Verze z 14. 7. 2012, 21:19 editovat Parky (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 960 editací {{Pracuje se}}		Verze z 15. 7. 2012, 12:49 editovat zrušit editaci Parky (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 960 editací překlad z EN wiki Přejít na další porovnání →
Řádek 52: \| zánik = 22. leden 1919 (Akt Zluky) }} [[Soubor:Ukrainians in Austria-Hungary 1911.gif\|thumb\|300px\|Ukrajinské obyvatelstvo - světle zeleně ve východní Haliči v roce 1911 (zřetelný polský ostrov v okolí Lvov, německy Lemberg - hnědě)]] '''Západoukrajinská národní republika''' (ZUNR) byl krátkoexistující státní útvar, který vznikl důsledkem porážky a ~~následně~~následného rozpadu [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]]. Republika existova na území východní [[Halič]]e a nárokovala si i část území [[Bukovina (země)\|Bukoviny]] a [[Podkarpatská Rus\|Podkarpatské Rusy]]. Na jejím území se tak nacházela velká města jako [[Lvov]], [[Přemyšl]], [[Kolomyja]] či [[Ivano-Frankivsk\|Stanislav]]. V politice státu dominovali ukrajinští národní demokraté (podporovaní [[Ukrajinská řeckokatolická církev\|řeckokatolickou církví]]), liberálové a socialisté. ==Předcházející události== Podle sčítání lidu v Rakousku-Uhersku z roku [[1910]] mělo území nárokované ZUNR okolo 5,4 miliónu obyvatel. Z toho 3,29 miliónu byli [[Ukrajinci]] (skoro 60%), 1,35 miliónu [[Poláci]] (25%) a 660 tisíc [[Židé]] (12%). Zbytek tvořili měnšiny především Němců, Maďarů, Slováků a Rumunů. Města byla osídlena především Poláky a Židy, zatímco Ukrajinci žili především na venkově. Tento fakt vytvářel národnostní napětí, a to především mezi Poláky a Ukrajinci. Největším problém se stalo město [[Lvov]], které bylo obývané polskou většinou a pro většinu Poláků bylo jedno z nejdůležitějších polských měst vůbec. ==Boj za nezávislost== Západoukrajinská republika vyhlásila nezávislost 1. listopadu [[1918]], a to pár dní před vyhlášení nezávislosti Polska. Ukrajinská Národní rada, která se skládala z poslanců ~~pro~~ oblasti [[Halič]] a [[Bukovina (země)\|Bukovina]] z obou komor rozpadlého rakouského parlamentu, plánovala vyhlásit nezávislost o dva dny později. Však informace o přesunu ''Polské likvidační komise'' z [[Krakov]]a do Lvova události uspíšily. Polská likvidační komise byla instituce polské vlády, která měla udržet pořádek na ~~území~~územích, které ~~bylo~~byla před [[Dělení Polska\|dělením Polska]] (1772 - 1795) součástí polského státu a připravit je na přičlenění k nově ~~zniklé~~vzniklé polské republice. Krátce po vyhlášení nezávisloti vypuklo ve Lvově lidové povstání vedené místními Poláky. Polská většina ve Lvově odmítla sepřičlenění ~~stát součástí~~k nepolského státu. Pár týdnů po povstání přistěchaly na pomoc vzbouřencům jednotky z Polska. Poláci tak udrželi kontrolu na městem a železnicí spojující Lvov s Polskem. Zbytek východní Haliče zůstal v rukou ZUNR. ==Sloučení s UNR== Od roku [[1917]] existovala na Ukrajinci obývaném území bývalého [[Ruské impérium\|carského Ruska]] tzv. [[Ukrajinská lidová republika]] (UNR)se sídlem v [[Kyjev]]ě. Z počátku byla pouze satelitním státem [[Německé ~~císarství~~císařství\|Německa]], ale po porážce Němců ve válce se ~~chopli~~chopl moci tzv. ''Direktoriát'' v čele s [[Symon Petljura\|Symonem Petljurou]]. Dohoda osloučení obou ukrajinských států do jednotné Ukrajiny byla ujednána na začátku prosince 1918 a obě republiky se oficiálně sloučily 22.1.1919 (tzv. ''Akt Zluky''). Z praktického hlediska se jednalo pouze o symbolický akt. Západní Ukrajina byla součástí Rakouska-Uherska, a tak měla zcela rozdílné právní, sociální a politické normy a zvyklosti než zbytek Ukrajiny patřící pod Rusko. Využívala ~~tedy~~tak velice rozsáhlou [[autonomie\|autonomii]] a dokonce měla svoji ~~vlsatní~~vlastní vládu a armádu tzv. ''Ukrajinské vojsko haličské''. Nakonec obě části státu bojovaly nezávisle na sobě své vlastní války. Západní část se musela potýkat s invazí Poláků, zatímco zbytek Ukrajiny bojoval na východě s ruskými [[bolševici\|bolševiky]]. Vztahy mezi jednotlivými částmi Ukrajiny nebyly ideální už od vzniku sjednocené Ukrajiny. Postupem času se čím dál více projevovaly kulturní rozdíly a celkově rozdílný vývoj jak rakouské, tak ruské Ukrajiny. Politici z bývalé ZUNR, kteří měli zažitý parlamentní systém z Rakouska-Uherska, se báli rozšíření socialistických myšlenek na západ země, a tak se ~~stavě~~ ostře stavěli proti vedení z Kyjeva. Velký rozdíl byl i armádách jednotlivých částí. Západní Ukrajina měla vojsko mnohem discilinovanější, zatímco východní vojsko bylo chaoticky zorganizované, účasnilo se pogromů na Židy a někdy dokonce bojovalo proti svým západním spojencům. ==Porážka a exil== V [[Polsko-ukrajinská válka\|Polsko-ukrajinské válce]] odolávaly jednotky bývalé ZUNR polské přesile přes devět měsíců. V červenci 1919 ale Poláci ~~obsadili~~dokázali obsadit většinu území bývalé ZUNR. ~~Většia~~Většina zbývající armády (50 000 můžů) se přesunula na východ bojovat s bolševiky. ~~{{Pracuje se}}~~ V červenci 1919 vytvořily zbytky bývalé správy ZUNR exilovou vládu v [[Kamenec Podolský\|Kamenci Podolském]]. Však vztahy mezi exilovou vládou a ukrajinskou vládou v Kyjevě se stále zhoršovaly. Vrcholem rozporů byla zcela protichůdná diplomacie obou táborů. Exilová vláda ZUNR začala vyjednávat spojenectví s bolševiky zaměřené proti Polákům a vláda v Kyjevě jednala s Poláky o spojenectví proti bolševikům. Nakonec ZUNR uzavřela spojenectví s [[bělogvardějci\|Bílou armádou]] vedenou [[Anton Děnikin\|generálem Děnikinem]] a její Ukrajinské vojsko haličské se tak dostalo přímo pod velení bělogvardějců. Západoukrajinští politici se snažili vysvětlit svoje spojenectví s [[bělogvardějci]] nakloněním západních mocností na jejich stranu. Vláda v Kyjevě ale toto jednání striktně odmítla a západoukrajinská exilová vláda byla nucena opustit Ukrajinu. Exil si našla 15. listopadu 1919 ve Vídni. ===Ukrajinští běženci v ČSR==▼ Část poražené ukrajinské armády našla útočiště v [[Podkarpatská Rus\|Podkarpatské Rusy]]. Tato oblast byla nárokována ZUNR, ale nakonec připadla nově vzniklému Československu. ČSR příjmalo ukrajinské uprchlíky po celou dobu války, dávalo jim velkou volnost při organizaci jejich vlastních věcí a došlo pak i navznik tzv. ''Ukrajinské brigády'', její výcvik a vyzbrojení. Vojsko ale nikdy nebylo nasazeno v boji, protože ČSR zaujala v polsko-ukrajinském konfliktu neutrální postoj. Nakonec tak ukrajinští běženci zůstali po válce v Československu. Za přispění československého státu, který dal velkou morální, materiální a finanční pomoc ukrajinské emigraci a ukrajinskému vojsku, vzniklo velice aktivní centrum ukrajinských emigrantů.▼ V dubnu 1920 byla podepsána Varšavská smlouva mezi Polskem a Ukrajinou se sídlem v Kyjevě. Smlouva definovala polsko-ukrajinskou hranici na řece [[Zbruč]], a tak celá východní část Haliče připadla Polsku. Varšavská smlouva vyvolala velkou nespokojenost mezi haličskými Ukrajici, kteří se cítili zrazeni vládou v Kyjevě. Exilová západoukrajinská vláda smlouvu odmítla a během [[Pařížská mírová konference 1919\|Pařížské mírové konference]] se stále snažila stávající stav změnit. [[Společnost národů]] nakonec oficiálně přisoudila východní Halič Polsku 14. března 1923 s podmínkou, že polská vláda zaručí oblasti autonomii. ▲===Ukrajinští běženci v ČSR=== ▲Část poražené ukrajinské armády našla útočiště v [[Podkarpatská Rus\|Podkarpatské Rusy]]. Tato oblast byla nárokována ZUNR, ale nakonec připadla nově vzniklému Československu. ČSR příjmalo ukrajinské uprchlíky po celou dobu války, a dávalo jim velkou volnost při organizaci jejich vlastních věcí av ~~došlo~~ČSR. ~~pak~~Došlo dokonce i ~~navznik~~na vznik tzv. ''Ukrajinské brigády'', její výcvik a vyzbrojení. Vojsko ale nikdy nebylo nasazeno v boji, protože ČSR zaujala v polsko-ukrajinském konfliktu neutrální postoj. Nakonec tak ukrajinští běženci zůstali po válce v Československu. Za přispění československého státu, který ~~dal~~poskytoval velkou morální, materiální a finanční pomoc ukrajinské emigraci a ukrajinskému vojsku, vzniklo v ČSR velice aktivní centrum ukrajinských emigrantů. {{překlad\|en\|West Ukrainian People's Republic\|498550212}} [[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]] [[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]] [[Kategorie:Krátkodobě existující státy po první světové válce]] [[bg:Западноукраинска народна република]] [[ca:República Popular d'Ucraïna Occidental]] [[da:Vestukrainske folkerepublik]] [[de:West-Ukrainische Volksrepublik]] [[en: West Ukrainian People's Republic]] [[et:Lääne-Ukraina Rahvavabariik]] [[es:República Popular de Ucrania Occidental]] [[fr:République populaire d'Ukraine occidentale]] [[gl:República Nacional de Ucraína Occidental]] [[hr:Zapadna Ukrajinska Narodna Republika]] [[it:Repubblica Nazionale dell'Ucraina Occidentale]] [[he:הרפובליקה העממית של מערב אוקראינה]] [[ka:დასავლეთ უკრაინის სახალხო რესპუბლიკა]] [[lt:Vakarų Ukrainos Liaudies Respublika]] [[nl:West-Oekraïense Volksrepubliek]] [[ja:西ウクライナ人民共和国]] [[pl:Zachodnioukraińska Republika Ludowa]] [[ro:Republica Populară a Ucrainei Occidentale]] [[ru:Западно-Украинская народная республика]] [[fi:Länsi-Ukrainan kansantasavalta]] [[sv:Västukrainska folkrepubliken]] [[uk:Західноукраїнська Народна Республіка]] [[zh:西烏克蘭人民共和國]]

Západoukrajinská lidová republika: Porovnání verzí