Břidlicový plyn: Porovnání verzí

Přidáno 66 bajtů ,  před 9 lety
m (r2.7.3) (Robot: Upravuji it:Gas da argille)
Environmentální dopady hydraulického frakování ve vrtech zahrnují možnou kontaminaci podzemní vody, nepříznivé ovlivnění kvality ovzduší, možné úniky plynů a migraci použitých chemikálií k povrchu, možné chyby v zacházení s odpadními materiály a možné zdravotní dopady těchto faktorů včetně rakovinových účinků.<ref name="house1">{{cite web |url=http://democrats.energycommerce.house.gov/sites/default/files/documents/Hydraulic%20Fracturing%20Report%204.18.11.pdf |publisher=Committee on Energy and Commerce U.S. House of Representatives |title=Chemicals Used in Hydraulic Fracturing |date=April 18, 2011}}</ref><ref name="HeatOnGas"/> Byly dokumetovány četné případy kontaminace podzemní vody.<ref>{{cite web |url=http://switchboard.nrdc.org/blogs/amall/incidents_where_hydraulic_frac.html |publisher=U.S. NRDC |title=Incidents where hydraulic fracturing is a suspected cause of drinking water contamination |date=December 2011 |accessdate=23 February 2012}}</ref> S prudkým nárůstem vrtů na přírodní plyn v USA Valerie Brown předpověděla v r. 2007, že “vystavení obyvatel různým chemikáliím použitým při získávání zdrojů energie se v příštích několika letech zvýší, s neznámými důsledky.<ref name="HeatOnGas">{{cite journal|last=Brown |first=Valerie J. |title=Industry Issues: Putting the Heat on Gas |date=February 2007 |journal=Environmental Health Perspectives |publisher=US National Institute of Environmental Health Sciences |issue=115(2) |http=http://ehp03.niehs.nih.gov/article/browseIssue.action?issue=info:doi/10.1289/issue.ehp.v115.i02}}</ref>
 
<sub>Text v dolním indexu</sub>=== Ovlivnění klimatu ===
Prezident USA Obama občas podporoval těžbu břidlicového plynu, z části pod vlivem předpokladu, že bude snižovat emise skleníkových plynů, ve srovnání s ostatními fosilními palivy, avšak odborníci zdůrazňovali nutnou opatrnost v tomto směru. V květnu 2010 zaslal výbor prezidentů Vědeckých společností<ref>Council of Scientific Society Presidents, [http://www.eeb.cornell.edu/howarth/CCSP%20letter%20on%20energy%20&%20environment.pdf], letter to President Obama, 4 May 2009.</ref> dopis prezidentovi Obamovi zdůrazňující nutnou obezřetnost před uplatňováním národní strategie rozvoje těžby břidlicového plynu bez spolehlivějších vědeckých podkladů pro prosazování této strategie. Tato nadoborová organizace reprezentující více než 1.4 milionu vědeckých odborníků poznamenala, že břidlicový plyn může ve skutečnosti spíše zhoršit globální oteplování, než by ho omezoval.{{doplňte zdroj}}
 
V pozdní části roku 2010, Environmental Protection Agency (Agentura pro ochranu životního prostředí USA)<ref>Environmental Protection Agency [http://www.epa.gov/climatechange/emissions/downloads10/Subpart-W_TSD.pdf “Greenhouse Gas Emissions Reporting from the Petroleum and Natural Gas Industry, Background Technical Support Document], posted to web 30 November 2010.</ref> zveřejnila novou zprávu o faktorech emise skleníkových plynů těžaři nafty a plynu od r. 1996. V této nové zprávě agentura EPA sděluje, že těžba bridlicového plynu uvolňuje větší množství metanu, významné komponenty skleníkových plynů, než těžba konvenčního plynu, avšak stále méně než vzniká při užívání uhlí. Metan zůstává v atmosféře jen desetinu času ve srovnání s kysličníkem uhličitým. Současné informace naznačují, že metan má 105-krát větší potenciál pro globální oteplování (GWP) než CO2CO<sub>2</sub> během 20-leté periody a 33-krát větší z pohledu 100 leté periody (ve srovnání ekvivalent. množství).<ref>Shindell DT, Faluvegi G, Koch DM, Schmidt GA, Unger N, and Bauer SE (2009). Improved attribution of climate forcing to emissions. Science 326: 716-718.</ref> Avšak, panel odborníků OSN na změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)), vrcholně odborná autorita v této tematice, připisuje GWP metanu jen faktor 25 za stoletou periodu a 72 za 20-letou periodu.<ref>Intergovernmental Panel on Climate Change, "Direct Global Warming Potentials," IPCC Fourth Assessment Report, 2007 [http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch2s2-10-2.html]</ref> V r. 2011 byly publikovány rozporné odborné články na hodnocení vlivu těžby břidlicových plynů ve srovnání s užíváním konvenčního plynu a uhlí. Rozpory se týkají zejména úniku metanu při těžbě a produkce CO2CO<sub>2</sub> při spalování tradičních surovin. <ref>Howarth RW, Santoro R, and Ingraffea A (2011). Climatic Change Letters, DOI: 10.1007/s10584-011-0061-5, [http://www.springerlink.com/content/e384226wr4160653/fulltext.pdf]</ref><ref>Timothy J. Skone, "Life Cycle Greenhouse Gas Analysis of Natural Gas Extraction & Delivery in the United States." National Energy Technology Laboratory, May 12, 2011 [http://cce.cornell.edu/EnergyClimateChange/NaturalGasDev/Documents/PDFs/SKONE_NG_LC_GHG_Profile_Cornell_12MAY11_Final.pdf]</ref><ref>Mohan Jiang et al. (2011), "Life cycle greenhouse gas emissions of Marcellus shale gas." Environmental Research Letters, DOI: 10.1088/1748-9326/6/3/034014, [http://iopscience.iop.org/1748-9326/6/3/034014/fulltext/]</ref><ref>Hultman et al (2011), "The greenhouse impact of unconventional gas for electricity generation." Environmental Research Letters, DOI: 10.1088/1748-9326/6/4/044008, [http://iopscience.iop.org/1748-9326/6/4/044008]</ref><ref>Dan Lashof, "Natural Gas Needs Tighter Production Practices to Reduce Global Warming Pollution," April 12, 2011 [http://switchboard.nrdc.org/blogs/dlashof/natural_gas_needs_tighter_prod.html]</ref><ref>Cathles et al. (2011), [http://www.springerlink.com/content/x001g12t2332462p/]</ref>
<!--
A 2011 study published in Climatic Change Letters controversially claimed that the extraction of shale gas may lead to the emission of as much or more greenhouse gas emissions than oil or coal.<ref>Howarth RW, Santoro R, and Ingraffea A (2011). Climatic Change Letters, DOI: 10.1007/s10584-011-0061-5, [http://www.springerlink.com/content/e384226wr4160653/fulltext.pdf]</ref> In that peer-reviewed paper, [[Cornell University]] professor Robert W. Howarth, a marine ecologist, and colleagues claimed that once methane leak and venting impacts are included, the life-cycle greenhouse gas footprint of shale gas is far worse than those of coal and fuel oil when viewed for the integrated 20-year period after emission. On the 100-year integrated time frame, this analysis claims shale gas is comparable to coal and worse than fuel oil. However, numerous studies have pointed out critical flaws with that paper and/or come to completely different conclusions, including assessments by experts at the U.S. Department of Energy,<ref>Timothy J. Skone, "Life Cycle Greenhouse Gas Analysis of Natural Gas Extraction & Delivery in the United States." National Energy Technology Laboratory, May 12, 2011 [http://cce.cornell.edu/EnergyClimateChange/NaturalGasDev/Documents/PDFs/SKONE_NG_LC_GHG_Profile_Cornell_12MAY11_Final.pdf]</ref>, peer-reviewed studies by Carnegie Mellon University<ref>Mohan Jiang et al. (2011), "Life cycle greenhouse gas emissions of Marcellus shale gas." Environmental Research Letters, DOI: 10.1088/1748-9326/6/3/034014, [http://iopscience.iop.org/1748-9326/6/3/034014/fulltext/]</ref> and the University of Maryland<ref>Hultman et al (2011), "The greenhouse impact of unconventional gas for electricity generation." Environmental Research Letters, DOI: 10.1088/1748-9326/6/4/044008, [http://iopscience.iop.org/1748-9326/6/4/044008]</ref>, and even the [[Natural Resources Defense Council]], which concluded that the Howarth et al. paper's use of a 20-year time horizon for global warming potential of methane is "too short a period to be appropriate for policy analysis."<ref>Dan Lashof, "Natural Gas Needs Tighter Production Practices to Reduce Global Warming Pollution," April 12, 2011 [http://switchboard.nrdc.org/blogs/dlashof/natural_gas_needs_tighter_prod.html]</ref> In January 2012, Howarth's own colleagues at [[Cornell University]], Lawrence Cathles et al., responded with their own peer-reviewed assessment, noting that the Howarth paper was "seriously flawed" because it "significantly overestimate[s] the fugitive emissions associated with unconventional gas extraction, undervalue[s] the contribution of 'green technologies' to reducing those emissions to a level approaching that of conventional gas, base[s] their comparison between gas and coal on heat rather than electricity generation (almost the sole use of coal), and assume[s] a time interval over which to compute the relative climate impact of gas compared to coal that does not capture the contrast between the long residence time of CO2CO<sub>2</sub> and the short residence time of methane in the atmosphere."<ref>Cathles et al. (2011), [http://www.springerlink.com/content/x001g12t2332462p/]</ref> The author of that response, Lawrence Cathles, concludes that "shale gas has a GHG footprint that is half and perhaps a third that of coal," based upon "more reasonable leakage rates and bases of comparison."{{doplňte zdroj}}
-->
 
=== Kvalita vody a ovzduší ===
V procesu podpovrchového frakování za účelem uvolnění plynu se přidávají do vody chemikálie podporující průběh frakování. Do vody se přidává asi 0,5% chemikálií (látky pro snižování tření, látky zamezující rezivění a látky likvidující mikroorganismy). Protože (v závislosti ne velikosti území) se používají až miliony litrů vody, znamená to, že do hornin (příp. půdy) je zavedeno statisíce litrů chemikálií.<ref>Kijk magazine, 2/2012<!--{{Verify source|date=February 2012}}--></ref> Pouze asi jen 50% až 70% celkového objemu kontaminované vody je získáno zpět a uloženo pro odvoz. Zbývající "produkovaná voda" zůstává v zemi, kde může způsobovat kontaminaci podzemní vody, I když podle těžebních firem je to považováno za “velmi nepravděpodobné”. Odpadní voda z těchto provozů často zapáchá a může kontaminovat povrchovou vodu těžkými kovy.<ref>{{cite news| url=http://www.nytimes.com/2011/11/20/magazine/fracking-amwell-township.html | work=The New York Times | first=Eliza | last=Griswold | title=The Fracturing of Pennsylvania | date=17 November 2011}}</ref>
Neregistrovaný uživatel