Dorothea von Biron: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Teoretik (diskuse | příspěvky)
m →‎Život: drobné úpravy, typo
Teoretik (diskuse | příspěvky)
m úprava jména (Karel Jan Clam-Martinic) + životní data + link
Řádek 27:
V roce 1845 udělil Dorothee pruský král [[Fridrich Vilém IV.]] titul vévodkyně Zaháňské. Francouzský císař [[Napoleon III.]] tento titul uznal ve Francii ve prospěch jejího syna Ludvíka Bonaparta. Existence dvojího titulu - francouzského "duc de Talleyrand" a pruského "Herzog zu Sagan" (Zaháň) - umožnila téměř o 100 let později vévodovi de Talleyrand zachovat postavení neutrální strany za 2. světové války. Na jeho francouzském zámku Château de Valençay se díky tomu během německé okupace podařilo ukrýt poklady z Louvre.
 
Někteří autoři literatury faktu vyslovili hypotézu, že Dorothea byla matkou české spisovatelky [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], která vyrůstala v [[Ratibořice (Česká Skalice)|Ratibořicích]], na panství Dorotheiny sestry [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřiny Vilemíny Zaháňské]]; ta měla k děvčeti neobvykle vlídný vztah. Na podporu hypotézy je uváděna i mimořádná podoba mezi oběma ženami. Otcem by měl být hrabě Karl[[Karel Jan Clam-Martinic]] (1792–1841), se kterým Dorothea prožila skandální vášnivou aféru během Vídeňského kongresu.
 
== Bibliografie ==