Otevřít hlavní menu

Změny

překlad z EN wiki
| zánik = 22. leden 1919 (Akt Zluky)
}}
[[Soubor:Ukrainians in Austria-Hungary 1911.gif|thumb|300px|Ukrajinské obyvatelstvo - světle zeleně ve východní Haliči v roce 1911 (zřetelný polský ostrov v okolí Lvov, německy Lemberg - hnědě)]]
 
'''Západoukrajinská národní republika''' (ZUNR) byl krátkoexistující státní útvar, který vznikl důsledkem porážky a následněnásledného rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Republika existova na území východní [[Halič]]e a nárokovala si i část území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusy]]. Na jejím území se tak nacházela velká města jako [[Lvov]], [[Přemyšl]], [[Kolomyja]] či [[Ivano-Frankivsk|Stanislav]]. V politice státu dominovali ukrajinští národní demokraté (podporovaní [[Ukrajinská řeckokatolická církev|řeckokatolickou církví]]), liberálové a socialisté.
 
==Předcházející události==
Podle sčítání lidu v Rakousku-Uhersku z roku [[1910]] mělo území nárokované ZUNR okolo 5,4 miliónu obyvatel. Z toho 3,29 miliónu byli [[Ukrajinci]] (skoro 60%), 1,35 miliónu [[Poláci]] (25%) a 660 tisíc [[Židé]] (12%). Zbytek tvořili měnšiny především Němců, Maďarů, Slováků a Rumunů. Města byla osídlena především Poláky a Židy, zatímco Ukrajinci žili především na venkově. Tento fakt vytvářel národnostní napětí, a to především mezi Poláky a Ukrajinci. Největším problém se stalo město [[Lvov]], které bylo obývané polskou většinou a pro většinu Poláků bylo jedno z nejdůležitějších polských měst vůbec.
 
==Boj za nezávislost==
Západoukrajinská republika vyhlásila nezávislost 1. listopadu [[1918]], a to pár dní před vyhlášení nezávislosti Polska. Ukrajinská Národní rada, která se skládala z poslanců pro oblasti [[Halič]] a [[Bukovina (země)|Bukovina]] z obou komor rozpadlého rakouského parlamentu, plánovala vyhlásit nezávislost o dva dny později. Však informace o přesunu ''Polské likvidační komise'' z [[Krakov]]a do Lvova události uspíšily. Polská likvidační komise byla instituce polské vlády, která měla udržet pořádek na územíúzemích, které bylobyla před [[Dělení Polska|dělením Polska]] (1772 - 1795) součástí polského státu a připravit je na přičlenění k nově zniklévzniklé polské republice.
 
Krátce po vyhlášení nezávisloti vypuklo ve Lvově lidové povstání vedené místními Poláky. Polská většina ve Lvově odmítla sepřičlenění stát součástík nepolského státu. Pár týdnů po povstání přistěchaly na pomoc vzbouřencům jednotky z Polska. Poláci tak udrželi kontrolu na městem a železnicí spojující Lvov s Polskem. Zbytek východní Haliče zůstal v rukou ZUNR.
 
==Sloučení s UNR==
Od roku [[1917]] existovala na Ukrajinci obývaném území bývalého [[Ruské impérium|carského Ruska]] tzv. [[Ukrajinská lidová republika]] (UNR)se sídlem v [[Kyjev]]ě. Z počátku byla pouze satelitním státem [[Německé císarstvícísařství|Německa]], ale po porážce Němců ve válce se choplichopl moci tzv. ''Direktoriát'' v čele s [[Symon Petljura|Symonem Petljurou]].
 
Dohoda osloučení obou ukrajinských států do jednotné Ukrajiny byla ujednána na začátku prosince 1918 a obě republiky se oficiálně sloučily 22.1.1919 (tzv. ''Akt Zluky''). Z praktického hlediska se jednalo pouze o symbolický akt. Západní Ukrajina byla součástí Rakouska-Uherska, a tak měla zcela rozdílné právní, sociální a politické normy a zvyklosti než zbytek Ukrajiny patřící pod Rusko. Využívala tedytak velice rozsáhlou [[autonomie|autonomii]] a dokonce měla svoji vlsatnívlastní vládu a armádu tzv. ''Ukrajinské vojsko haličské''. Nakonec obě části státu bojovaly nezávisle na sobě své vlastní války. Západní část se musela potýkat s invazí Poláků, zatímco zbytek Ukrajiny bojoval na východě s ruskými [[bolševici|bolševiky]].
 
Vztahy mezi jednotlivými částmi Ukrajiny nebyly ideální už od vzniku sjednocené Ukrajiny. Postupem času se čím dál více projevovaly kulturní rozdíly a celkově rozdílný vývoj jak rakouské, tak ruské Ukrajiny. Politici z bývalé ZUNR, kteří měli zažitý parlamentní systém z Rakouska-Uherska, se báli rozšíření socialistických myšlenek na západ země, a tak se stavě ostře stavěli proti vedení z Kyjeva.
Velký rozdíl byl i armádách jednotlivých částí. Západní Ukrajina měla vojsko mnohem discilinovanější, zatímco východní vojsko bylo chaoticky zorganizované, účasnilo se pogromů na Židy a někdy dokonce bojovalo proti svým západním spojencům.
 
==Porážka a exil==
V [[Polsko-ukrajinská válka|Polsko-ukrajinské válce]] odolávaly jednotky bývalé ZUNR polské přesile přes devět měsíců. V červenci 1919 ale Poláci obsadilidokázali obsadit většinu území bývalé ZUNR. VětšiaVětšina zbývající armády (50 000 můžů) se přesunula na východ bojovat s bolševiky.
{{Pracuje se}}
 
V červenci 1919 vytvořily zbytky bývalé správy ZUNR exilovou vládu v [[Kamenec Podolský|Kamenci Podolském]]. Však vztahy mezi exilovou vládou a ukrajinskou vládou v Kyjevě se stále zhoršovaly. Vrcholem rozporů byla zcela protichůdná diplomacie obou táborů. Exilová vláda ZUNR začala vyjednávat spojenectví s bolševiky zaměřené proti Polákům a vláda v Kyjevě jednala s Poláky o spojenectví proti bolševikům. Nakonec ZUNR uzavřela spojenectví s [[bělogvardějci|Bílou armádou]] vedenou [[Anton Děnikin|generálem Děnikinem]] a její Ukrajinské vojsko haličské se tak dostalo přímo pod velení bělogvardějců. Západoukrajinští politici se snažili vysvětlit svoje spojenectví s [[bělogvardějci]] nakloněním západních mocností na jejich stranu. Vláda v Kyjevě ale toto jednání striktně odmítla a západoukrajinská exilová vláda byla nucena opustit Ukrajinu. Exil si našla 15. listopadu 1919 ve Vídni.
===Ukrajinští běženci v ČSR==
 
Část poražené ukrajinské armády našla útočiště v [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusy]]. Tato oblast byla nárokována ZUNR, ale nakonec připadla nově vzniklému Československu. ČSR příjmalo ukrajinské uprchlíky po celou dobu války, dávalo jim velkou volnost při organizaci jejich vlastních věcí a došlo pak i navznik tzv. ''Ukrajinské brigády'', její výcvik a vyzbrojení. Vojsko ale nikdy nebylo nasazeno v boji, protože ČSR zaujala v polsko-ukrajinském konfliktu neutrální postoj. Nakonec tak ukrajinští běženci zůstali po válce v Československu. Za přispění československého státu, který dal velkou morální, materiální a finanční pomoc ukrajinské emigraci a ukrajinskému vojsku, vzniklo velice aktivní centrum ukrajinských emigrantů.
V dubnu 1920 byla podepsána Varšavská smlouva mezi Polskem a Ukrajinou se sídlem v Kyjevě. Smlouva definovala polsko-ukrajinskou hranici na řece [[Zbruč]], a tak celá východní část Haliče připadla Polsku. Varšavská smlouva vyvolala velkou nespokojenost mezi haličskými Ukrajici, kteří se cítili zrazeni vládou v Kyjevě. Exilová západoukrajinská vláda smlouvu odmítla a během [[Pařížská mírová konference 1919|Pařížské mírové konference]] se stále snažila stávající stav změnit. [[Společnost národů]] nakonec oficiálně přisoudila východní Halič Polsku 14. března 1923 s podmínkou, že polská vláda zaručí oblasti autonomii.
 
===Ukrajinští běženci v ČSR===
Část poražené ukrajinské armády našla útočiště v [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusy]]. Tato oblast byla nárokována ZUNR, ale nakonec připadla nově vzniklému Československu. ČSR příjmalo ukrajinské uprchlíky po celou dobu války, a dávalo jim velkou volnost při organizaci jejich vlastních věcí av došloČSR. pakDošlo dokonce i navznikna vznik tzv. ''Ukrajinské brigády'', její výcvik a vyzbrojení. Vojsko ale nikdy nebylo nasazeno v boji, protože ČSR zaujala v polsko-ukrajinském konfliktu neutrální postoj. Nakonec tak ukrajinští běženci zůstali po válce v Československu. Za přispění československého státu, který dalposkytoval velkou morální, materiální a finanční pomoc ukrajinské emigraci a ukrajinskému vojsku, vzniklo v ČSR velice aktivní centrum ukrajinských emigrantů.
 
{{překlad|en|West Ukrainian People's Republic|498550212}}
 
[[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]]
[[Kategorie:Krátkodobě existující státy po první světové válce]]
 
[[bg:Западноукраинска народна република]]
[[ca:República Popular d'Ucraïna Occidental]]
[[da:Vestukrainske folkerepublik]]
[[de:West-Ukrainische Volksrepublik]]
[[en: West Ukrainian People's Republic]]
[[et:Lääne-Ukraina Rahvavabariik]]
[[es:República Popular de Ucrania Occidental]]
[[fr:République populaire d'Ukraine occidentale]]
[[gl:República Nacional de Ucraína Occidental]]
[[hr:Zapadna Ukrajinska Narodna Republika]]
[[it:Repubblica Nazionale dell'Ucraina Occidentale]]
[[he:הרפובליקה העממית של מערב אוקראינה]]
[[ka:დასავლეთ უკრაინის სახალხო რესპუბლიკა]]
[[lt:Vakarų Ukrainos Liaudies Respublika]]
[[nl:West-Oekraïense Volksrepubliek]]
[[ja:西ウクライナ人民共和国]]
[[pl:Zachodnioukraińska Republika Ludowa]]
[[ro:Republica Populară a Ucrainei Occidentale]]
[[ru:Западно-Украинская народная республика]]
[[fi:Länsi-Ukrainan kansantasavalta]]
[[sv:Västukrainska folkrepubliken]]
[[uk:Західноукраїнська Народна Республіка]]
[[zh:西烏克蘭人民共和國]]