Srbština: Porovnání verzí

Během středověku se ustálil systém čtyř přízvuků v srbštině (krátký a dlouhý kombinovaný se stoupavým a klesavým), které se poprvé obejvilyobjevily v [[Hercegovina|Hercegovině]] a postupně se rozšířily do celého Srbska ale i dalších oblastí.

Koncem [[18. století]] se psaný jazyk již značně vzdaloval od hovorového. V oblastech, které byly obývané Srby, navíc dominovala [[němčina]] a tendence pro podporu srbského jazyka byly velmi malé. Politicky se začalo angažovat [[Rusko]], odkud se pašovaly náboženské knihy. V atmosféře, kdy bylo Rusko považované za patrona všech Slovanů a rozvíjejíchorozvíjejícího se [[panslavismus|panslavismu]] začala [[ruština]] nabývat na významu. Jednalo se ale jen o krátkodobý jev, neboť i ruský jazyk byl obyvatelům Srbska velmi vzdálen, stejně jako němčina ale i [[staroslověnština]]. Vznikl proto jazyk [[slavenosrbský jazyk|slavenosrbský]], který se pokoušel integrovat všechny tři části. Nebyl však důsledně zkonstruován a mnohé při psaní textu v něm záviselo na autorovi. Ve slavenosrbském jazyce tak začaly postupem času převažovat hlavně lidové prvky.