Letohrádek královny Anny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
návrat neodůvodněně odstraněných ozdrojovaných informací + trochu lepší formulace
Řádek 24:
Letohrádek měl jednak "rekreační" funkci, neboť mohl být jakožto integrální součást královské zahrady panovníkem užíván k dennímu odpočinku, případně k neformálnímu vykonávání některých panovnických "pracovních" povinností, obdobně mohl být užíván dalšími členy královské rodiny, případně některými významnými příslušníky královského dvora, a zároveň měl funkci reprezentační, ať už jako místo individuálních návštěv a prohlídek vznešených návštěvníků Hradu, nebo jako místo pro konání panovnických [[ples]]ů a [[slavnost]]í. Kromě těchto praktických funkcí ovšem plnil i funkce ryze „demonstrační“, neboť pomocí níže popsané sochařské a klempířské (korouhve v podobě říšských orlů) výzdoby jednoznačně proklamoval a viditelně demonstroval [[Habsburkové|habsburskou]] vládu nad [[Země koruny české|Zeměmi koruny České]].<ref>[[Jan Bažant|BAŽANT, Jan]], ''Pražský Belvedér a severská renesance'', Academia, Praha 2006. s. 65-98.</ref>
 
Roku [[1558]] se letohrádek stal velkolepou kulisou závěru třídenních oslav příjezdu Ferdinanda I. jako nového císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].<ref>BAŽANT, Jan. (cit. v pozn. 1) s. 219-236.</ref>
 
Zmíněným funkcím odpovídá jak dvojice velkých sálů, přičemž větší horní sál je v dobových písemnostech přímo zmiňován jako místo [[tanec|tanečních]] zábav a zřejmě byl vybaven i [[tribuna|tribunou]] pro [[hudebník]]y, tak dvojice dnes nedochovaných menších čtvercových sálů, které byly vytápěny [[krb]]em a pravděpodobně sloužily soukromým potřebám panovníka.<ref>BAŽANT, Jan. (cit. v pozn. 1) s. 24-25.</ref>