Verze z 7. 12. 2011, 18:04 editovat Luckas-bot (diskuse \| příspěvky) 248 204 editací m r2.7.1) (robot přidal: eo:Apanaĝo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 7. 2012, 18:53 editovat zrušit editaci Iaroslavvs (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 929 editací Nitra byla později údělem v rámci Uher Přejít na další porovnání →
Řádek 1: Jako '''údělné knížectví''' je pro realitu raného [[středověk]]u označováno území, jehož správou byl pověřen některý z příslušníků vládnoucího rodu. Svrchovaným vládcem území ovšem pořád zůstával [[kníže]], resp. [[král]]. Instituce údělných knížectví sloužila panovníkovi, který tímto způsobem zajišťoval své příbuzné, kteří by případně mohli ohrozit jeho mocenské postavení. Zároveň mohla být efektivněji spravována od centra vzdálená území. Na [[Velkomoravská říše\|Velké Moravě]] tuto funkci snad plnilo [[Nitranské knížectví]] (které se později stalo jedním ze tří údělů v rámci [[Uhry\|Uher]]), v [[~~Česko~~České knížectví\|českém]] státě [[Morava]], později rozdělená na několik údělných knížectví ([[Olomoucký úděl]], [[Brněnský úděl]], [[Znojemský úděl]]). Dále jsou údělná knížectví známá z [[~~Polsko~~Polské království\|Polska]] či [[Rusko\|Ruska]]. Úděly byly běžné v časech, kdy svrchovaný panovník pokládal veškeré území státu za svůj vlastní majetek. V Rusku přetrvala soustava údělů v mírně pozměněné formě pro členy [[car]]ské rodiny až do [[20. století]]. [[Kategorie:Dějiny správy]]

Údělné knížectví: Porovnání verzí