Dorothea von Biron: Porovnání verzí

Po svatbě, jež se konala 22. dubna [[1809]] ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], se šestnáctiletá Dorothea stala hraběnkou de Périgord a odcestovala do [[Paříž]]e. V Paříži se stala jednou z dvorních dam císařovny [[Joséphine de Beauharnais|Josefíny]]. Matka žila po většinu času v Paříži s ní.

 

V letech 1811-1813 se Dorothee ze vztahu s Edmondem de Talleyrand-Périgord narodily tři děti - Ludvík Napoleon (1811–1898) pozdější vévoda Zaháňský a z Valençay, Dorothea Charlotta Emily (1812–1814) a Alexandre Edmond pozdější vévoda de Dino (1813–1894). Roku 1820 přišla na svět Josephina Paulina (narozena 29. prosince 1820 v Paříži, zemřela 1890) – podle nepotvrzených spekulací byl jejím otcem manželův strýc [[Charles Maurice de Talleyrand-Périgord]] – pozdější majitelka francouzského zámku [[Château de Rochecotte|Rochecotte]] v [[departement|departementu]] [[Indre-et-Loire]], který dostala darem od matky. Manželství s Edmondem de Talleyrand-Périgord, které vzniklo na základě kalkulu Dorotheiny matky a Edmondova strýce, ztroskotalo již v roce 1812, ačkoliv k formálnímu rozvodu došlo až v roce 1824. Edmond byl především voják, sukničkář, hazardní hráč, holdoval alkoholu a těžil ze jména svého strýce a také z jeho pokladny. Po roztržce s hrabětem Edmondem se Dorothea sblížila s o 39 let starším vévodou de Talleyrand a stala se jeho stálou společnicí. Vedla jeho velkou domácnost a doprovázela jej na diplomatických misích. Byla jeho okouzlující partnerkou v hojně navštěvovaném salonu, který spolu vedli na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongrese]] (1814-1815) i v letech 1831-1834, kdy byl vévoda francouzským velvyslancem u britského královského dvora v Londýně. Vévoda Talleyrand ji po své smrti v roce 1838 učinil svou univerzální dědičkou. Dorothea se tak stala mimo jiné majitelkou zámku [[Château de Valençay|Valençay]].