Alexandrie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Upravuji br:Aleksandria
m typo
Řádek 41:
Město se rozkládá těsně nad hladinou moře na úzkém poloostrově u západního ramene [[Delta Nilu|delty Nilu]]. Vzdálenost do [[Káhira|Káhiry]] je 225 km, město Rosette leží 65 km východně. Na jih od centra města leží jezero Mareotis, na severu se nachází bývalý ostrov Pharos, v současnosti poloostrov a část pevniny.
 
Alexandrie leží v oblasti se [[Aridní oblast|suchým klimatem]] (BWh v [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenově klasifikaci podnebí]]), převažující severní vítr vanoucí od moře však vytváří klima odlišné od pouště dále ve vnitrozemí. V několika charakteristikách se tak podnebí blíží [[Středozemní klima|středomořskému]] - zejména mírnými, střídavě deštivými zimami a suchým létem s občasnou vysokou vlhkostí vzduchu. Nejchladnějšími měsíci jsou leden a únor, kdy teploty kolísají mezi 12-18 °C; zima je také obdobím velmi silných větrů. Nejteplejšími měsíci jsou červenec a srpen, kdy se průměrná teplota pohybulepohybuje kolem 30 °C. Na jaře a na podzim se může objevit suchý pouštní vítr [[Jugo|chamzin]], který občas přináší i množství prachu a písku.
 
== Dějiny města ==
Řádek 139:
[[Soubor:Immeuble alexandrie 2.JPG|right|thumb|Část koloniální zástavby]]
[[Soubor:Alexandria 2123028.jpg|left|thumb|Qait-bejova pevnost na místě [[Maják na ostrově Faru|starověkého majáku]]]]
Arabští vládci však přeložili centrum Egypta na území dnešní [[Káhira|Káhiry]] a význam Alexandrie začal upadat. Došlo k zanesení kanálu, jež město spojoval s [[Nil]]em a velká část zástavby byla zničena při zemětřesení roku [[856]]. Při obdobných katastrofách v letech [[1303]] a [[1323]] se zřitilyzřítily i zbytky tehdy už poškozeného majáku na ostrově Faru. Později byla na rozvalinách vystavěna [[Qait-bejova pevnost]]. V letech [[1167]]-[[1169]] byla Alexandrie [[Křižácká tažení do Egypta#Obsazení Alexandrie|obsazena]] vojsky [[Seznam jeruzalémských králů|jeruzalémského krále]]. K úpadku města přispělo i jeho obsazení a vydrancování [[Kyperské království|kyperským králem]] Petrem I. během tzv. [[Alexandrijská křížová výprava|Alexandrijské křížové výpravy]] roku [[1365]], opanování středomořského obchodu [[Benátská republika|Benátskou republikou]] a vzestup Káhiry. Při [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] [[Napoleonovo egyptské tažení|egyptském tažení]] čítalo město pouhé čtyři tisíce obyvatel.
 
Počátek obnovy Alexandrie je spjat s osobou [[Osmanská říše|osmanského]] místokrále [[Muhammad Alí Paša|Muhammada Alího]], který potřeboval pro uskutečnění svých hospodářských reforem vybudovat na středomořském pobřeží velký přístav. Roku [[1820]] bylo město kanálem Mahmudiya opět spojeno s Nilem; za francouzské pomoci byl vystavěn přístav, ve kterém se usadila řada evropských obchodníků. Roku [[1882]] se stalo jedním z center odporu proti vzrůstajícímu anglo-francouzskému vlivu na fungování Egypta. Město bylo dokonce ostřelováno britským námořnictvem. Země se sice na několik desetiletí stala de facto britsko-francouzskou kolonií, ale rozvoj Alexandrie už to zastavit nedokázalo. Po [[Egyptská revoluce (1952)|nacionalistické revoluci]] roku [[1952]] a svržení monarchie zůstal multikulturní ráz města zachován jen nakrátko. V důsledku [[Suezská krize|suezské krize]], kdy se [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Francie]] přidaly na stranu [[Izrael]]e, nechal prezident [[Gamál Násir|Násir]] vyhnat ze země [[Britové|Brity]] i [[Francouzi|Francouze]] a zkonfiskoval jejich majetek. Z Alexandrie odešlo několik stovek tisíc obyvatel včetně většiny [[Řekové|Řeků]], [[Arméni|Arménů]] a [[Židé|Židů]]. Prudký demografický růst brzy úbytek obyvatel zacelil, zaniklou atmosféru koloniálního města tak připomíná jen architektura.
Řádek 148:
=== Městské čtvrti (obvody) ===
 
Moderní Alexandrie je dělanadělena na 19 obvodů (řazeno dle velikosti populace):
* [[Montaza]] (943 100 obyvatel)
* Východní Alexandrie (933 600 obyvatel)