Zakotvená teorie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
zvik GT |
||
Řádek 1:
Metodu '''Grounded Theory''' (zakotvené teorie) lze zařadit mezi klasické [[kvalitativní metody]]. Cílem této metody je vytvořit [[teorie|teorii]]. "Nezačínáme teorií, kterou bychom následně ověřovali. Spíše začínáme zkoumanou oblastí a necháváme, ať se vynoří to, co je v této oblasti významné." ([[Anselm Strauss|Strauss]], Corbinová, 1999:14) Je to teorie odvozená induktivně.
Cílem výzkumníka je data pomocí daných postupů rozklíčovat a dobrat se tak k tomu, co je v datech - a za nimi. Jakožto data jsou míněna především pozorování a rozhovory. Tato metoda je určena primárně pro výzkum jednání a motivace, není tím však limitována.
Zakotvená teorie vychází stejně jako ostatní metody z určitého výzkumného problému, který zužuje prostřednictvím výzkumné otázky. Výzkumná otázka by měla být formulována tak, aby nechala dostatek volnosti k pečlivému prozkoumáni jevu. Postupným sběrem a analyzováním dat je pak tato otázka přeformulována tak, aby se její záběr zužoval. Celý proces sběru a analýzy dat je postaven na hledání pojmů, které se zkoumaným jevem souvisejí, a následném odhalování vztahů mezi nimi.
Řádek 12 ⟶ 13:
* teoretické nasycení - když se v datech objevují stále stejné vzorce a kategorie
* teoretická citlivost
== Vznik a původ GT ==
Autory zakotvené teorie je dvojice sociologů [[Anselm Strauss]] a [[Barney Glaser]].
Poprvé tuto metodu použili při výzkumu nevyléčitelně nemocných, jehož výsledky publikovali roku 1965 ''Awareness of Dying''. Tato práce měla úspěch. Proto, a také kvůli zodpovězení mnohých metodologických otázek, publikovali spolu se Straussem 1967 knihu ''The Discovery of Grounded Theory''.
Ačkoliv se jednalo o plodnou spolupráci, oba autoři této metody se ke konci 70. let ve vší slušnosti a respektu rozešli kvůli metodologickým neshodám v procesu kódování.
Glaserův přístup používá jakákoliv data - tedy nejen kvalitativní formu v podobě pozorování a rozhovorů, ale také průzkumy, statistické analýzy a „cokoliv přijde výzkumníkovi při sledování cíle do cesty“. To vše může být použito ke srovnávací analýze stejně tak dobře, jako odborná literatura či beletrie . Glaserův přístup je motivován konceptuální abstrakcí od času, lidí a místa – zatímco Strauss kladl důraz na platnost analyzovaného za daných podmínek a v dané době. Ze spolupráce Strausse s Juliet Corbin vyšla roku 1990 kniha ''Basics of Qualitative Research – Grouded Theory Procedures and Techniques'' (vyšla česky 1999 v Brně, ''Základy kvalitativního výzkumu - postupy a techniky metody zakotvené teorie''), na níž Glaser reagoval o dva roky později textem ''Emergence vs. Forcing: Basics of Grounded Theory''. Tímto způsobem byla odstartována akademická debata a rozdělení na dva proudy.
{{Pahýl}}
<references />
{{Citace monografie
| příjmení = Strauss
| jméno = Anselm
| titul = Základy kvalitativního výzkumu
| vydavatel = Sdružení podané ruce
| místo = Brno
| rok = 1999
| počet stran = 195
| kapitola = 1
| isbn = 80-85834-60-x
| jazyk = česky
}}
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Calin
| jméno = Mihail
| titul = What is grounded theory?
| datum vydání = 11.7.2011
| datum přístupu = 26.7.2012
| vydavatel = University of St.Gallen
| místo = Curich
| jazyk = anglicky
}}
[[Kategorie:Psychologické teorie]]
| |||