiki,
úprava chronologie
Řádek 44:
 
 
Sám kníže [[Svjatoslav I. Igorevič|Svjatoslav I. (Barys)]] neměl kvůli častým výbojům čas se správě státu příliš věnovat, protože značnou část vlády prožil rozsáhlými taženími proti svým sousedům. Na místo něj spravovali [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rus]] [[Olga (Kyjevská Rus)|Olga]] spolu s jeho syny [[Jaropolk I.|Jaropolkem]], [[Oleg Svjatoslavovič|Olegem (Jolig)]] a [[Vladimír I.|Vladimírem]].<ref name="Grek475">{{Citace monografie | příjmení = Grekov | jméno = Boris Dmitrijevič | rok = 1953 | titul = Kyjevská Rus | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | stránky = 475 | poznámka = Dále jen [Grekov]}}</ref> V roce [[968]], Pečeněhové napadli a pak obléhali město [[Kyjev]]. V létech [[970]]-[[971]] se část z nich připojili ke Kyjevskému knížeti [[Svjatoslav I. Igorevič|Svjatoslavovi I.]] v jeho byzantském tažení, ale nakonec v březnu [[972]], při přechodu přes [[Dněpr]] na něj z popudu Byzantinců Pečeněhové zaútočili a většinu vojska spolu s kyjevským knížetem pobili. Pečeněžský [[Kurja (chán)|chán Kurja]] si udělal z jeho lebky kalich podle tradičního stepního nomádského zvyku.<ref name="Grek475"/><ref name="DrsPic137">Drška, Picková, s. 137</ref>
 
{{Citát|I napadl naň Kurja, kníže pečeněžský, a zabili Svjatoslava. I vzali hlavu jeho a okovavše leb jeho, udělali číši a pili z ní.|Povest vremennych let<ref name="DrsPic137"/>}}
 
Po jeho smrti se nedlouho existující Svjatoslavova říše rozpadla během bojů mezi jeho nástupci, nejdříve mezi [[Jaropolk I.|Jaropolkem]] a [[Oleg I.|Olegem]], během nichž byl druhý z bratrů zabit. Roku 977 utekl další z následníků [[Vladimír I.|Vladimír]] do [[Skandinávie]], odkud se vrátil s armádou [[Varjagové|Varjagů]] s cílem získat kyjveský trůn pro sebe, což se mu také po zabití Jaropolka podařilo.<ref name="Grek475">Grekov, s. 475</ref> Pád [[Chazarská říše|chazarské říše]] umožnil v dalších letech růst moci Pečeněhů, kteří měli do budoucna působit Kyjevské Rusi nemalé obtíže.<ref>Drška, Picková, s. 136-137</ref>
 
Pád chazarské říše umožnil v dalších letech růst moci Pečeněhů, kteří měli do budoucna působit Kyjevské Rusi nemalé obtíže.<ref>Drška, Picková, s. 136-137</ref> Sám kníže neměl kvůli častým výbojům čas se správě státu příliš věnovat, protože značnou část vlády prožil rozsáhlými taženími proti svým sousedům. Na místo něj spravovali [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rus]] Olga spolu s jeho syny [[Jaropolk I.|Jaropolkem]], [[Oleg Svjatoslavovič|Olegem]] a [[Vladimír I.|Vladimírem]].<ref name="Grek475">{{Citace monografie | příjmení = Grekov | jméno = Boris Dmitrijevič | rok = 1953 | titul = Kyjevská Rus | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | stránky = 475 | poznámka = Dále jen [Grekov]}}</ref>
 
V arménských kronikách [[Matouš z Edessy|Matouše z Edessy]] jsou Pečeněhové zmíněny několikrát. Zmínka v kapitole 103, je o [[Bitva u Mantzikertu|bitvě u Malazgirtu (1071)]]. V této kapitole je řečeno, že spojenci "Říma", kmeny Padzunaků a Uzů (větví Oguzských Turků), změnily své strany na vrcholu bitvy a začali bojovat proti byzantským sílám bok po boku se [[Seldžukové|Seldžuckými Turky]]. Podle Byzantského kronikáře Kinnamose, ve [[12. století]], Pečeněhové bojovali jako žoldáci pro císaře [[Manuel I. Komnenos|Manuela I.]] v jižní Itálii proti [[Normané|normanskému]] králi Sicílie [[Vilém I. Sicilský|Vilému I.]]. Ve [[13. století]] už se jejich svaz rozpadal.<ref name="Wolf"></ref> <!-- Pečeněhové se smísili s okolním obyvatelstvem a ve [[14. století]] zanikli.<ref name="Wolf"></ref> --> V [[15. století]] v [[Uhersko|Uhersku]] někteří obyvatelé přijali příjmení Besenyö, což maďarsky znamená Pečeněg; nejvíce jich bylo v dnešní župě [[Tolna]]. Nakonec odešli na [[Balkán|Balkánský poloostrov]], kde byli postupně [[asimilace|asimilováni]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Pečeněhové“