Velký Kavkaz: Porovnání verzí

Přidáno 1 859 bajtů ,  před 7 lety
členění, odstavce, foto, související články aj.
m (odkaz na hlavní hřeben)
(členění, odstavce, foto, související články aj.)
| povodí = [[Kubáň]], [[Sulak]], [[Těrek]], [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]], [[Rioni]], [[Kura]]
}}
'''Velký Kavkaz''' ([[ruština|rusky]] ''Большой Кавказ,'' ''Bol'šoj Kavkaz,'' [[gruzínština|gruzínsky]] დიდი კავკასიონი, ''Didi Kavkasioni,'' [[azerština|azersky]] ''Böyük Qafqaz)'' je severní a vyšší část [[Kavkaz|kavkazského horského systému]].
'''Velký Kavkaz''' ([[ruština|rusky]] ''Большой Кавказ,'' ''Bol'šoj Kavkaz,'' [[gruzínština|gruzínsky]] დიდი კავკასიონი, ''Didi Kavkasioni,'' [[azerština|azersky]] ''Böyük Qafqaz)'' je severní a vyšší část [[Kavkaz|kavkazského horského systému]]. Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u [[Tamanský poloostrov|Tamanského poloostrova]], který poblíž jihoruského města [[Novorossijsk]] odděluje [[Černé moře|Černé]] a [[Azovské moře]], na východě jej zakončuje [[Apšeronský poloostrov|poloostrov Apšeronský]] s ázerbájdžánskou metropolí [[Baku]], vybíhající do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-balkarské republiky]] a celé [[Rusko|Ruské federace]] je 5 642 m vysoký [[Elbrus]]. Dalšími hlavními vrcholy jsou [[Dychtau]] (5 203 m), potom [[Šchara]] (5 201 m), která je nejvyšším bodem [[Gruzie]], a [[Kazbek]] (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství [[ledovec|ledovců]], které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Zejména západní část pohoří, oplývající [[srážky|srážkami]] (v [[Abcházie|Abcházii]] místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě [[les|zalesněná]].
 
==Geografický popis==
Hlavní předělový hřeben Velkého Kavkazu, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří [[Kumomanyčská propadlina]]), představuje zároveň výrazný [[Podnebí|klimatický]] předěl mezi [[mírné podnebí|mírným podnebným pásmem]] na severu a [[subtropické podnebí|subtropickou oblastí]] na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7 až 8 °C teplejší než v Předkavkazsku).
Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u [[Tamanský poloostrov|Tamanského poloostrova]], který poblíž jihoruského města [[Novorossijsk]] odděluje [[Černé moře|Černé]] a [[Azovské moře]], na východě jej zakončuje [[Apšeronský poloostrov|poloostrov Apšeronský]] s ázerbájdžánskou metropolí [[Baku]], vybíhající do [[Kaspické moře|Kaspického moře]].
[[Soubor:View on Caucasus.jpg|thumb|left|380px|Hlavní kavkazský hřbet. Pohled z jihu na vrcholy s ledovci.]]
'''Velký Kavkaz''' ([[ruština|rusky]] ''Большой Кавказ,'' ''Bol'šoj Kavkaz,'' [[gruzínština|gruzínsky]] დიდი კავკასიონი, ''Didi Kavkasioni,'' [[azerština|azersky]] ''Böyük Qafqaz)'' je severní a vyšší část [[Kavkaz|kavkazského horského systému]]. Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u [[Tamanský poloostrov|Tamanského poloostrova]], který poblíž jihoruského města [[Novorossijsk]] odděluje [[Černé moře|Černé]] a [[Azovské moře]], na východě jej zakončuje [[Apšeronský poloostrov|poloostrov Apšeronský]] s ázerbájdžánskou metropolí [[Baku]], vybíhající do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-balkarské republiky]] a celé [[Rusko|Ruské federace]] je 5 642 m vysoký [[Elbrus]]. Dalšími hlavními vrcholy jsou [[Dychtau]] (5 203 m), potom [[Šchara]] (5 201 m), která je nejvyšším bodem [[Gruzie]], a [[Kazbek]] (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství [[ledovec|ledovců]], které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Zejména západníZápadní část pohoří, oplývající [[srážky|srážkami]] (v [[Abcházie|Abcházii]] místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě [[les|zalesněná]] (listnaté lesy do 1500{{mnm}}, výše jehličnaté, pak [[polonina]]). Suchá východní část Vlek0ho Kavkazu zalesněná není.
 
:¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.
 
== Členění ==
V podélném (severozápado - jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:
* Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
** [[hlavní kavkazský hřeben|hlavní kavkazský (rozvodný) hřeben]] s výškou přes 3 500{{mnm}} a nejvyšším vrcholem [[Šchara]]
** na severní straně paralelně s ním probíhající [[boční kavkazský hřbet]] s nejvyššími vrcholy Kavkazu a nejvyšší horou [[Elbrus]]
* Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
** [[Skalistý hřbet]] ({{vjazyce2|ru|Скалистый хребет}}, 3300-3600 m)
** [[Pastevní hřbet]] ({{vjazyce2|ru|Пастбищный хребет}}, 1200-1500 m) - mezi Skalistým hřbetem a Černými horami
** [[Černé hory]] ({{vjazyce2|ru|Лесистый хребет}}, 600-1300 m) - hustě zalesněné, táhnoucí se severně ve vzdálenosti 18 - 64 km od hlavního hřebene
* Jižní pásmo Velkého Kavkazu tvoří hřebeny přiléhající z jihu k hlavnímu kavkazskému hřebenu.
 
Tradičně je Velký Kavkaz příčně rozdělen na tři části:
* [[Západní Kavkaz]] - úsek mezi Černým mořem a úpatím hory Elbrus
* [[Centrální Kavkaz]] - úsek s horami Elbrus a [[Kazbek]] (včetně)
* [[Východní Kavkaz]] - úsek od úpatí Kazbeku ke Kaspickému moři)
 
==Podnebí==
[[Hlavní předělovýkavkazský hřeben Velkého Kavkazu]], který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří [[Kumomanyčská propadlina]]), představuje zároveň výrazný [[Podnebí|klimatický]] předěl mezi [[mírné podnebí|mírným podnebným pásmem]] na severu a [[subtropické podnebí|subtropickou oblastí]] na jihu (např. zima v západním [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]] je o 7 až 8 °C teplejší než v [[Předkavkazsko|Předkavkazsku]]).
 
== Komunikace ==
Přes [[Hlavní kavkazský hřeben|hlavní předělovýkavkazský hřeben]] prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. [[Gruzínská vojenská cesta]] přes [[Křížový průsmyk]] (2 384 m) vede z [[Vladikavkaz]]u do [[Tbilisi]], [[Transkavkazská magistrála]] mezi [[Severní Osetie-Alanie|Severní]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetií]] ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým [[Rokský tunel|Rokským tunelem]] pod [[Rokský průsmyk|Rokským průsmykem]], [[Osetská vojenská silnice]] přes [[Mamisonský průsmyk]] (2 829 m) spojuje [[Alagir]] s [[Kutaisi]] v západní Gruzií, [[Kluchorský průsmyk]] (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého [[Kodorské údolí|Kodorského údolí]] ve východní [[Abcházie|Abcházii]] a [[Kodorský průsmyk]] (2 365 m) je spojnicí mezi [[Dagestán]]em a východní Gruzií.
 
== Související články ==
Přes [[Hlavní kavkazský hřeben|hlavní předělový hřeben]] prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. [[Gruzínská vojenská cesta]] přes [[Křížový průsmyk]] (2 384 m) vede z [[Vladikavkaz]]u do [[Tbilisi]], [[Transkavkazská magistrála]] mezi [[Severní Osetie-Alanie|Severní]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetií]] ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým [[Rokský tunel|Rokským tunelem]] pod [[Rokský průsmyk|Rokským průsmykem]], [[Osetská vojenská silnice]] přes [[Mamisonský průsmyk]] (2 829 m) spojuje [[Alagir]] s [[Kutaisi]] v západní Gruzií, [[Kluchorský průsmyk]] (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého [[Kodorské údolí|Kodorského údolí]] ve východní [[Abcházie|Abcházii]] a [[Kodorský průsmyk]] (2 365 m) je spojnicí mezi [[Dagestán]]em a východní Gruzií.
*[[Malý Kavkaz]]
*[[Kavkaz#Nejvyšší hory|Nejvyšší hory Velkého Kavkazu]]
 
[[Kategorie:Kavkaz]]