Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 53 bajtů ,  před 7 lety
Od [[17. prosinec|17. prosince]] [[1920]] bylo Palau mandátním územím [[Společnost národů|Společnosti národů]] ve správě Japonska. Během následujících 30 let japonské vlády prodělala palauská kultura a společnost obrovské změny: došlo k&nbsp;založení veřejných škol, obyvatelstvu byla vnucována [[japonština]], došlo k&nbsp;zavedení tržní [[ekonomika|ekonomiky]] a soukromého (místo dosavadního kmenového) vlastnictví půdy. <ref>[http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php Historie (6)]</ref> Vesničtí [[náčelník|náčelníci]] ztratili moc ve prospěch japonské koloniální [[byrokracie]]. Na Palau se tehdy přistěhovaly tisíce japonských, [[Korea|korejských]] a [[Okinawa|okinawských]] dělníků. Palauané rovněž přišli o svůj tradiční [[dědictví|dědický]] systém, protože ztratili půdu, ať už prodejem či [[konfiskace]]mi. [[1. duben|1. dubna]] [[1922]] pak Japonsko začlenilo Palau do [[Jihomořská správní oblast|Jihomořské správní oblasti]] ([[japonština|japonsky]] ''Nan'jó Čó''), zahrnující [[Marshallovy ostrovy]], Palau, Karolíny a [[Severní Mariany]]. [[Koror]] se tehdy stal správním centrem celého japonského Tichomoří, moderním stylovým městem s&nbsp;dlážděnými cestami, [[elektřina|elektrickou]] a vodovodní sítí, továrnami, obchody, lázněmi, restauracemi a lékárnami.
 
Roku [[1935]] Japonsko celé mandátní území [[anexe|anektovalo]]. Koncem 30. let [[20. století]] Japonsko izolovalo Palau od okolního světa a započalo zde se soustředěným budováním řady [[opevnění]]. Koncem roku [[1941]] se na Palau soustředily japonské síly určené k&nbsp;[[Obsazení Filipín (1941-1942)|útoku na jižní Filipíny]]. Během posledních fází [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zdejší japonská opevnění stala terčem spojeneckých útoků. Spojenci se vylodili na zdejších ostrovech [[Peleliu]] (viz. [[Bitva o Peleliu]]) a [[Angaur]] (viz. [[Bitva o Angaur]]); zatímco na podstatně lidnatějších ostrovech [[Koror (ostrov)|Kororu]] a [[Babelthuab]]u (kam [[Japonci]] přemístili většinu Palauanů) nikdy nedošlo k&nbsp;invazi a japonské jednotky na těchto ostrovech byly izolovány. V&nbsp;období od [[15. září]] do [[27. listopad]]u [[1944]] pak [[Spojené státy americké|USA]] dobyly a obsadily Peleliu a Angaur. Izolované jednotky na ostatních ostrovech se vzdaly na konci války.
 
Po skončení 2. světové války od [[18. červenec|18. července]] [[1947]] Palauské ostrovy tvořily v&nbsp;rámci nově zřízeného [[Poručenské území Tichomořské ostrovy|poručenského území Tichomořské ostrovy]] samostatný [[distrikt]] Palau, který byl jedním ze šesti ostrovních distriktů tohoto [[poručenské území OSN|poručenského území]] [[Organizace spojených národů|OSN]], které bylo svěřeno do správy USA. V&nbsp;rámci svého mandátu ve snaze připravit Palau na budoucí nezávislost vylepšily USA zdejší infrastrukturu a školství. Palauané se v&nbsp;[[referendum|referendu]] roku [[1978]] rozhodli z&nbsp;důvodu jazykových a kulturních rozdílů nepřipojit se k&nbsp;[[Federativní státy Mikronésie|Federativním státům Mikronésie]]. Roku [[1980]] přijalo Palau vlastní ústavu a [[1. leden|1. ledna]] [[1981]] došlo k&nbsp;přeměně distriktu Palau na [[autonomie|autonomní]] '''Palauskou republiku''', která nadále až do roku [[1994]] zůstávala poručenským územím OSN ve správě USA. Roku [[1982]] podepsala Palauská republika s&nbsp;USA [[Dohoda o volném přidružení|dohodu o volném přidružení]]. Po dlouhém přechodném období, během něhož došlo k&nbsp;násilné smrti dvou palauských prezidentů ([[Haruo Ignacio Remeliik|Haruo Ignacia Remeliika]] [[30. červen|30. června]] [[1985]] po [[atentát]]u, a [[Lazarus Eitaro Salii|Lazaruse Eitara Salii]] [[20. září]] [[1988]] po sebevraždě), byla nakonec po osmi referendech a dodatku k&nbsp;palauské ústavě, roku [[1993]] dohoda o volném přidružení schválena a vstoupila v&nbsp;platnost [[1. říjen|1. října]] [[1994]], kdy se Palauská republika stala plně samostatným státem. Ještě předtím zrušila [[Organizace spojených národů|OSN]] dne [[25. květen|25. května]] [[1994]] poručenskou správu nad Palau.
315

editací