Boleslav II. Smělý: Porovnání verzí

Přidáno 9 bajtů ,  před 9 lety
(přidán infobox)
 
== Vláda ==
Vybudoval mnoho nových [[kostel]]ů a [[klášter]]ů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem [[Svatá říše římská|římského císaře]] [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]] a [[České knížectví|českého krále]] [[Vratislav II.|Vratislava II.]] a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s [[Uhersko|Uhrami]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]], s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s [[papež]]em [[Řehoř VII.|Řehořem VII.]] proti císaři mu roku 1076 přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání).
 
Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr [[Vladislav I. Herman|Vladislav Herman]]. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky, které začala kritizovat církev v čele s [[Seznam krakovských biskupů a arcibiskupů|krakovským biskupem]] [[Stanisław I. ze Szczepanowa|Stanislavem]], a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu).
Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil [[klatba|klatbou]], nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil [[papež]]), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za [[zrádce]] (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a [[11. duben|11. dubna]] [[1079]] vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil [[Mše|mši]], a vlastnoručně jej zabil přímo u [[oltář]]e.
 
Bezprostředně poté vypuklo v zemí povstání, které krále vyhnalo do Uher. O dva roky později (1081/82) Boleslav II. zemřel za záhadných okolností, zřejmě byl otráven.
 
== Literatura ==
Neregistrovaný uživatel