Hřích: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám ky:Күнөө |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 26:
== Křesťanská praxe ==
Vstupem do všech křesťanských církví je obřad ([[svátost]]) [[křest|křtu]] s názornou a již biblickou symbolikou očišťování vodou, které znamená odpuštění hříchů. Ke křesťanské tradici též patří víra, že upřímná a účinná [[lítost]], vyznání hříchů a [[pokání]] jsou cestou k [[odpuštění]] hříchů. V katolické církvi se tato tradice vyvinula v ústní zpověď v rámci [[svátost smíření|svátosti smíření]], v různých větvích křesťanství včetně katolictví existují též různé formy [[veřejná zpověď|veřejné zpovědi]], buď osobní a konkrétní, nebo obecné a společně recitované. Některé evangelikální církve spojují osvobození od hříchu s vyznáním víry na základě doslovného výkladu věty „Kdo vyzná svými ústy [[Ježíš Kristus|Ježíše]] jako svého pána, bude spasen“ ({{Citace bible|Ř|10|13}}).
== Hříšník=Hřích==
Hříšník rovná se hřích. "Špatný strom nemůže nést dobré ovoce a dobrý strom nemůže nést špatné ovoce." Všechny lidské snahy o potlačení, nebo-li nekonání hříchu jako zlého skutku, jsou odsouzené k apsolutnímu nezdaru, protože hříšník nemůže konat nic jiného než hřích. Hříšníkem se člověk nestává svými skutky, ale hříšníkem se člověk již rodí.
Spása-záchrana neznamená přestat konat hřích, ale stát se Božím dítětem. Božím dítětem se člověk nestává uskutečňováním nařízených skutků Bohem, ale vírou, že Bůh přijímá člověka za své dítě bez skutků, jen na základu víry v Něho a v Jeho milující lásku, kterou prokázal na Kristu, když Ho potrestal místo člověka tím, že Ho nechal přibít na Kříž. Ježíš, jednorozený Syn Boží vzal svou obětí na sebe trest za hříchy lidí a odstranil HŘÍCH, jako podstatu člověka, když přijímá všechny, kdo v Něho věří za své bratry. Vírou se tedy stává člověk spravedlivým, né konáním spravedlivých skutků. První je víra, která ospravedlňuje, a pak jsou skutky spravedlnosti. Spravedlnost je totiž opak hříšnosti a spravedlivý je opak hříšníka. A stéjně jako byl člověk prvně hříšníkem, což je nevěřit Bohu, a pak teprve začal hřešit, stéjně tak se člověk prvně stává vírou v Boha skrze Ježíše Krista spravedlivým, a až potom koná spravedlivé skutky. Ty skutky spravedlnosti však néjsou Božím příkaze člověku, ale Božím darem člověku, skrze Jeho milost. "Bůh totiž všechny uzavřel pod neposlušnost, aby se nadevšemi sllitoval." Z toho vyplývá, že kde je Bůh, tam nemůže být HŘÍCH a tím ani hříchy, protože Bůh je SVATÝ. Bůh se dal člověku poznat obětí vlastního Syna. V té oběti může člověk poznat Boží lásku, a tak Jej vírou přijmout do svého srdce, skrze to slovo o této oběti. Kdo uvěřil v Ježíše Krista-Pmazaného a Jeho oběť za hříchy lidí i vlastní, tak tím se stáva před Bohem a všín atvořením SPRAVEDLIVÝM. Již není potřeba vykonávat žádné skutky k vůli oddělení se od HŘÍCHU. protože vírou v Ježíše je člověk mocně oddělen od HŘÍCHU, to mocí Boží, která byla dána člověku skrze Ducha svatého, na základu víry. Kde není HŘÍCH, tam nemůžou být ani hříchy. Bojem, nebo-li zápasem křesťanů není bojem o dobré skutky, ale bojem víry o víru, protože až z víry a skrze víru se můžou zrodit dobré skutky. To, co je v lidských očích dobré, nemusí být dobré v očích Božích. Proto každému, kdo věří v Boha skrze Krista, dává Bůh svůj pohled na věc, tak zvaný osvícený vnitřní zrak.
Z toho vyplývá otázka, proč by Bůh nemohl přijmout "dobré" lidské skutky. Odpověď je jednoduchá. Protože z těchto skutků roste pýcha člověka, a protože každý člověk je jinak nadaný a schopný, tak začnou ti "lepší" posuzovat ty méně schopné, a tak dochází k rivalitě, což mnohdy končí až válkami. Historie světa je toho důkazem.
==SHRNUTÍ==
Když se Bůh člověku skryje a ponechá ho jeho svobodné vůli, člověk nemůže učinit bez Boha nic jiného, než zhřešit. To se přihodilo Adamovi a Evě v Edenu. "A až ti, kteří se nechají vést Duchem Božím, jsou skutečně Boží synové."
Bez Boha, bez Jeho blízkosti je člověk hříšníkem a tím jsou všechny jeho skutky, skutky hříšníka. A až poznáním Boha skrze Jeho slovo a Ducha Božího, se člověk stává spravedlivým skrze víru v to slovo, a tím jsou všechny jeho skutky, skutky spravedlivého. To slovo od Boha má totiž moc člověka proměnit natolik, že už koná jenom to, co vidí konat svého Otce-Boha. NEVÍRA ČLOVĚKA TOMU BRÁNÍ, PROTO SE NEUSTÁLE SNAŽÍ NEHŘEŠIT.
==Zdroje==
Bible, zvláště "NOVÝ ZÁKON", z toho převážně listy apoštola Pavla.
== Islám ==
[[Islám]] rozlišuje trojí úroveň hříchů, lehké, těžké a hříchy nevěry a odpadlictví, které nebudou odpuštěny. Hřích vyžaduje odpovídající [[trest]]. Islám také nezná pojem prvotního či dědičného hříchu, ani pojem spásy a vykoupení.
| |||