Verze z 10. 2. 2012, 22:31 editovat Reaperbot (diskuse \| příspěvky) 34 499 editací m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 8. 2012, 14:20 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 546 editací + infobox a galerie většinou z vlastních foto Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=paláci v Praze}} {{Infobox Hrad \|název = Pálffyovský palác v Praze <br/> [[File:Small coat of arms of the Czech Republic.svg\|22px]] [[File: ZnakyMestPrazskych00.jpg \|22px]] <br/> [[File: COA_Palffy4.jpg\|22px]] \|obrázek = Pálffy_zvenku.JPG \|šířkaobr = 250 \|popis = Pálffyovský palác v Praze \|Stát = Česká republika \|Vystavěn = [[1714]]-[[1716]] \|Zničen = \|Zrekonstruován = 1655-1661 (baronkí přestavba) 1909-1913 \|Architekt = [[František Maxmilián Kaňka]] \|Sloh = [[Klasicistní architektura\|Klasicismus]] \|Stavební materiál = [[Zdivo]] \|Účel = \|Počet obyvatel = \|Původní majitel = [[Jan Josef z Valdštejna]] \|Rod = [[Valdštejnové]], [[Fürstenberkové]], [[Palffyové]] \|Současný majitel = [[Pražská konzervatoř]] }} [[Soubor:~~PalffyPalace~~Pálffy_vnitřní_dvůr.JPG\|thumb\|~~right\|Pálffyho palác z Valdštejnské~~Vnitřní ~~ulice~~nádvoří]] '''Pálffyho''' nebo '''Pálffyovský palác''' ~~leží~~je klasicistní budova s přilehlou zahradou ve Valdštejnské ulici na [[Malá Strana\|Malé Straně]] v [[Praha\|Praze]]. Jedná se o jednu z budov v užívání [[Pražská konzervatoř\|Pražské konzervatoře]]. ==Vznik a účel stavby== Vznikl přebudováním dvou domů v letech [[1714]]-[[1716]] podle projektu [[František Maxmilian Kaňka\|Františka Maxmilina Kaňky]] pro hraběte Jana Josefa z [[Valdštejn]]a, v jehož ~~majetku~~vlastnictví se domy ocitly v roce [[1709]]. Palác později získali [[~~Fürstenberg~~Fürstenberkové]]~~ové~~ a v roce [[1881]] jej koupili [[Pállfyové]] z Erdödu. Dnes ~~jej~~je ~~vlastní~~jednou z budov [[Pražská konzervatoř\|Pražské konzervatoře]] a ve zdejším koncertním sále se konají [[Absolutorium\|absolventské]] koncerty jejích posluchačů. ==Architektura== Výrazné půdorysné zalomení [[průčelí]] souvisí se vznikem paláce spojením dvou domů na počátku [[18. století]]. Průčelí je zajímavě výškově členěno vložením řady nízkých oken prvního patra (toto řešení badatelé nacházejí i na jiných stavbách projektovaných [[František Maxmilian Kaňka\|Kaňkou]]). Nepravidelné boční průčelí vzniklo improvizovanými úpravami po odbourání sousedního domu v polovině [[19. století]]. ==Dějiny a okolnosti== V roce [[1995]] byl při úpravách v severních částech paláce v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí palácových zahrad pod [[Pražský hrad\|Pražským hradem]] objeven ve východní obvodové stěně úsek zdiva z drobnějších kvádrů s reliktem branky. Vzhledem k použité stavební technologii není zcela jasné, zda jde o relikt hradby z doby po novém vysazení [[Malá Strana\|Malé Strany]] v roce [[1257]], nebo o starší románské zdivo. Parcela paláce tedy přiléhá k linii bývalé městské hradby z vnitřní strany (úseky základů zdi byly později zachyceny i pod nádvořím [[Valdštejnský palác\|Valdštejnského paláce]]). Na severním konci paláce byl ve zdi také odhalen relikt nevelké brány s neprofilovaným [[ostění]]m, takže není jasné, zda tudy vedl starší vstup do opevněného města – v takovém případě by mohla trasa nynější [[Valdštejnská ulice\|Valdštejnské ulice]] vzniknout až později, kdy tu existovala [[Písecká brána]] (protože se tudy chodilo k osadě na Pískách v dolní části dnešního náměstíčka na [[Klárov]]ě). Starší domy byly zřejmě poničeny za [[Husitské války\|husitských válek]] a znovu byly zasaženy při požáru [[Malá Strana\|Malé Strany]] a [[Hradčany\|Hradčan]] v roce [[1541]]. Až v letech [[1580]]–[[1592\|92]] došlo k významnější [[Renesanční architektura\|renesanční výstavbě]]. Dva dosud samostatné domy spojil teprve roku [[1709]] [[hrabě]] [[Jan Josef z Valdštejna]], který pak provedl rozsáhlou [[Barokní architektura\|barokní]] přestavbu. Z pozdějších dílčích oprav stojí za zmínku zřízení [[Klasicistní architektura\|klasicistní]] [[Kašna\|kašny]] v nádvoří. V roce [[1881]] palác koupil [[Eduard hrabě Pálffy z Erdödu]]. Již roku [[1902]] prodal palác státu pro místodržitelský archiv a stanici jízdní policie. Od roku 1950 budovu vlastnilo ministerstvo informací a později i kultury (mj. tu sídlila některá pracoviště [[památkový ústav\|památkového ústavu]]). Nyní zde sídlí jedna z poboček [[Pražská konzervatoř\|Pražské konzervatoře]]. <ref>{{Citace periodika \| příjmení = \| jméno = \| autor = \| odkaz na autora = \| spoluautoři = \| titul = Pavel Vlček a kolektiv \| periodikum = Umělecké památky Prahy. \| odkaz na periodikum = Malá Strana \| rok = 1999 \| měsíc = \| ročník = \| číslo = \| strany = 256-259 \| url = }}</ref> Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy. Malá Strana, Praha 1999, s. 256–259. Text uložen dne: 10.4.2008 == Galerie == <gallery> PalffyPalace.JPG\|thumb\|right\|Čelní strana Pálffyho palác z Valdštejnské ulice Palais_Palffy_salle_de_bal.jpg\|Koncertní sál využívaný mj. k absolventským koncertům konzervatoristů. Pálffy_schodiště.JPG\|Dolní schodiště Pálffy_schodiště_(2).JPG\|Schodiště ve středním poschodí]] Pálffy_schodiště_(3).JPG\|Horní schodiště Pálffy_schodiště_(4).JPG\|Horní schodiště Pálffy_interiér.JPG\|Interiér paláce Pálffy_interiér_(4).JPG\|Interiér paláce Palffy_Palace,_Prague.jpg\|Průjezd paláce Pálffy_průjezd.JPG\|Průjezd paláce </gallery> ==Související článek== Řádek 14 ⟶ 58: *[http://www.palacovezahrady.cz/mala-palffyovska-zahrada.php Malá Palffyovská zahrada] ==Reference== <references/>. {{Pahýl}}

Pálffyho palác: Porovnání verzí