Sasko-lauenburské vévodství: Porovnání verzí

Roku [[1180]] poráží Jindřicha Lva císař [[Fridrich I. Barbarossa]], který mu většinu držav zabavil a [[saské vévodství]] bylo rozděleno, čímž také de facto zaniklo. Bernhard, hrabě [[Askánci|askánský]], získal titul vévody a rodové državy, k nimž si ještě vydobilzískal [[Sasko-Wittenbersko|Wittenbersko]] a Lauenbursko; arcibiskup kolínský pak [[Vestfálské vévodství|Vestfálsko]] (jako vévodství); [[Pomořansko|pomořanská]] knížata byla v roce [[1181]] povýšena na vévody; [[lankrabě]] [[Durynsko|durynský]] [[Heřman I. Durynský|Heřman I.]] obdržel [[Saská falc|Saskou Falc]] (Saské falckrabství, založené [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřichem I. Ptáčníkem]]); [[Lübeck]] byl v roce [[1182]] povýšen na [[říšské město]]; a Jindřichu Lvu zůstaly pouze část Engern a Ostfálsko (z těchto zemí pak vzniklo roku 1235 [[Brunšvicko]])

V roce [[1260]] si Bernhardovi vnuci rozdělili jeho území mezi sebe a to tak, že Johann získal Sasko-Lauenbursko a Albrecht [[Sasko-Wittenbersko]]. Obě linie spolu soupeřily o zisk [[kurfiřt]]ského hlasu, který byl v roce [[1356]] přiřčen císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] [[Rudof I.|Rudolfu I.]] ([[1297]]-[[1356]]), vévodovi [[Sasko-Wittenberg|sasko-wittenberskému]].