Jaromír Weinberger: Porovnání verzí

Odebráno 139 bajtů ,  před 7 lety
→‎Biografie: "lehká opera Postel růží", můj ty smutku!
(+NK ČR)
(→‎Biografie: "lehká opera Postel růží", můj ty smutku!)
 
== Biografie ==
Narodil se v Praze v české židovské rodině a k hudbě měl blízko již od mala. Skladbu studoval nejprve na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]] a později v [[Lipsko|Lipsku]] u [[Max Reger|Maxe Regera]]. Po svých úspěšných studiích se rozhodl odcestovat do [[Spojené státy americké|USA]], kde pracoval rok jako učitel, ale nakonec ho láska k vlasti znovu zavedla do [[Československo|Československa]], kde vyučoval v Praze, ale i v [[Bratislava|Bratislavě]] nebo ve [[Vídeň|Vídni]]. (Od roku 1929 žil střídavě v [[Baden (Dolní Rakousy)|Badenu u Vídně]] a v Modřanech.)
 
Jeho první velký a okamžitý úspěch se dostavil s datem [[27. duben|27. dubna]] [[1927]], kdy byla jeho [[opera]] ''Švanda dudák'' poprvé uvedena v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]]. Úspěch sklidila i při svých uvedeních v [[Německo|Německu]], následně ve velké části [[Evropa|Evropy]] a v roce [[1931]] i v [[Metropolitní opera|Metropolitní opeře]] v [[New York]]uYorku. ''Švanda Dudákdudák'' se stal jednou z nejpopulárnějších oper meziválečné doby vůbec, jen do roku [[1931]] byla provedena více než 2000-krát, ve stovkách operních domů po celém světě. Oblíbenými orchestrálními kusy se stala i jeho polka a fuga. Další úspěchy následovaly i s operami zkomponovanými mezi lety [[1932]]-[[1937]], včetně lehčí opery[[opereta|operety]] ''PostelNa růžích růžíustláno'', uvedené v Praze v roce [[1932]], ale i s různými orchestrálními skladbami, jako je tzv. ''Lincolnova symfonie'' ([[1941]]) nebo ''Česká rapsodie'' z téhož roku. Jeho posledním dílem, které si získalo v Evropě popularitu, byly jeho variace a fuga ''Pod košatým kaštanem'' z roku [[1939]], poté byla jeho hudba umlčena.
Narodil se v Praze v české židovské rodině a k hudbě měl blízko již od mala. Skladbu studoval nejprve na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]] a později v [[Lipsko|Lipsku]] u [[Max Reger|Maxe Regera]]. Po svých úspěšných studiích se rozhodl odcestovat do [[Spojené státy americké|USA]], kde pracoval rok jako učitel, ale nakonec ho láska k vlasti znovu zavedla do [[Československo|Československa]], kde vyučoval v Praze, ale i v [[Bratislava|Bratislavě]] nebo ve [[Vídeň|Vídni]]. (Od roku 1929 žil střídavě v [[Baden (Dolní Rakousy)|Badenu u Vídně]] a v Modřanech.)
 
V roce [[1939]] podnikl turné po [[Spojené státy americké|USA]], z něhož se jako Žid už do Evropy nemohl vrátit. Po roce [[1945]] se do Evropy vracel už jen na prázdniny, roku [[1948]] získal americké občanství.
Jeho první velký a okamžitý úspěch se dostavil s datem [[27. duben|27. dubna]] [[1927]], kdy byla jeho [[opera]] ''Švanda dudák'' poprvé uvedena v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]]. Úspěch sklidila i při svých uvedeních v [[Německo|Německu]], následně ve velké části [[Evropa|Evropy]] a v roce [[1931]] i v Metropolitní opeře v [[New York]]u. ''Švanda Dudák'' se stal jednou z nejpopulárnějších oper meziválečné doby vůbec, jen do roku [[1931]] byla provedena více než 2000-krát, ve stovkách operních domů po celém světě. Oblíbenými orchestrálními kusy se stala i jeho polka a fuga. Další úspěchy následovaly i s operami zkomponovanými mezi lety [[1932]]-[[1937]], včetně lehčí opery ''Postel růží'', uvedené v Praze v roce [[1932]], ale i s různými orchestrálními skladbami, jako je tzv. ''Lincolnova symfonie'' ([[1941]]) nebo ''Česká rapsodie'' z téhož roku. Jeho posledním dílem, které si získalo v Evropě popularitu, byly jeho variace a fuga ''Pod košatým kaštanem'' z roku [[1939]], poté byla jeho hudba umlčena.
 
Ve Spojených Státechstátech se Weinbergerovi podařilo si vybudovat existenci jako učitel a skladatel (napsal řadu děl na zakázku orchestrů v USA), ale nikdy už nedosáhl úspěchu ''Švandy dudáka''.
V roce [[1939]] podnikl turné po [[Spojené státy americké|USA]], z něhož se jako Žid už do Evropy nemohl vrátit. Po roce [[1945]] se do Evropy vracel už jen na prázdniny, roku [[1948]] získal americké občanství.
 
Ve Spojených Státech se Weinbergerovi podařilo si vybudovat existenci jako učitel a skladatel (napsal řadu děl na zakázku orchestrů v USA), ale nikdy už nedosáhl úspěchu ''Švandy dudáka''.
Po válce se jeho hudbě už nepodařilo znovu dosáhnout postavení, jeké měla před válkou, čímž se Weinberger řadí mezi stovky evropských umělců, kteří v zemích ovládaných nacistickým Německem nebo jeho satelity platili za „zvrhlé”. Když se ke zklamání nad zmařenou kariérou přidala ještě diagnóza nevyléčitelné nemoci, spáchal 8. srpna 1967 ve svém domě v St. Petersburgu v USA [[sebevražda|sebevraždu]].